Amerika právě zničila velkou říši

Převzato ze serveru Michale Hudson, 29. června 2023

Hérodotos (Historie, kniha 1.53) vypráví příběh Kroisa, krále Lýdie cca. 585-546 př. n. l. na území dnešního západního Turecka a na Jónském pobřeží Středozemního moře. Kroisos dobyl Efesos, Milét a sousední řecky mluvící oblasti, získal slávu a kořist, díky nimž se stal jedním z nejbohatších vládců své doby. Ale vítězství a bohatství vedly k aroganci a pýše. Kroisos obrátil zraky k východu, ctižádostivý dobýt Persii, které vládl Kýros Veliký.

Poté, co Kroisos bohatě obdaroval oblastní kosmopolitní chrám Delphy stříbrem, zeptal se jeho Orákula, zda by byl úspěšný v dobytí, které plánoval. Kněžka Pýthie odpověděla: Překročíš-li [pohraniční] řeku Halis, zničíš velkou říši.

Kroisos tedy cca. 547 př. n. l. Persi napadli. Vyrazil na východ, překročil řeku Halis a zaútočil na perský vazalský stát Frýgii. Perský vládce Kýros Veliký zahájil Speciální vojenskou operaci, porazil Krésovu armádu, zajal ho a při té příležitosti se zmocnil lýdijského zlata a začal razil své vlastní perské zlaté mince. Kroisos tedy velkou říši skutečně zničil: svou vlastní.

Přeskočme vpřed k dnešnímu úsilí Bidenovy administrativy rozšířit americkou vojenskou moc proti Rusku a po něm i Číně. Prezident žádal o radu dnešní obdobu starověkého delfského orákula: CIA a spojené think-tanky. Namísto varování před arogancí a pýchou podpořily neokonzervativní sen, že útok na Rusko a Čínu upevní americkou kontrolu nad světovou ekonomikou a uvede konec dějin.

Po zorganizování státního převratu na Ukrajině v roce 2014 vyslaly Spojené státy svou zástupnou NATO-armádu na východ a poskytly Ukrajině zbraně, aby vybojovala etnickou válku proti rusky mluvícímu obyvatelstvu a přeměnila ruskou krymskou námořní základnu v pevnost NATO. Ambice srovnatelná s Kroisovou měla za cíl zatáhnout Rusko do bojů, vyčerpat jeho obranyschopnost, rozložit jeho ekonomiku a zničit jeho schopnost poskytnout vojenskou podporu Číně a dalším zemím, které se snaží o vlastní samostatnost jako alternativu k americké hegemonii.

Po osmi letech provokací byl okázale plánovaný nový vojenský útok proti rusky mluvícím Ukrajincům v únoru 2022 připraven vyrazit k ruským hranicím. Na obranu svých rusky mluvící druhů před dalším etnickým násilím zahájilo Rusko svou Speciální vojenskou operaci. Spojené státy a jejich spojenci v NATO se okamžitě zmocnili ruských devizových rezerv držených v Evropě a Severní Americe a požadovali, aby všechny země uvalily sankce na dovoz ruské energie a obilí, v naději, že tím naruší směnný kurz rublu. Delfské ministerstvo zahraničí očekávalo, že to způsobí vzpouru ruských spotřebitelů a svržení vlády Vladimira Putina, což umožní USA manévrovat a nastolit klientskou oligarchii podobnou té, kterou zavedly v 90. letech za prezidenta Jelcina.

Vedlejším produktem konfrontace s Ruskem bylo upevnění americké kontroly nad svými západoevropskými satelity. Cílem těchto intrik uvnitř NATO bylo zabránit evropským nadějím na profit z užších obchodních a investičních vztahů s Ruskem výměnou svých průmyslových výrobků za ruské suroviny. Spojené státy tuto vyhlídku zmařily vyhozením plynovodů Nord Stream do povětří, čímž odřízly Německo a další země od přístupu k levnému ruskému plynu. To zanechalo přední evropskou ekonomiku závislou na dražším americkém zkapalněném zemním plynu (LNG).

Kromě nutnosti dotovat domácí evropský plyn, aby se zabránilo rozsáhlé platební neschopnosti, je v boji proti ruské armádě zničena velká část německých tanků Leopard, amerických raket Patriot a dalších zázračných zbraní NATO. Ukazuje se, že americkou strategií není jednoduše bojovat do posledního Ukrajince, ale bojovat do posledního tanku, rakety a dalších zbraní, které budou vydány ze skladů NATO.

Očekávalo se, že toto vyčerpání zbraní NATO vytvořil obrovský náhradní trh, který obohatí americký vojensko-průmyslový komplex. Jeho zákazníkům NATO nařizuje, aby zvýšili své vojenské výdaje na 3 nebo dokonce 4 procenta HDP. Slabý výkon amerických a německých zbraní na ukrajinském bojišti však tento sen nejspíše zhatil, zatímco evropská ekonomika se propadá do deprese. A vzhledem k poškození německé průmyslové ekonomiky přerušením obchodu s Ruskem řekl německý ministr financí Christian Lindner 16. června 2023 deníku Die Welt, že si jeho země nemůže dovolit platit více peněz do rozpočtu Evropské unie, jehož byl dlouho největší přispěvatelem.

Bez německého exportu podporujícího směnný kurz eura se měna dostane pod tlak vůči dolaru, neboť Evropa nakupuje americký LNG a NATO doplňuje své vyčerpané zásoby nákupem nových amerických zbraní. Nižší směnný kurz stlačí kupní sílu evropské pracovní síly, zatímco snižování sociálních výdajů ve prospěch přezbrojení a dotací na plyn uvrhne kontinent do deprese.

V celé evropské politice narůstá proti americké dominanci nacionalistická reakce a místo posílení kontroly nad evropskou politikou mohou Spojené státy nakonec prohrát – nejen v Evropě, ale především na celém globálním Jihu. Namísto přeměny ruského rublu v trosky, jak sliboval prezident Biden, ruská obchodní bilance prudce vzrostla a jeho zásoby zlata se zvýšily. Stejně tak zlaté rezervy dalších zemí, jejichž vlády se nyní snaží své ekonomiky de-dolarizovat.

Je to americká diplomacie, co vyhání Eurasii a globální jih z oběžné dráhy USA. Americká arogantní touha po unipolární světové dominanci mohla být takhle rychle zmařena jedině zevnitř. Administrativa Biden-Blinken-Nuland dokázala to, co Vladimir Putin ani čínský prezident Si nemohli doufat, že by v tak krátké době dosáhli. Ani jeden z nich nebyl připraven hodit  rukavici a vytvořit alternativu k americkému k americkému světového řádu. Ale americké sankce proti Rusku, Íránu, Venezuele a Číně měly účinek ochranných celních bariér, které si vynutily soběstačnost toho, co diplomat EU Josep Borrell nazývá světovou džunglí vně zahrady USA/NATO.

Ačkoli si globální Jih a další země již od Bandungské konference nezúčastněných zemí v roce 1955 na dominanci USA stěžují, k vytvoření životaschopné alternativy chybělo kritické množství. Nyní pozornost upoutaly americké konfiskace oficiálních ruských dolarových rezerv v zemích NATO. Rozptýlily představu dolaru jako bezpečného prostředku držby mezinárodních rezerv. Již předchozí konfiskace venezuelských zlatých rezerv uložených v Londýně skrze Bank of England – slibující, že je věnuje všem nevoleným odpůrcům venezuelského socialistického režimu, které američtí diplomaté označí – ukazují, jak jsou libra, euro a dolar přeměněny ve zbraně. A mimochodem, co se kdy stalo s libyjskými zlatými rezervami?

Američtí diplomaté se úvahám o tomto scénáři vyhýbají. Spoléhají na jedinou výhodu, kterou Spojené státy nabízejí. Mohou se zdržet bombardování, inscenování barevných revolucí, pinochetování ze strany National Endowment for Democracy nebo instalaci nového Jelcina, který přenechá ekonomiku klientské oligarchii.

Ale zdržet se takového chování je vše, co může Amerika nabídnout. Deindustrializovala svou vlastní ekonomiku a její představou zahraničních investic je vynucení si monopolního postavení tím, že soustředí technologické monopoly a kontrolu obchodu s ropou a obilím ve svých rukou, jako by to byl výsledek ekonomické efektivity a ne čerpání renty.

To, k čemu došlo, je změna vědomí. Jsme svědky, jak se Globální Většina snaží nezávisle a mírově vyjednat volbu, jaký druh mezinárodního řádu si přeje. Jejím cílem není pouze vytvořit alternativy k používání dolaru, ale zcela nový soubor institucionálních alternativ k MMF a Světové bance, zúčtovacímu bankovnímu systému SWIFT, Mezinárodnímu trestnímu soudu a k celé řadě institucí, které si američtí diplomaté z Organizace spojených národů zabrali.

Výsledek bude mít civilizační dosah. Neuvidíme konec dějin, ale novou alternativu k americkému neoliberálnímu finančnímu kapitalismu a jeho nezdravé ekonomice privatizace, třídní války proti práci a představě, že peníze a úvěry mají být privatizovány v rukou úzké finanční vrstvy, namísto aby byly veřejnou službou pro financování ekonomických potřeb a rostoucí životní úrovně.

Je ironií, že historickou rolí Ameriky bylo, že ačkoli vést svět tímto směrem sama schopna nebyla, svými pokusy uvrhnout ho do imperiálního konfliktu dobytím Ruska na pláních Ukrajiny a izolací čínských technologii od prolomení amerického IT monopolu vytvořila účinný katalyzátor, který Globální Většinu tímto směrem vede.