Analýzu The Case for Dismantling the Rules-Based International Order publikoval Glenn Diesen na svém Substacku dne 23. prosince 2024

Kritika „řádu založeného na pravidlech“ – článek založený na výňatcích z knihy: „Glen Diesen: Válka na Ukrajině a euroasijský světový řád“.

Takzvaný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ má za cíl usnadnit hegemonii ve světě, což znamená vytěsnění mezinárodního práva. Zatímco mezinárodní právo je založeno na rovné suverenitě všech států, mezinárodní řád založený na pravidlech prosazuje hegemonii na principu suverénní nerovnosti.

Mezinárodní řád založený na pravidlech je běžně prezentován jako mezinárodní právo plus mezinárodní právo v oblasti lidských práv, což se jeví jako neškodné a pokrokové. To však s sebou nese zavádění protichůdných zásad a norem. Důsledkem je systém zbavený jednotných kritérií, v němž „moc vytváří právo“. Mezinárodní právo v oblasti lidských práv zavádí soubor pravidel, která mají vyzdvihnout práva jednotlivce, avšak bezpečnost zaměřená na člověka je často v rozporu s bezpečností zaměřenou na stát jako na základ mezinárodního práva.

USA jako hegemonní stát si pak mohou vybrat mezi humanocentrickou bezpečností a státocentrickou bezpečností, zatímco protivníci musí striktně dodržovat státocentrickou bezpečnost kvůli údajnému nedostatku liberálně demokratických referencí. Například státně-centrická bezpečnost jako základ mezinárodního práva trvá na územní celistvosti států, zatímco lidsky-centrická bezpečnost umožňuje separaci podle zásady sebeurčení. USA tak budou trvat na územní celistvosti ve spojeneckých zemích, jako je Ukrajina, Gruzie nebo Španělsko, zatímco budou podporovat sebeurčení v rámci nepřátelských států, jako je Srbsko, Čína, Rusko a Sýrie. USA mohou zasahovat do vnitřních záležitostí protivníků, aby podpořily liberálně demokratické hodnoty, avšak protivníci USA nemají právo zasahovat do vnitřních záležitostí USA. Pro usnadnění hegemonistického mezinárodního řádu nemůže existovat rovná suverenita všech států.

Budování hegemonistického mezinárodního řádu založeného na pravidlech

Proces konstrukce alternativních zdrojů legitimity pro usnadnění suverénní nerovnosti začal nezákonnou invazí NATO do Jugoslávie v roce 1999 bez mandátu OSN. Porušení mezinárodního práva bylo ospravedlněno liberálními hodnotami. Dokonce i legitimita Rady bezpečnosti OSN byla zpochybněna tvrzením, že by měla být obcházena, protože veto Ruska a Číny proti humanitární intervenci bylo údajně způsobeno jejich nedostatkem liberálně demokratických hodnot.

Snahy o vytvoření alternativních zdrojů autority pokračovaly i v roce 2003 s cílem získat legitimitu pro nelegální invazi do Iráku. Bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder vyzval k vytvoření „Aliance demokracií“ jako klíčového prvku zahraniční politiky USA.[1] Podobný návrh navrhoval vytvoření „Konsorcia demokracií“, v němž by liberální demokracie mohly jednat v duchu OSN, aniž by byly omezovány právem veta autoritářských států.[2] Během prezidentských voleb v roce 2008 se republikánský prezidentský kandidát senátor John McCain vyslovil pro vytvoření „Ligy demokracií“. V prosinci 2021 uspořádaly USA první „Summit pro demokracii“, který měl rozdělit svět na liberální demokracie versus autoritářské státy. Bílý dům zarámoval svrchovanou nerovnost do jazyka demokracie: Vměšování Washingtonu do vnitřních záležitostí jiných států bylo „podporou demokracie“, zatímco udržování suverenity Západu znamenalo obranu demokracie.[3] Výše uvedené iniciativy se staly „mezinárodním řádem založeným na pravidlech“. S imperialistickým smýšlením by existoval jeden soubor pravidel pro „zahradu“ a jiný soubor pro „džungli“.

Mezinárodní řád založený na pravidlech vytvořil dvoustupňový systém legitimních a nelegitimních států. Paradoxem liberálního internacionalismu je, že liberální demokracie často požadují, aby ovládaly mezinárodní instituce a bránily tak demokratické hodnoty před kontrolou většiny. Přesto je trvalý a odolný mezinárodní systém schopný vytvářet společná pravidla pro mezinárodní správu a řešení sporů mezi státy nezbytností.

Mezinárodní právo v souladu s Chartou OSN je založeno na vestfálském principu svrchované rovnosti, neboť „všechny státy jsou si rovny“. Naproti tomu mezinárodní řád založený na pravidlech je hegemonistický systém založený na suverénní nerovnoprávnosti. Takový systém suverénní nerovnoprávnosti se řídí zásadou z knihy George Orwella Farma zvířat, která stanoví, že „všechna zvířata [státy] jsou si rovna, ale některá zvířata [státy] jsou si rovnější než ostatní“. V Kosovu Západ prosazoval sebeurčení jako normativní právo na odtržení, které mělo být upřednostněno před územní celistvostí. V Jižní Osetii a na Krymu Západ trval na tom, že nedotknutelnost územní celistvosti, jak je stanovena v Chartě OSN, musí být upřednostněna před sebeurčením.

Jednotná pravidla nahrazena tribunálem veřejného mínění

Namísto řešení konfliktů prostřednictvím diplomacie a jednotných pravidel existuje pobídka k manipulaci, moralizování a propagandě, neboť v případě, že existují konkurenční principy o mezinárodních sporech, rozhoduje tribunál veřejného mínění. Podvody a extrémní výrazy se tak staly běžnou záležitostí. V roce 1999 zejména USA a Velká Británie předkládaly falešná obvinění z válečných zločinů, aby intervencionismus legitimizovaly. Britský premiér Tony Blair sdělil světu, že jugoslávské úřady se „chystají na genocidu v hitlerovském stylu, která se rovná vyhlazování Židů za druhé světové války. Bez nadsázky lze říci, že to, co se děje, je rasová genocida“[4].

Mezinárodní řád založený na pravidlech nedokáže stanovit společná jednotící pravidla, jak řídit mezinárodní vztahy, což je základní funkce světového řádu. Čína i Rusko odsoudily mezinárodní řád založený na pravidlech jako dvojí systém, který má usnadnit uplatňování dvojích standardů. Náměstek čínského ministra zahraničí Xie Feng tvrdil, že pokud je všeobecně uznávané mezinárodní právo nahrazeno unilateralismem, zavádí mezinárodní řád založený na pravidlech „zákon džungle“.[5] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podobně kritizoval mezinárodní řád založený na pravidlech za to, že vytváří paralelní právní rámec k legitimizaci unilateralismu:

Západ přichází s mnoha formáty, jako je francouzsko-německá aliance pro multilateralismus, Mezinárodní partnerství proti beztrestnosti použití chemických zbraní, Globální partnerství na ochranu svobody sdělovacích prostředků, Globální partnerství pro umělou inteligenci, Výzva k akci na posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva – všechny tyto iniciativy se zabývají tématy, která na programu OSN a jejích specializovaných agentur již jsou. Tato partnerství existují mimo všeobecně uznávané struktury, aby se v úzkém kruhu bez oponentů dohodla na tom, co Západ chce. Poté svá rozhodnutí předkládají OSN a prezentují je způsobem, který se de facto rovná ultimátu. Pokud OSN nesouhlasí, protože vnucovat cokoli zemím, které nesdílejí stejné ‚hodnoty‘, není nikdy snadné, přistoupí k jednostranným krokům.[6].

Mezinárodní řád založený na pravidlech se neskládá z žádných konkrétních pravidel, není mezinárodně akceptován a nepřináší řád. Mezinárodní řád založený na pravidlech by měl být považován za neúspěšný experiment unipolárního světového řádu, který musí být odstraněn, aby bylo obnoveno mezinárodní právo jako podmínka stability a míru.


[1]

I. Daalder a J. Lindsay, „An Alliance of Democracies / Aliance demokracií“, The Washington Post, 23. května 2004.

[2]

G. J. Ikenberry a A. M. Slaughter, „Forging a World of Liberty Under Law: 3: „U.S. National Security in the 21st Century“ / „Vytváření světa svobody v rámci práva: Národní bezpečnost USA v 21. století.“, Princeton, The Princeton Project on National Security, 2006.

[3]

Bílý dům, „Summit for Democracy – Summary of Proceedings / Summit pro demokracii – Shrnutí jednání“, Bílý dům, 23. prosince 2021.

[4]

N. Clark, „Fools no more / Blázni už nejsou“ (Blázni už nejsou), The Guardian, 19. dubna 2008.

[5]

Global Times, ‚US ‚rules-based intl order‘ is ‚law of the jungle‘ to contain others (Americký ‚vnitropolitický řád založený na pravidlech‘ je ‚zákonem džungle‘ pro omezování ostatních): Global Times, 26. července 2021.

[6]

S. Lavrov, „Foreign Minister Sergey Lavrov’s remarks at the 29th Assembly of the Council on Foreign and Defence Policy (CFDP) / Poznámky ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova na 29. shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku (CFDP)“, Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace, 2. října 2021.

Podcast (angličtina):

Moc děkuji Matthewovi Alfordovi za ozvučení tohoto článku.


Glenn DiesenČesky (*1979) je je profesorem na norské „University of South-Eastern Norway“ (USN), přidruženým redaktorem Russia in Global AffairsČesky a pravidelným komentátorem Russia TodayČesky. Titul Bachelor of Commerce získal na University of Wollongong v roce 2001 a Master of Business na University of Sydney v roce 2004. V roce 2004 studoval ruský jazyk a literaturu na Saint Petersburg State University. Diesen pokračoval v získání magisterského titulu v mezinárodních vztazích na Macquarie University v roce 2009 a doktorátu z politiky a mezinárodních vztahů na Vrije Universiteit Amsterdam a Macquarie University v roce 2014. Jeho výzkum se zaměřuje na geoekonomii, konzervatismus, ruskou zahraniční politiku a Velkou Eurasii.


DALŠÍ ODKAZY K TÉMATU (řazeno podle data vydání)


[VB]