1. Michal Svatoš: Země NATO včera začala vyhrožovat druhé zemi NATO kvůli přijetí rezoluce o nacistické genocidě
2. Vojtěch Běhunčík: Genocida v Jasenovaci

Země NATO včera začala vyhrožovat druhé zemi NATO kvůli přijetí rezoluce o nacistické genocidě v koncentračních táborech vážnými důsledky za narušování jednoty EU!

Jasenovac, koncentrační a vyhlazovací táborČesky: Příchozí vězni jsou okrádáni ustašovskými strážemi.

Brusel se postavil za nacisty! A čeští politici raději strachy mlčí!

Včera 25. července (2024) vybuchla v Evropě politická bomba první kategorie. Od včerejšího večera totiž už obviňování EU ze skrytého nacismu není konspirace, ale holá realita, veřejně přiznaná i nejvyššímu Eurokraty!

Vláda Chorvatska včera večer prohlásilaČesky předsedu parlamentu Černé Hory Andriju Mandiće, místopředsedu Milana Kneževiće, a místopředsedu tamní vlády Aleksa Bečiće za osoby v Chorvatsku a v EU nežádoucí, a veřejně oznámila, že dokud bude v Černého Hoře v platnosti usnesení tamního parlamentu z minulého měsíceČesky, které odsuzuje zločiny genocidy spáchané za II. světové války německými a chorvatskými nacisty v koncentračních táborech Dachau, Mauthausen a Jasenovac[1], nedovolí Černé Hoře nikdy vstoupit do EU!

Chorvatská vláda dokonce do textu svého vyhlášení drze napsala, “že očekává, že se Černá Hora začne chovat v souladu s evropskými hodnotami a v evropském duchu”, a usnesení, které narušuje “dobré a benevolentní vztahy panující v EU” okamžitě zruší. K chorvatskému útoku na Černou HoruČesky za usnesení odsuzující Genocidu páchanou v nacistických vyvražďovacích táborech D-M-J (Dachau, Mauthausen a Jasenovac) se už předtím přidal prezident Evropské rady Charles MichelČesky, a za trest za přijetí usnesení o Genocidě zrušil svoji plánovanou cestu do tamního hlavního města Podgorici. “Nacisté celé Evropy spojte se do boje za popírání genocidy Slovanů Hitlerem a jeho nohsledy!”, je od letošních prázdnin oficiální politika EU. Fanatičtí banderovci na Ukrajině musí být radostí u vytržení! V EU i NATO už není genocida, jako genocida! Rozhodující je, kdo genocidu páchá, a na kom jim páchá!

Chorvatská vláda i část Eurokratů, která se účastní současného tažení proti Černé Hoře za usnesení o genocidě v nacistických koncentračních táborech D-M-J, neustále omíláČesky, že malá skupina černohorských proruských politiků se snaží touto cestou rozvrátit jednotu EU. Skupina přitom není evidentně malá. Pro schválení rezoluce hlasovalo 41 ze 42 na zasedání přítomných černohorských poslanců. (Celkem 81 poslancůČesky.) Černá Hora je členem NATO stejně jako Chorvatsko.

Koncentrační tábor Jasenovac byl ze všech nacistických vyhlazovacích táborů za II. světové války nejobludnější. Chorvatští ustašovci v něm Srby, Židy, Cikány a další etnika zaživa vařili v kotlích, pekli na rožních, podřezávali, stahovali z kůže, a ubíjeli těmi nejnepředstavitelnějšími způsoby. Obludnost a perverznost s jakou se Ustašovci v KZ Jasenovac snažili vyhladit jiné národnosti otřásla i německými generály, které tam Berlín poslal na inspekci. Generál von Horstenau si v roce 1942 zapsal po inspekci tábora do svého deníku „esence čisté hrůzy“Česky, (the essence of horror). Arthur Hefner, Hitlerův pověřenec pro transport pracovních sil z Balkánu do Říše “nejděsivější tábor”, (scariest campČesky), “srovnatelný pouze s Dantovým Peklem”.

Ustašovci na rozdíl od německých nacistů nikdy nevedli žádnou evidenci vyvražďovaných, a genocidu prováděli stejně sadisticky a živelně jako banderovci na Volyni. Papežský nuncius hlásil do Vatikánu, že chorvatský vůdce Ante Pavelič dostává do své kanceláře každé ráno zásilku čerstvě vydloubaných srbských oči, aby měl přehled, jak se dílo daří. Podle jeruzalémského střediska Simona Wiesenthala jen v KZ Jasenovac, v tzv. “Balkánské Osvětimi”, Ustašovci sprovodili ze světa nejméně 85 000 civilistů. Ustašovci vraždili bez rozdílu věku. Jestli Němci sem tam nějaké rasově vhodné dítě zabavily k poněmčení, Ustašovci ne. Jen kojenců a dětí mladších 15 let zlikvidovali ve specializovaných dětských vyhlazovacích táborech nejméně 74 360.

Ustašovci byli jediní nacisté, kteří provozovali speciální dětské vyhlazovací tábory. Díky této jejich sadistické libůstce nakonec několik tisíc dětí vyvražďování přežilo. Prominentní Rakušanka Diana BudisavljevićČesky, rozená Obexer, s podporou berlínských hlavounů zděšených neskrývanou ustašovskou brutalitou, která hrozila provalením do amerického tisku a následnou mezinárodní blamáží, ještě v době, kdy USA nebyly vtaženy do války, a bylo německým zájmem, aby tomu tak zůstalo, dostala zelenou a s pomocí Červeného kříže a dalších neutrálních zemí mohla zachránit 12 000 dětí, a jejich identitu i osudy zaznamenávala do kartotéky vedené v němčině od 23. října 1941 do 13. srpna 1945. Milovan Žanić, ministr spravedlnosti Ustašovské republiky, se 31. května 1941 veřejně v rádiu chvástal: „Neexistuje žádná metoda, kterou bychom my Ustašovci nepoužili, abychom tuto zemi učinili chorvatskou a neočistili ji od Srbů. Zničte je, kdekoli je najdete.”Česky 10. dubna 1941, kdy byla ustašovská republika vyhlášena, v ní přitom žilo 3,3 milionu Chorvatů, 1,95 milionu Srbů, 700 000 bosenských Muslimů, 150 000 Němců, 75 000 Maďarů, 40 000 Židů a další etnika včetně Romů a Čechů. Kolik jich bylo vyvražděno není možné spočítat, protože nebyla žádná evidence. Různé odhady začínají na půl milionu. Jen vyhlazovacích táborů měli Ustašovci podle vlastní evidence 71, a to ještě provozovali 329 dalších tzv. pobočných věznic. (Autor zdrojových textů, významný německý historik Wolf OschliesČesky.)

Nejnovější útoky Chorvatska proti Černé Hoře vedené s cílem ochránit jejich nacistické dědictví, kterého se odmítají zbavit, potvrzují obavy Státní Rady Slovinska, která už v roce 2009 varovalaČesky, že Chorvatsko nepatří do NATO, protože se odmítá distancovat od své nacistické minulosti. V této souvislosti je typické, že hnutí Tomia Okamury SPD je českými médii pravidelně osočováno z přátelských vztahů s údajně neonacistickou AfD, ale fialové vládní strany nejsou nijak popotahovány za současnou tichou podporu tažení Chorvatska a Bruselu proti Černé Hoře kvůli rezoluci o genocidě páchané nacisty v KZ Dachau, Mauthausen a Jasenovac. Je přitom nasnadě, že právě nastal čas, kdy my Češi můžeme politicky Srbům vrátit podporu, kterou nám poskytli v letech 1938 i 1968. Zločiny Genocidy nacistů v KZ D-M-J jsou neoddiskutovatelné. Není možné, aby v ČR byli soudně potrestáni redaktor Svobodného rádia Kapal, komunista Skála a amatérský historik Václavík za zpochybňování genocidy v Katyni, a současně česká vláda nechala bez rázné diplomatické odpovědi současné útoky Eurokratů a Chorvatů proti rezoluci parlamentu Černé Hory odsuzující genocidu spáchanou nacisty v koncentračních táborech D-M-J. Tato genocida je jasně a bez nejmenších rozporů dokázána všemi historickými výzkumy. A přesto stát EU nyní vyhrožuje zemi, která chce do vstoupit EU, že její úsilí zhatí, pokud nepřestane připomínat jeho nacistickou minulost! To je absurdní. Stát poražený ve II. světové válce, pachatel té nejohavnější genocidy v Evropě, nyní šikanuje s podporou bruselského komisaře Michela, stát, který byl součástí vítězné koalice, která porazila nacisty, a národ, který v boji proti nacistům obětoval statisíce životů! A jen proto, že Černá Hora nyní připomíná Chorvatsku, že by se mělo veřejně distancovat od zločinů Ustašovců a nacistických tradic. Obojí je přitom podmínkou jak členství v NATO, tak v EU.

Jsem teď zvědav, kolik českých politiků má ještě letos v plánu dovolenou v Chorvatsku. Vláda vyhlásila prázdniny a politici míří na jih. Možná ani nejsou fašisté a jen se bojí, že by jim Chorvati mohli taky zakázat vstup na své území, jako Mandičovi, Kněževičovi a Bečičovi, kdyby jim důrazně připomněli, že II. světovou válku prohráli, genocidu páchali, tak ať laskavě zmlknou, a Černé Hoře a jejich poslancům se omluví.

Ovšem tím by zřejmě nastal problém s Ukrajinou. Černé Hoře se nyní za rezoluci odsuzující zločiny nacistů vyhrožuje zákazem vstupu do EU, a Ukrajině se členství slibuje, ačkoli se stejně jako Chorvatsko svého nacistického dědictví odmítá vzdát. Černá Hora je od roku 2017 členem NATO stejně jako Chorvatsko. Vzniká tak další otázka. Jak může jeden stát NATO vyhrožovat druhému státu NATO, že zmaří jeho vstup do EU, neboť přijímá rezoluce odsuzující nezpochybnitelné zločiny nacismu? Je snad NATO další organizace nacistů? To vše je určitě voda na Putinův mlýn. A ten je vyhlášený, nacisty mele důsledně.

Zpět na obsah

Genocida v Jasenovaci

Vojtěch Běhunčík

O rozpad Jugoslávie a přemapování hranic na Balkáně ve dvacátém století se neopomenutelným způsobem zasloužila Margaret Thatcherová – viz článek Alekse Simiće: „Margaret Thatcher dies – The lady that turned on Serbs“ / „Margaret Thatcherová umírá – Dáma, která se obrátila proti Srbům“ ze dne 9. 4. 2013.Margaret Thatcherová, první britská premiérka, která navštívila bývalou Jugoslávii, zemřela dnes ráno ve věku 87 let. Byla výraznou osobností moderní politiky a během svého rekordního jedenáctiletého působení ve funkci premiérky zanechala ve Velké Británii jedinečnou stopu, v neposlední řadě jako první žena v čele své země.

Doma zničila odbory, v zahraničí vedla válku s Argentinou a na mezinárodní úrovni se zasloužila o ukončení studené války. Srbové si ji však budou nejlépe pamatovat díky jejímu přímému odsouzení srbského národa během balkánských válek v 90. letech. Její protisrbské názory byly extrémní a daly by se označit za zběsilé, jako by se zjevily odnikud.

V době, kdy byla v úřadu a na státní návštěvě Jugoslávie, po Titově smrti v roce 1980 řekla:

„Spolupráce mezi Jugoslávií a Velkou Británií je zakořeněna v historii a společných zájmech našich národů a v jejich vzájemném přátelství a úctě.“
„…Chci také znovu potvrdit hodnotu, kterou přikládáme přetrvávající jednotě, nezávislosti a územní celistvosti Jugoslávie, a náš respekt k její nezúčastněné roli ve světových záležitostech. “

O pouhých dvanáct let později říkala:

„Jejich utrpení je především důsledkem bezohledné agrese Srbska…“
„Jedná se o srbskou politiku „etnických čistek“ – termín pro vyhánění nesrbského obyvatelstva, který v sobě spojuje barbarství Hitlerovy a Stalinovy politiky vůči jiným národům.“
a
„Srbsko nebude poslouchat, dokud nebude nuceno poslouchat.“

Zdá se, že dáma, která „nebyla pro obrat“ [1], ve vztazích se srbským národem opsala úplný kruh.
Ačkoli v těchto bouřlivých dobách nebyla u moci, její výlevy posloužily k povzbuzení veřejného mínění, které podpořilo vojenskou intervenci a konečnou nezávislost Bosny a později i Kosova.

Dnes jsou tyto dva státy nesourodá změť chudoby a zmatku, která se zoufale snaží vystupovat jako samostatné země navzdory všem důkazům o opaku a při své definici se plně spoléhají na PR Západu.
Dnes jsou tyto státy v srdci Evropy faktickým apartheidem. Stejně jako jihoafrický režim apartheidu, který Margaret Thatcherová v 80. letech odmítla potrestat, je možná toto skutečný odkaz Železné lady.

Podle této logiky samotní Srbové nemají žádné právo na obranu a podle téže britské imperialistické logiky nemají právo na obranu ani Rusové na Donbasu – protože jde o ruský imperialismus.
V případě Ukrajiny se o vhodný vývoj situace zasadil z pozice Velké Británie (a jejího zaoceánského bratra) Boris Johnson, šestý nástupce Margaret Thatcher ve funkci a taktéž konzervativní politik. Velká Británie bude vždy odhodlaně stát na stráži impéria a bojovat za hegemonii Anglosasů.
Aktuální otázkou je, zda Británie nepodlehne trojskému koni islámu, který ztekl bílé útesy Doverské a zaujal pevné pozice uvnitř hradeb hrdého Albionu.

Balkán před rozpadem Jugoslávie

Mapa Balkánu (2024)

• Historický exkurs do roku 1914: Hyeny chcú vojnu (Eduard Chmelár, 31. júla 2024, Nové Slovo)
  Pred 110 rokmi, 28. júla 1914, vypukla svetová vojna. … Následník habsburského trónu arcivojvoda František Ferdinand d´Este – človek, ktorého zavraždenie napokon vyústilo do globálneho konfliktu … Prvé týždne sa v tlači písalo o „balkánskej vojne“. Všetci sa ventilovali na Srbsku. Už niekoľko hodín po atentáte na následníka trónu, v noci z 28. na 29. júna 1914 prepukli v samotnom Sarajeve protisrbské pogromy, za ktorými stáli bosnianski Chorváti. Zanechali za sebou niekoľko desiatok mŕtvych. Viedeň konšpiračne obvinila zo zorganizovania atentátu Srbské kráľovstvo, čo Belehrad dôrazne odmietol. Napriek tomu sa sprisahanecké teórie v tlači rýchlo šírili. Vplyvné bratislavské noviny Pressburger Zeitung napríklad napísali: „Je jasné, že zavraždenie následníka trónu je dielo veľkosrbského sprisahania, siahajúceho do Belehradu.“

Zpět na obsah