Esej Beyond the Neocon Debacle and Towards Peace in Ukraine vyšel na serveru Common Dreams 3. října 2023.

Ukrajině hrozí ekonomický, demografický a vojenský kolaps. Co by měla americká vláda udělat, aby čelila této potenciální katastrofě?

Vstupujeme do konečné fáze 30letého amerického neokonzervativního debaklu na Ukrajině. Neokonzervativní plán NATO obklíčit Rusko v černomořské oblastiČesky selhal. Rozhodnutí USA a Ruska budou mít obrovský význam pro mír, bezpečnost a blaho celého světa.

Čtyři události rozbily neokonzervativní naděje na rozšíření NATO na východ, na Ukrajinu, Gruzii a dále. První je přímočará. Ukrajina byla na bojišti zpustošena s tragickými a děsivými ztrátami. Rusko vyhrává opotřebovací válku, výsledek, který byl od začátku předvídatelnýČesky, ale neokonzervativci a mainstreamová média jej nadále popírají.

Druhá je kolabující podpora americké neokonzervativní strategie v Evropě. Polsko už s Ukrajinou nemluví. Maďarsko se dlouho staví proti neoconům. Slovensko zvolilo vládu proti neoconům. NesouhlasČeskys vedoucími představiteli EU – včetně Macrona, Meloniho, Sancheze, Scholze, Sunaka a dalších – je mnohem vyšší než souhlas.

Třetí je snížení americké finanční podpory Ukrajině. Lidé z Republikánské strany, několik prezidentských kandidátů Republikánské strany a rostoucí počet republikánských členů Kongresu jsou proti dalším výdajům na Ukrajině. Republikáni v návrhu zákona, který má udržet vládu v chodu, novou finanční podporu Ukrajině škrtli. Bílý dům vyzval k přijetí nové legislativy o podpoře, ale bude to těžký boj.

Čtvrtou, a z pohledu Ukrajiny nejnaléhavější, je pravděpodobnost ruské ofenzívy. Ukrajinské oběti jdou do statisíců a Ukrajina své dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, tanky a další těžké zbraně spotřebovala. Rusko bude pravděpodobně pokračovat masivní ofenzivou.

V prosinci 2021 Biden hloupě odmítl s Putinem vyjednávat. Nyní je čas vyjednávat.

Neocons způsobili naprosté katastrofy v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi a nyní na Ukrajině. Politický systém Spojených států neokonzervativní představitele dosud k odpovědnosti nepředvolal, protože zahraniční politika dosud probíhá za nízké veřejné nebo kongresové kontroly. Mainstreamová média se postavila na stranu hesel neocons.

Ukrajině hrozí ekonomický, demografický a vojenský kolaps. Co by měla americká vláda udělat, aby této potenciální katastrofě čelila?

Naléhavě by měla změnit kurs. Británie radí USA, aby eskalovaly, protože Británie uvízla v imperiálních představách 19. století. Američtí neocons jsou uvězněni v imperiální sveřeposti. Naléhavě je zapotřebí, aby převládly chladnější hlavy

Prezident Joe Biden by měl okamžitě informovat prezidenta Vladimira Putina, že USA ukončí rozšiřování NATO na východ, pokud USA a Rusko dosáhnou nové dohody o bezpečnostních opatřeních. Ukončením rozšiřování NATO mohou USA Ukrajinu stále ještě zachránit od politických debaklů posledních 30 let.

Biden by měl souhlasit s vyjednáním bezpečnostního opatření podobného, ​​i když ne v přesných podrobnostech, jako jsou Putinovy ​​návrhy ze 17. prosince 2021. V prosinci 2021 Biden hloupě odmítl s Putinem vyjednávat. Nyní je čas vyjednávat.

Ke smlouvě existují čtyři klíče. Za prvé, v rámci celkové dohody by měl Biden souhlasit s tím, že NATO se nebude rozšiřovat na východ, ale nezvrátit dřívější rozšíření. NATO by samozřejmě netolerovalo ruské zásahy do stávajících států NATO. Rusko i USA by se zavázaly, že se budou vyhýbat provokacím v blízkosti ruských hranic, včetně provokativního umístění raket, vojenských cvičení a podobně.

Za druhé, nová bezpečnostní dohoda mezi USA a Ruskem by se měla týkat jaderných zbraní. Jednostranné odstoupení USA od Smlouvy o omezení systémů balistických raket (ABM) v roce 2002, po němž následovalo umístění raket Aegis v Polsku a Rumunsku, vážně rozdmýchalo napětí, které bylo dále umocněno odstoupením USA od Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) v roce 2019 a ruským pozastavením smlouvy START v roce 2023. Ruští vůdci opakovaně poukazovali na americké rakety poblíž Ruska, již neomezované zrušenou smlouvou ABM, jako na závažnou hrozbu ruské národní bezpečnosti.

Za třetí, Rusko a Ukrajina by se dohodly na nových hranicích, ve kterých by zůstaly součástí Ruska převážně etnicky ruský Krym a silně etnicky ruské oblasti na východě Ukrajiny. Změny hranic by provázely bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by jednomyslně podpořila Rada bezpečnosti OSN a další státy, jako je Německo, Turecko a Indie.

Za čtvrté, v rámci urovnání by USA, Rusko a EU obnovily vztahy v oblasti obchodu, financí, kulturní výměny a turistiky. Jistě je opět na čase slýchat v koncertních síních USA a Evropy Rachmaninova a Čajkovského.

Změny hranic jsou poslední možností a měly by být prováděny pouze pod záštitou Rady bezpečnosti OSN. Nikdy nesmí být pozvánkou k dalším územním požadavkům, jako například ze strany Ruska ohledně etnických Rusů v jiných zemích. Přesto se hranice mění a USA nedávno podpořily dvě změny hranic. NATO bombardovalo Srbsko 78 dní, dokud se nevzdalo regionu Kosova s ​​albánskou většinou. V roce 2008 uznaly USA Kosovo jako suverénní stát. Americká vláda podobně podpořila povstání Jižního Súdánu s cílem odtržení od Súdánu.

Pokud by Rusko, Ukrajina nebo USA novou dohodu následně porušily, bylo by to napadením zbytku světa. Jak jednou poznamenal prezident John F. Kennedy Jr.[1], „i na ty nejnepřátelštější národy se lze spolehnout, že přijmou a dodrží ty a pouze ty smluvní závazky, které jsou v jejich vlastním zájmu“.

Američtí neocons nesou velkou vinu za podvrácení ukrajinských hranic z roku 1991. Rusko si nárokovalo Krym až po svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podporovaného USA v roce 2014. Po roce 2014 Rusko neanektovalo ani Donbas, místo toho vyzvalo Ukrajinu, aby dodržela dohodu Minsk II podporovanou OSN, založenou na donbasské autonomii. Neokonzervativci raději Ukrajinu vyzbrojili, aby Donbas znovu dobyla silou, než aby mu poskytli autonomii.

Dlouhodobým klíčem k míru v Evropě je kolektivní bezpečnost, jak ji požaduje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle dohod OBSE její členské státy „nebudou posilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných států“. Neokonzervativní unilateralismus evropskou kolektivní bezpečnost podkopal tím, že prosazoval rozšíření NATO bez ohledu na třetí strany, zejména Rusko. Evropa – včetně EU, Ruska a Ukrajiny – potřebuje jako klíč k trvalému míru v Evropě více OBSE a méně neokonzervativního unilateralismu.

Související příspěvky: