Smrt Izraele

Osadnické koloniální státy mají konečnou životnost. Izrael není výjimkou. Než Izrael decimace Gazy dosáhne – mluví o měsících válčení –, podepíše si svůj vlastní rozsudek smrti. Jeho fasáda slušnosti, jeho domnělý vychvalovaný respekt k právnímu státu a demokracii, jeho mýtický příběh o odvážné izraelské armádě a zázračném zrození židovského národa budou ležet v hromadách popela.

Izraelské konečné řešení palestinské otázky

Zabýval jsem se zrodem židovského fašismu v Izraeli. Informoval jsem o extremistovi Meiru Kahanovi, kterému bylo zakázáno kandidovat a jehož strana Kach byla v roce 1994 postavena mimo zákon a Izraelem a Spojenými státy prohlášena za teroristickou organizaci. Zúčastnil jsem se politických shromáždění, která pořádal Benjamin Netanjahu, který získal bohaté finanční prostředky  od pravicových Američanů, když kandidoval proti Jicchaku Rabinovi, který vyjednával mírové urovnání s Palestinci. Netanjahuovi příznivci skandovali „Smrt Rabinovi“. Spálili podobiznu Rabina oblečeného v nacistické uniformě. Netanjahu pochodoval v čele Rabinova falešného pohřebního průvodu.

Vyhubte všechny bestie

Vyhlazení těch, jejichž půdu krademe, jejichž zdroje drancujeme a jejichž práci využíváme, je zakódováno v naší DNA. Zeptejte se domorodých Američanů. Zeptejte se Indů. Zeptejte se Konžanů. Zeptejte se Kikuyu v Keni. Zeptejte se Hererů v Namibii, kteří byli stejně jako Palestinci v Gaze stříleni a zahnáni do pouštních koncentračních táborů, kde zemřeli hladem a nemocemi. Osmdesát tisíc z nich. Zeptejte se Iráčanů. Zeptejte se Afghánců. Zeptejte se Syřanů. Zeptejte se Kurdů. Zeptejte se Libyjců. Zeptejte se domorodých obyvatel po celém světě. Oni vědí, co jsme zač.