Kvalitní Silvestry v ČST opakovaně prosadili – Sověti! 

31. prosince 1977. Celý národ žije tím, že Československá televize vysílá zcela nový formát Silvestra, moderovaný Vladimírem Menšíkem. Čtyřdenní Tomáš Koloc leží se žloutenkou novorozenců v inkubátoru a jeho rodička vedle na pokoji porodnické kliniky v Pardubicích. Je jí líto, že o Silvestra s Menšíkem přichází. Rodičkám je přísně zakázáno vstávat z postelí anebo dokonce jít na jediné místo, kde by v nemocnici mohly vidět televizi – do společenské místnosti…

K vánocům

Vám přátelé děkuji touto cestou za přízeň a současně dovoluji si připomenout známou skutečnost: Politická nejistota je momentálně v mnoha zemích světa vysoká, Evropu omrzelo předstírat, že je demokracií, a vrátila se k původní části své pravé podstaty: totalitní, autoritářské, nulové úctě ke svobodě slova nebo soukromému vlastnictví. Evropa je v procesu zrady všeho, co tvrdí, že zastává.

Dnes Evropané se připravují na modlení k transgender bohům. Evropa je opět ve válce s Ruskem, potřetí od Napoleona a Hitlera. Ale ani tentokrát nemá šanci vyhrát a zničit Rusko. Evropané a Američané se tváří jako andělé. Zapomněli na zrcadlo hanby, které tvoří zrada, pokrytectví a lež. Když se do něj podíváme, uvidíme ďábla šířícího po staletí tutéž imperialistickou, lživou propagandu demokracie, svobody a práva.

Interpretace Putinových poznámek o Sýrii, Izraeli a Turecku

Putin ve svém každoročním projevu ve čtvrtek komentoval změnu syrského režimu. Ruská vojenská intervence podle něj uspěla v cíli zabránit vytvoření teroristické enklávy podobné Afghánistánu. Skupiny, které se tam právě chopily moci, včetně těch, které jsou označené jako teroristické a k nim přidružené, během let zjevně změnily své názory. Proto s nimi chce Západ navázat vztahy. Změnu režimu proto nelze považovat za porážku Ruska.

Putin poté obhajoval chování svých ozbrojených sil během nedávných událostí tvrzením, že Rusko již v Sýrii žádné pozemní jednotky nemá. Navíc odhadovaných 30 000 syrských a „proíránských jednotek“, které měly Aleppo bránit, vydalo město pouze 350 ozbrojencům, načež jim až na výjimky přenechali i zbytek země. Prozradil také, že Rusko evakuovalo 4000 íránských bojovníků do Teheránu, zatímco ostatní spojenecké jednotky bez boje uprchly do Libanonu (odkaz na Hizballáh) a Iráku.

O slunci, které zapadá nejen nad Jiřím Bartoškou…

Stalo se, že jsem těsně před svými 47. narozeninami podlehl a šel si k jisté společenské události koupit první vlastní oblek v životě. Protože už mi došly i košile, přibral jsem si k němu dvě: jednu k obleku, bílou hodobóžovou s modrými puntíky, a jednu flanelovou štrapáční. Na závěr se mě prodavačky zeptaly, jak mi to mají zabalit: „Jste tady pěšky, nebo autem?“ Počítám, že jsem byl nejspíš první v historii té středně nóbl prodejny, kdo odpověděl: „Na kole.“

Říkám to pořád, pro mě je kapitalismu škoda…

Migrace – zhouba nebo záchrana?

Migrace se opět dostala do středu zájmu, když Brusel rozhodl, že je pro něj přijatelné, aby se latinoamerické favely (slumy) odstěhovaly do Evropy.

Šokující informace o tom, že předsedkyně Evropské komise von der Leyenová projedná v Montevideu, kromě problémů bezcelního obchodního styku také přijímání chudých lidí z Latinské Ameriky v Evropě, znovu otevřela otázku migrace rozdělující názorově Evropany. Proč vůbec vznikla otázka nepřirozené administrativní migrace? Kde je příčina?

Advent justičního potížísty

Advent je vnímán jako čas klidu, rozjímání a těšení se na věci příští. Nepravosti v justici ale běží dál advent-neadvent, a justičnímu potížistovi se ochrany před nežádoucími vzruchy nedostává.

Pokud už se dostanu k nějakému rozjímání, tak vždy narazím na otázku odpovědnosti za hříchy. Stát vyplácí ročně desítky milionů Kč odškodnění obětem nesprávně vedených procesů. Postižení se musí odškodnění doprošovat a většinou se dohadují se soudy o jeho výši, jen zřídka úspěšně. Sluhové státu, kteří vyrobili důvody k vyplácení odškodného, zůstávají klidní: nijak se jich to netýká. A soudci, kteří vyrábějí vadné procesy na pokračování, soudí klidně dál a dále trvají na své neomylnosti.

Legislativou proti ochraně práv dětí

Asociální Fialova vláda poslala do Poslanecké sněmovny novelu trestního zákoníku. Na půdě spolku Chamurappi se jí zabýval Oldřich Hein obsáhlým esejem obecné povahy, dostupným na internetových stránkách spolku. Jeho závěry jsou pro vládu nepříznivé. Zdůraznil důležitost zachování vztahu legislativní tvorby k filozofickým základům práva, ohledu na mravnost i na historický vývoj práva od pradávna až do současnosti. A všiml si detailu v ustanovení o přednostním používání peněžitého trestu. Je možné, že v případě majetkové nerovnosti spolupachatelů ten solventní se vyplatí z hrozícího uvěznění, zatímco nemajetný půjde za mříže?

Chci na něj navázat. Jako první mě pálí nepoměr mezi motivací legislativních úprav potřebou snížit rozsah trestání vězením a mravní povinností státu chránit práva dětí-budoucnosti národa. Z mediální předehry k předložení novely je zřejmé, že důležitou cestou k snížení stavů vězněných osob má být bagatelizace trestného činu zanedbání povinné výživy dle §196 až 198 tr. zákoníku.