Článek Církev měla Jiřský klášter na Pražském hradě opravit již před třemi roky vyšel na stránkách Kverulant.org 2. září 2024

Pražský hrad, vlevo Mockerovy domy, Jiřský klášter, vstupní část je objekt druhý zleva, vpravo je bazilika svatého Jiří. Fot: ČTK Krumphanzl Michal

Arcibiskupství pražské vydalo minulý pátek zprávu ve které se chlubí, že konečně opraví zchátralý klášter svatého Jiří v areálu Pražského hradu. Prý tam vznikne také kulturní a vzdělávací centrum a bude tam trvale vystaven Svatovítský poklad. Kdy přesně se tak stane zpráva neuvádí. Přitom dle smlouvy o vydání nemovitostí včetně Jiřského kláštera z března 2016 měl být klášter opraven nejpozději do března 2021 a zpřístupněn veřejnosti, a to především k pořádání výstav, koncertů a jiných kulturních a společenských akcí.

Dohoda o vydání nemovitostí byla uzavřena na základě shody mezi tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a kardinálem Dominikem Dukou. Dohoda také stanovila pokutu ve výši jeden milion korun za každý rok, kdy klášter není opraven a předán veřejnosti k užívání. Co se stane, když to nabyvatel neudělá, nikdy ve smlouvě není.

Vlastnictví zavazuje

K provedení oprav nezavazuje vlastníka jen dohoda o vydání nemovitosti, ale i zákon. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Tento zákon stanovuje v §9, že vlastník nemovité kulturní památky je povinen se o ni starat, a to na vlastní náklady. Konkrétně je povinen zajistit její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením.

„Velmi zanedbaný kout areálu Pražského hradu“

Samo Arcibiskupství pražské ve své zprávě uvádí: „Budovy kláštera drasticky poznamenala přeměna na kasárny na konci 18. století a přestavba na galerii v 70. letech 20. století. Pod správu arcibiskupství se tak vrátily ve velmi špatném stavu. Dnes se jedná o cenný, ale bohužel velmi zanedbaný kout areálu Pražského hradu. Přesto nebyla rekonstrukce kláštera doposud ani zahájena.“

Pokud vlastník kulturní památky nesplní své povinnosti, může čelit několika důsledkům. Zákon o státní památkové péči stanoví, že neplnění povinností může být považováno za přestupek, za který hrozí pokuta až do výše 4 000 000 Kč. Kromě finančních sankcí může být vlastníkovi také zakázána činnost související s památkou.

Kverulantovi není známo, že by Arcibiskupství bylo jakkoli sankciováno v souvislosti s tím, že nepečuje o tuto ojedinělou památku.

Zákon dále praví, že případě, kdy vlastník trvale zanedbává své povinnosti a ohrožuje tím zachování památky, může být kulturní památka ve společenském zájmu vyvlastněna. Tento krok může být iniciován obecním úřadem obce s rozšířenou působností, pokud nedojde k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu.

Nicméně úplně bez postihu Arcibiskupství nevyvázlo. Jak zjistil Vojtěch Blažek ze Seznamu, tak Správa Pražského hradu úspěšně uplatňuje vůči Arcibiskupství sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 milion korun, a to počínaje rokem 2021.

„Neměli jsme peníze“

Arcibiskupství pražské také ve své zprávě uvedlo, že na nutnou rekonstrukci nemá dostatečné finanční zdroje a prý ani potřebné znalosti a zkušenosti, a proto se rozhodlo spojit se se silným partnerem, který má zkušenosti jak v oblasti stavebnictví, tak v oblasti umění, a má zájem rozvíjet kulturní dědictví České republiky. Tímto partnerem je společnost KKCG Real Estate Group miliardáře Karla Komárka.

Zisk 1 miliarda

Tvrzení, že církev nemá peníze, se dosti míjí se skutečným stavem věcí. Podle zjištění Českého rozhlasu hospodaření katolické církve v Česku skončilo v roce 2022 v zisku 1,044 miliardy korun. To byl meziroční nárůst o 400 milionů korun a zisk z hospodářské činnosti poslední čtyři roky narostl třikrát.

Není ani pravda, že Arcibiskupství pražské nemá zkušenosti s obnovou a péčí o kulturní památky. Naopak tato instituce hraje klíčovou roli v zachování historického a kulturního dědictví nejen v Praze, ale i v širším regionu. Dvě významné rekonstrukce, které byly nedávno dokončeny, zahrnují opravu baziliky svatého Václava ve Staré Boleslavi a obnovu Sázavského kláštera. Ve všech těchto případech byly náklady na rekonstrukci hrazeny z evropských fondů a pohybovaly se kolem 100  milionů korun.

KKCG Real Estate Group

Podle wikipedie je společnost KKCG Real Estate Group, součástí širší investiční skupiny KKCG. Tato skupina byla založena Karlem Komárkem a má sídlo ve švýcarském Lucernu. KKCG Holding AG, mateřská společnost KKCG, je plně vlastněna lichtenštejnskou Valea Holding AG, kterou kontroluje Valea Foundation, jejímž beneficientem je právě Karel Komárek.

O tom, co vedlo miliardáře Komárka k tomu, že se společně s arcibiskupstvím pustil do na první pohled spíše prodělečného veřejně prospěšného projektu, lze jen spekulovat. Sám Komárek k tomu uvedl: „Tento projekt pro nás znamená mnohem více než smysluplnou záchranu historické památky. Naší ambicí je vytvořit nové kulturní a vzdělávací centrum určené nejen pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Rádi bychom přispěli k tomu, aby se zde propojilo národní kulturní dědictví s moderními potřebami společnosti. Vážíme si toho, že můžeme přispět k nalezení nové tváře takto významného místa na Pražském hradě“.

Obvyklí podezřelí

Ale ať už je motivace Karla Komárka jakákoliv, Kverulant bude tento projekt velmi pečlivě sledovat. Kverulant totiž nemá s počínáním vysokých církevních představitelů dobré zkušenosti. Kverulant odhalil, že na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na soukromou nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. V lednu 2022 byly do majetku této privátní nadace vyvedeny lesy za 320 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V květnu 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale tunelování pokračuje dál. Z majetku farností jsou do nadace vyváděny lesy. Církevní představitelé a zejména Duka nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. Tento soud stále běží.

Církevní majetek má sloužit široké veřejnosti

Kverulant je přesvědčen, že vrácení majetku církvím bylo správným a nutným krokem k tomu, aby se naše společnost vyrovnala se čtyřicetiletým komunistickým bezprávím a konečně se vydala na cestu úcty k právu, ale církevní majetek nemá být tunelován. Má sloužit široké veřejnosti.

Vojtěch Razima (*1968) je zakladatel a ředitel watchdogové organizaci Kverulant.org založené v roce 2009. Jako student Strojní fakulty ČVUT se angažoval v Sametové revoluci v Praze, v Pelhřimově spoluzakládal Občanské fórum a byl jako zástupce studentů zvolen do akademického senátu fakulty a později do akademického senátu ČVUT. V letech 1992–1997 byl zpravodajským důstojníkem BIS a důstojníkem Služby pro odhalování korupce (SPOK). Následujících 5 let pracoval jako konzultant v poradenské společnosti Deloitte a v letech 2001–2003 zastával pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. Roky 2003–2006 strávil jako ředitel divize a člen představenstva společnosti Škoda Praha.

---

Související:

České dějiny 14: Církevní restituce