České dějiny 11: Plyšák

V březnu před třiceti lety vybojovala Solidarnosć první svobodné volby, v říjnu vyhlásil Mátyás Sűrös Třetí Maďarskou republiku, do poloviny listopadu svrhlo hnutí Demokracie Teď Honeckerovu vládu a Berlínskou zeď. Československo přežívalo jako poslední ostrůvek totality, než brutální policejní zásah proti studentům vyprovokoval občany, aby i oni vyšli do ulic. „V Praze mívají barikády většinou jen symbolický význam: bývají znamením toho, že už jsou zbytečné“ (Willi Lorenz, Monolog o České zemi).

Jak jsme vyhráli válku proti tenistce a operní pěvkyni

Jednou možná nějaký snaživec napíše nový tolkienovský epos: Cesta českého elfa do Mordoru a zase zpátky. Zatím si ale ti, kterým ještě aktuální válka nevzala všechen mozek a srdce, vyprávějí tenhle vtip: „Víš, proč Fialovi policajti nevpustili Pavljučenkovovou na naše území? Protože měla v batohu raketu!“

Kverulantova bitva za otevření Pražského hradu

Kverulant roky usiloval o otevření areálu Pražského hradu svévolně uzavřeného Milošem Zemanem a jeho kamarilou. Nakonec uspěl. V  pondělí 17. dubna 2023 ohlásil prezident Pavel ukončení plošných kontrol. K návratu poměrů před zavedení Zemanových opatření však nedošlo. Na každém vstupu zůstal jeden detekční rám, aby jej policie mohla využít při „zhoršení bezpečnostní situace“ a běžný návštěvník se do Hradu nedostane hlavním vchodem, tedy Bránou Gigantů z Hradčanského náměstí.

České dějiny 10: Pražské jaro a rakouští bratranci

Jubilea nám mezi jiným poskytují příležitost pohlédnout na přítomnost z jiné perspektivy. To je obzvláště užitečné, když takové srovnání prokáže naše současné postoje a názory jako neadekvátní a falešné. V připomenutí pražského jara můžeme sledovat dva vyhraněné přístupy: nezájem a bagatelizaci na české straně a intenzivní zájem ostatních evropských zemí, snad nejsilnější v Rakousku. Připomenutí rakouského podílu je podnětné hned z několika důvodů: pro zhodnocení Pražského jara v širší perspektivě, pro posouzení současné role ČR ve světě i pro pochopení současných neutěšených vztahů s našimi sousedy.

Zkáza nebo zachování

Rozdíl mezi levicovým myšlením autora a mým konzervativním není kupodivu velký a netýká se nejzákladnějších věcí, konstatuje Vlastimil Podracký ve své recenzi mého eseje Proč nekradeš?
Kdybych chtěl být kousavý, řekl bych, že především proto, že konzervativní myšlení Podrackého je levicové. Alespoň pokud chápeme dělení levicový – pravicový ve smyslu preference kolektivních nebo individuálních hodnot.

Kverulant podává na generála Jiřího Šedivého trestní oznámení pro korupci

Armádní generál v záloze Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu Generals, s.r.o. Ta se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a za rok 2022 vykázala příjmy ve výši téměř 10 milionů korun. Kverulant je přesvědčen, že jde o provizi za lobbování pro nákup 12 předražených amerických armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun a že se Šedivý přijetím těchto provizí dopustil trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého dnes podal trestní oznámení.

Střípky z Piavy

Výsledky summitu NATO dokazují, že Washington, EK, EU a NATO se nevzchopily ani předpovědět ukončení speciální vojenské operace na Ukrajině. Místo toho summit NATO vymyslel nový mýtus pro G7, neexistující právní subjekt, ale dobrovolné společenství, které nikdy nemělo a doposud nemá ve svých stanovách úkol nabízet bezpečnostní garance Ukrajině, státu v rozpadu, ve válce a tonoucímu v korupci a pokrytectví politiků. Summit nenabídl občanům ani náčrt odpovědi na otázku: Chceme mít tu válku pořád za zády a věřit politikům s právem lhát bez trestu, nebo válku před námi, s pravděpodobnými neutěšitelnými následky pro nás, pokud přežijeme?