Ctný Dominik a padouch Jarouch

Hašek versus Jágr na pokračování. Tato kontroverze má však hlubší pozadí. Hašek a další přisluhující sportovci, ale i „uvědomělí“ komentátoři vedou boj proti účasti ruských sportovců v mezinárodních soutěžích. Je to však často pouhé politikaření. Téma je mnohem hlubší a zřejmě přesahuje jejich obzor…

Kdo by v minulých dnech neregistroval velkou kauzu na Kladně? Majitel prvoligového hokejového klubu Jaromír Jágr v nouzi o brankaře angažoval Júlia Hudáčka, který chytal v Kazachstánu. A tam, protože jeho klub Barys Astana hraje KHL, se utkával s ruskými kluby…  Tím si ovšem Jágr zadělal na velký problém. Okamžitě se ozvaly hlasy strážců sportovní morálky a čistoty a ty postupně sílily, až přešly v regulérní mediální lynč.

V kauze se angažovala známá jména, ze sportovních komentátorů například Koreis, Záruba, ze sportovců samozřejmě Hašek, Hrdina, kanoista Hradilek a další. A co jsme se od nich dověděli?  Cože spáchal Jaromír Jágr?  Angažováním Hudáčka pošpinil svoje jméno, dopustil se jasného morálního přešlapu, znehodnotil slavný dres číslo 68, zradil, uříznul si osudu, kterou mu už nikdo neodpáře, atd.

Tady bych chtěl jen říct, že samozřejmě existuje nespočet názorů a pohledů na válku Ruska s Ukrajinou nebo rusko-americký konflikt na ukrajinském dějišti – jedno, jak ho nazýváme. Ale v ČR hned na počátku jsme s pomocí prokurátora Stříže a pod hrozbou trestu tří let vytýčili pohled, který je jediný správný. Vychází z toho, že USA, Ukrajina a samozřejmě my jsme ti hodní dobří, čestní, zatímco Rusko, to je učiněné zlo…

Ale to je pouze malá věcná vsuvka a vracíme se zpět k hokeji – začal tedy lynč a přidali se fanoušci Kladna zvaní Haldaři, kteří se také obuli do Jágra.  A nůž na krk dostal prý i od některých sponzorů. Co se dalo dělat? Vedení Kladna vydalo prohlášení ve smyslu, že chtějí dojít do konce soutěže ve shodě se svými fanoušky a podporovateli, a proto Hudáčkovo angažmá ukončí. Jágr poté byl medii neustále kontaktován, ale odpovídal, že v prohlášení je řečeno už vše. Nakonec napsal status, že je pravoslavný křesťan, že právě slaví Vánoce a vyslovil biblické poučení: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Myslím, že jim mířil hlavně na sudiče Dominika Haška, který vystupuje, a asi se tak i pojímá, jako etalon cti a morálky. Hašek třeba otcovsky domlouvá Jágrovi: Jardo, kamaráde, co to děláš…  A pak mu radí: Jardo, ty musíš už přece říct, komu f a n d í š, jestli Ukrajině nebo Rusku. Na okraj: Hašek se nyní rozhoduje, zda bude kandidovat na podzim do Senátu. Z mnoha náznaků je zřejmé, jak ho dnešní politika vábí.  A že se hlásí ke Kalouskovi, jako svému vzoru? Co k tomu dodávat…

Velká kladenská hokejová kauza skončila nakonec tím, že Jágr vyplatil Hudáčkovi za nedodržení smlouvy odškodné téměř 400 000 korun. Ten příští den odjel do Německa a tam už 11. ledna vychytal Frankfurtu první výhru v německé lize. A naši spravedliví jsou teď spokojeni… Ale všeho do času, štvaní bude samozřejmě pokračovat dál a s neztenčenou silou a nejméně do olympiády. A tak opět budeme slyšet, že účast ruských sportovců na OH znamená zelenou ruské agresi, že tím posvěcujeme válečná zvěrstva Rusů, nebo že poškozuje olympijské hnutí.

Zatím jsem nezaregistroval, že by se někdo podíval na problém z pohledu ruských sportovců. Mnozí se rozhodli ukončit sportovní kariéru. Prvním byl olympijský vítěz a mistr světa biatlonista Šipulin. A zatím poslední olympijský vítěz a mistr světa lyžař Usťugov.  A o stejném kroku přemýšlí jeho největší soupeř a také velký šampion Bolšunov. Oba nabídky startovat za jiné země odmítli, takže šampionát Ruska na přelomu roku pro ně byl vrcholem a také závěrečným podnikem sezony. Naši sportovní komentátoři si dnes kladou otázku, jestli ti přisluhovači zlořáda Putina, zástupci říše podvodů a zla nám ve sportu chybějí. Redaktor z iDNES Daněk se například ptá, jestli někomu chyběli na nedávném šampionátu hokejových dvacítek. A odpovídá: „Ne. Ne. A zase ne.“  

A k tomu, že ruská účast údajně poškodí olympijské hnutí… Už Coubertin se obával politizování sportu. Kladl důraz na rytířství a čestné soupeření a myšlenku účastnit se – toto byly původní zásady olympismu. Naše média píší, že účastí Rusů (byť vystoupí pod olympijskou vlajkou) budou pošlapány morální hodnoty, že sport vytváří přece vzory pro mládež. Ale Coubertinovo idealistické univerzum se dávno rozpadlo, je dnes hlavně pumpou peněz, sport odhodil zábrany, je z něho nekompromisní válka značek, dobývání trhů. A tento byznys by účast ruských sportovců posvinila?

Ještě chci říct něco osobního. Byl jsem před Listopadem 1989 sporťákem a měl bych tedy vymáhat spíš pochopení pro kolegy. Ale moc by mi to nešlo… Taková až ohavná přizpůsobivost se tehdy v dobách totalitního režimu, aspoň na sportu, nepěstovala. Ano, mráz přicházel z Kremlu. Ale v redakcích sportu byla obleva. I když – bylo několik málo výjimek. Vzpomínám si, jak kolega ze sportu v Rovnosti naháněl trenéra fotbalové Zbrojovky – tehdejšího mistra republiky Josefa Masopusta, aby řekl, že vítá závěry nějakého zasedání ÚV KSČ. Ten se schovával před ním v kabině po zápase. Pak dokonce na latríně. Ale nakonec, když z ní vyšel a nebylo úniku, zahřměl: Přestaňte mě už pronásledovat, pane M. Já vám ta tři slova prostě neřeknu… No, byla to tehdy jiná doba. Ale právě Josef Masopust byl absolutně věrohodný a myslím, že mu hodně šlo o to, aby tu svoji věrohodnost neztratil.  Ale když se podíváte na ty Hašky, Hamzy, Hradilky, tak kdyby už pro nic jiného, tak už jen kvůli jejich černobílému vidění věcí jsou jejich výroky nevěrohodné. To, co předvádějí, je v podstatě jenom pokrytecké politikaření, přičemž to hlavní zůstává zcela mimo jejich obzory.