Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka
Dne 18. března se ministři zahraničí EU sešli na pravidelném zasedání v Bruselu, aby zavedli novou část sankcí proti Rusku, tentokrát v souvislosti se smrtí Alexeje Navalného, a také aby dosáhli dohody o využití neočekávaných příjmů ze zmrazených ruských aktiv pro následné výdaje na potřeby Ukrajiny. Tolik jedna strana zasedání.
Na druhé straně zasedání evropští diplomaté nemohli ignorovat výsledky prezidentských voleb v Rusku. Ty o den dříve skončily historickým úspěchem úřadující hlavy státu Vladimira Putina (87,28 % hlasů) s rekordní volební účastí v historii země jak v Rusku (77,44 %), tak v zahraničních misích i v nepřátelských zemích.
Čas plyne a nic se nemění, EU se stále snaží zničit ruskou ekonomiku. Tentokrát se rozhodla prodloužit sankce vůči osobám odpovědným za narušení nebo ohrožení územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny o dalších šest měsíců, do 15. září 2024.
Po bezdôvodnom útoku „koalície ochotných“ na Irak tu máme opäť „koalíciu ochotných“, ktorí stáli aj na počiatku štátneho prevratu na Ukrajine. Nemecko, Francúzsko a Poľsko boli garantmi dohody medzi prezidentom Janukovyčom a predstaviteľmi Majdanu, dohody, ktorá požadovala riešiť krízu vytvorením vlády národnej jednoty. Ak by sa bola vytvorila vláda národnej jednoty, tak Ukrajina by sa nemohla stať nástrojom politiky proti Rusku a vojenský konflikt by medzi Ruskom a Ukrajinou nevznikol.
Německo a Francie – a s nimi celá Evropa – mají povinnost jednat jednotně. Francouzsko-německý vztah, který je pilířem evropského projektu již od jeho zrodu v 50. letech 20. století, býval více či méně „plodný“ a více či méně „srdečný“, v závislosti na krizích, kterým obě země – a následně celá Evropa – čelily. Politika obou států, které rozhodují a určují politiku celé EU, byla až dosud charakterizována jako „motor“ Evropy. V době před napadením Ukrajiny byl vztah obou evropských velmocí na samém vrcholu v poválečné historii.
„Polská politika je prostě traumatizovaná svými dvěma nejvýznačnějšími sousedy, a to je Německo a Rusko, protože oprávněně poukazují na to, že jak Rusové, tak Němci se je pokoušeli zničit. Řekl bych, že německý tehdejší útok byl mnohem brutálnější než ruský, ale i ten ruský byl samozřejmě podstatný. Ale na tom prostě nelze úplně stavět zahraniční politiku. A mně přijde, že polská zahraniční politika posledních let je vlastně toxická,“ říká bývalý diplomat a politolog, profesor Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.
Putinův 19. projev přednesený ve čtvrtek 29. února byl rekordně dlouhý: 2 hodiny a 6 minut. Projev ve Federálním shromáždění lze považovat za volební program i proto, že ruský prezident ví, co a jak má dělat, a chápe, na koho se lze spolehnout při plnění stanovených úkolů. V jazyce občana jsou to rodina, mládež a kádry. V jazyce vojenském: vojenská a technologická síla a vysoká hospodářská produktivita. V jazyce politika: nezapomínejte, co jsem kdy řekl, kdo jsem, a proč i politik by nikdy neměl být zrádcem svých spoluobčanů. A vzkázal chamtivcům bez duše: elity nejsou ti, kteří se obohatili v divokých devadesátých letech a konci minulého století.
Koncepční projev ruského prezidenta, dotýkající se současnosti a budoucnosti největší a strategicky nejvýznamnější ozbrojené konfrontace na světě, kterou několik let nazývám antropologická válka, logicky upoutal pozornost západního publika. Navíc jak ve Spojených státech, tak v EU v předvečer volebního cyklu panuje dokázaná krize důvěry mezi těmi nahoře a dole. Lidé při hledání odpovědí se stále více zajímají o názor druhé strany. Proto si dovoluji sdělit několik západních názorů na projev s vlastními mini-komentáři a doplněním.
Jak probíhá souboj elit s občany? Proč je neklid v Evropě a protesty zemědělců? Proč Green Deal pomalu končí? Proč si myslí, že přemohou přírodu? Kolik miliónu lidí se chce vyhnout válce na Ukrajině? Co je to technofeudalismus? Jak se technologie obrací proti lidem? Jakou dekadencí prochází společnost? Jak technologie slouží nebo pohlcují? Co je principem dějin? Co je principem pokroku? Jak se vymknout ze systému? V jakém stavu se nachází západní společnost? Proč si velcí politici myslí, že mír se dá dosáhnout válkou? Jak by měla probíhat diskuze o novém systému? Rozhovor s ekonomem a politologem panem Dr. Petrem Robejškem.
Ing. Petr Blahynka ze Slušovic rozvádí svůj koncept Lokálního resetu, revoluční změny systému jako alternativy ke Globálnímu resetu.
V žádném případě by "komunistický režim" nebyl správný název - jediným důvodem tohoto klamu je to, že vládnoucí silou byla…
Komunismus je běžný lidový název. Vím, že lepší název by byl komunistický režim, ale je dost dlouhý a jako všechny…
1) Diskutovaný režim nebyl komunismus, jak napovídá i zkratka ČSSR. 2) Je zbytečné bádat nad tím, co by mohlo být,…
Ne, padesátá léta nelze srovnávat. Autor si bere jednoduché a selektované náměty ke svým argumentům. Především si musíme položit otázku,…
Autorka má pravdu, život je krásný. Lidstvo dosáhlo mnoha úspěchů v medicině a životní úrovni. To všechno má své záporné…