Kverulantova bitva za otevření Pražského hradu

Půvpdní text: Kverulant.org, 25. července 2023

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo bývalému prezidentovi Zemanovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel areál Hradu svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné osobní policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Kverulant.org roky usiloval o navrácení areálu Hradu veřejnosti. K otevření sice došlo, ale je to otevření dosti rozpačité a nemusí být trvalé. Zítra tato kauza pokračuje soudem se Správou Pražského hradu. I prezident Pavel totiž trvá na tom, že přístup veřejnosti do areálu má být výrazně omezen.

Pražský hrad / 3.1.2023 / MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA / Profimedia

Kverulant roky usiloval o otevření areálu Pražského hradu svévolně uzavřeného Milošem Zemanem a jeho kamarilou. Nakonec uspěl. V  pondělí 17. dubna 2023 ohlásil prezident Pavel ukončení plošných kontrol. K návratu poměrů před zavedení Zemanových opatření však nedošlo. Na každém vstupu zůstal jeden detekční rám, aby jej policie mohla využít při „zhoršení bezpečnostní situace“ a běžný návštěvník se do Hradu nedostane hlavním vchodem, tedy Bránou Gigantů z Hradčanského náměstí. Z přístupu do Hradu nezmizely ani ocelový ježci na vjezdech. To však není hlavní problém současného stavu. Horší je možnost, že areál Pražského hradu ztratí statut veřejného prostranství, kam má veřejnost zákonem garantovaný přístup. Právě o tom má zítra ráno rozhodnout Městský soud v Praze.

Zemanovo zavření Hradu nikdy nemělo oporu v zákoně.  Proto Kverulant na 18. dubna 2021, na Mezinárodní den památek a sídel, oznámil pražskému magistrátu svolání veřejného shromáždění na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. To je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění bylo vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu.

Magistrát však rozhodnutím z 11. března 2021 konání shromáždění na Hradě zakázal.  Podle magistrátu bylo náměstí U Svatého Jiří jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požadoval doložení písemného souhlasu vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát celou věc usnesením z 29. března 2021 odložil, jinými slovy, shromáždění znovu nepovolil. Proti tomu se Kverulant vzápětí odvolal na ministerstvo vnitra. Nijak překvapivě se Hamáčkovo ministerstvo přiklonilo k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakýmsi privátním majetek Zemana a jeho kamarily.

Kverulant rozhodnutí vnitra napadl dne 13. dubna 2021 správní žalobou. S ohledem na to, že ohlášené shromáždění se na Pražském hradě mělo konat již následující neděli, žádal Kverulant, aby soud ve věci rozhodl rychle. Městský soud v Praze mu vyhověl do té míry, že jednání nařídil na pátek 16. dubna 2021. Kverulant tento soud vyhrál. Soud dospěl k závěru, že areál Pražského hradu je veřejné prostranství.  Dlouhodobé uzavření takového místa tedy nemělo oporu v zákoně.

Kasační stížnost

Zemanovi Hradní papaláši však proti rozsudku zpřístupňující Hrad veřejnosti podali v létě  2021 dvě kasační stížnosti. Kasační stížnost podalo Hamáčkovo ministerstvo vnitra a správa Pražského hradu. S jistou nadsázkou lze jejich obsah shrnout takto: Vnitro dál trvá na tom, že na sprostý lid musí být přísnost a že se poddaní nemají courat vrchnosti pod okny. Správa Pražského hradu vnitru přizvukovala a navíc se nemohla smířit s tím, že Kverulant vůbec nepoprosil hradní pány o souhlas s konáním svého veřejného shromáždění. Správa Pražského hradu navíc v dovolání namítala, že měla být účastníkem řízení před prvoinstančním Městským soudem.

Počátkem července 2021 Kverulant na výzvu Nejvyššího správního soudu zaslal svoje vyjádření ke kasační stížnosti. Opakuje v něm, že nádvoří Hradu bylo minimálně od roku 1976 vnímáno jako veřejné prostranství: „Od té doby by ke změně charakteru využití území muselo dojít právem předjímaným postupem, ke kterému ovšem nedošlo. Územní plán předpokládá, že místo je (a bude) veřejným prostorem, územně analytické podklady to stanoví a zápis v katastru rovněž. Všechny možné znaky veřejného místa, stejně jako jeho evidenční záznamy jsou tedy dány. Právní titul k omezení takového charakteru pak dán není.“

Prezident Pavel pokračuje v soudním sporu vyvolaném Zemanem

Nejvyšší správní soud na konci srpna 2021 rozhodl o kasační stížnosti Správy Pražského hradu a zrušil napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze.  Uváděným důvodem bylo, že prvoinstanční soud nejednal i se Správou Pražského hradu. Ani po nástupu nového prezidenta na Hrad nedošlo k ukončení soudního sporu. I Pavlův tým trvá na tom, že lidé nemají co chodit na Pražský hrad, když si to vrchnost nepřeje. A stejně jako Zemanova kamarila argumentuje i ta Pavlova potřebou zajistit bezpečnost.

Klid na práci

Vyjádření týmu prezidenta Pavla pro soud lze parafrázovat takto, bude-li areál Pražského hradu prohlášen za veřejné prostranství se snadným přístupem všech občanů, hrozí podobný útok jako na americký Kapitol. Správa pražského hradu (SPH) ve svém podání pro soud uvádí: „SPH tedy musí na závěrech, že se nejedná o veřejné prostranství, nadále trvat. Pakliže by byl konstatován opak, tedy že Náměstí U Sv. Jiří bezvýhradně splňuje zákonnou definici veřejného prostranství, znamenalo by to ve své podstatě, že by se shromáždění konala bez předchozího vědomí/souhlasu SPH, čímž by na jedné straně mohlo dojít k omezení ústavních a protokolárních pravomocí prezidenta republiky“. A pokračuje: „V tomto ohledu by mementem měly být donedávna nemyslitelné a zcela nepředvídané události ve Washingtonu, D.C. ze dne 6. ledna 2021, kde rozlícený dav násilím vnikl do budovy Kongresu Spojených států amerických, kde měl Senát slavnostně potvrdit výsledky voleb prezidenta USA, ve kterých neuspěl úřadující prezident Donald Trump.“

Kverulant je zklamán postojem nového prezidenta. Kverulant je přesvědčen, že jedna z věcí, která se nám po roce 1989 nepovedla, je to, že se nám nepodařilo získat srdce lidí do té míry, aby Českou republiku považovali za skutečně svůj stát. Za stát, o který je třeba pečovat. A jen těžko si lze představit významnější symbol tohoto státu, než je právě Pražský hrad. Omezení vstupu do jeho ulic jen dál prohlubuje odcizení České republiky jejím obyvatelům.