Úpadek právního myšlení promítnutý do sportu

Dominik Hašek velmi aktivně pracuje na tom, aby se ruští sportovci nedostali na Olympijské hry.

Olympijský výbor není výlučně složen z evropských členů, a tak pohled na ukrajinskoruský konflikt není u nich zatížen politickým zadáním a osobními zájmy, a proto se snaží, aby Olympijské hry měly nějakou úroveň a význační sportovci nebyli odmítnuti. Tento spor se nese už nějakou dobu a hrozí, že ruští sportovci, možná bez státních znaků, se na hry dostanou.

Je agrese jednoho státu proti druhému signifikantní pro odmítnutí sportovců tohoto státu zúčastnit se mezinárodních sportovních soutěží? Jedná se přece o jednotlivce a pokud se přidržíme morálních norem našeho někdejšího prezidenta Havla: „neexistuje kolektivní vina“ (Havel to mnohokrát opakoval v případě odsunu Němců, který neuznával jako trest), jednotlivec není zodpovědný za konání celku. Najednou je Havel zapomenut, politické a ideologické zadání je důležitější. Budeme všechny normy zavrhovat a rozhodovat podle toho jaká politická situace nastane a jak si mocné politické síly zamanou podle jejich momentálních zájmů?

Myslím si, že vzorové demokratické státy měřily vždy stejným metrem všem entitám a důležité bylo jejich konání, nikoliv nadřízené rozhodování o jejich osudu. Prostě člověk byl hodnocen nikoliv podle původu, rasy nebo třídy, ale podle výsledku činnosti. Kam tedy kráčíme?

Naše ústava je stále vzorem spravedlnosti a normy platí pro všechny entity shodně. V čem má tedy D. Hašek oporu, vyjma nenávisti? Ukrajinský sportovní tým je ochuzen o sportovce padlé ve válce, je to obrovský handicap, ale oni budou hrát i proti jiným týmům, nejen proti Rusku, všechny tyto týmy budou proti nim zvýhodněny. Kdo Ukrajincům jejich nevýhodu vykryje? Nikdo a nikdy, a to mohou být ruští sportovci vyřazeni třeba navždy. Je to daň válce stejně jako zbourané domy a lidé chybící v průmyslu. Ale to nikdo nikdy nikomu v historii nekompenzoval. Chceme snad zavádět nové normy? O co se budeme opírat?

Co se stalo, když Turci okupovali severní Kypr a dělali tam genocidu Řeků? Co se stalo, když Turci okupovali severní Sýrii a dělali tam výměnu obyvatel nebo diskriminovali Kurdy? Co se stalo, když Američané vpadli do Iráku a způsobili tam občanskou válku s nedozírnými následky a chaos, který vedl k Islámskému státu? Co se stalo po americkém bombardování Jugoslávie, které bylo zbytečné a přineslo jen nevinné oběti? ATD. Copak tam nezemřeli lidé a sportovci (případně mladí nadějní jedinci)?

Bude tedy naše rozhodování aktivistické čistě na základě politických a ideologických zadání a zlosti ze spáchaného bezpráví, a bude se týkat jen Rusů, zatímco ostatní si mohou dělat co chtějí a nebude nás to zajímat, protože to není v politickém zájmu? Octneme se v jakémsi bezprávním stavu, ve kterém rozhoduje zlost a právní nihilismus, nebo vytvoříme nějakou normu, která by platila pro všechny? To jsme se vydali na cestu, ve které nevítězí větší sportovní výkon, ale postupně budeme sportovce kádrovat a předem určovat, kdo dostane pohár. Sportovní utkání ovládne ideologický narativ důležitější než sportovní výkony. Autonomie práce, sportu, podnikání, zábavy a kultury zmizí a bude jen ideologický příkaz, jak na tyto komodity pohlížet a jak je hodnotit?

Každý zásah do dosavadních norem vytváří precedens a vzniká nárok. Další a další budou požadovat odstranit konkurenta stejným způsobem. Proč to v případě Ruska bylo možné a v jiném případě nikoliv? Vysvětlení se nenachází, odpovědí je rozšíření na všechny podobné případy.

Nezapomeňme, že každá kampaň, akceleruje do nepříčetnosti. Začnou se hledat další a další selhání států a zakazování vstupu jejich sportovců na soutěže. Prosazení vůle nějaké mocné skupiny států bude vyvolávat emoce těch politicky a mocensky slabších, o to více budou akcelerovat podmínky pro vstup do soutěže, neustále hledat politická selhání států, aby mohli vyřadit jejich sportovce, kteří jsou lepší než oni. Rusové se po nějaké době začnou mstít. Budou prosazovat, aby tam nebyli vpuštěni američtí sportovci třeba proto, že vedli zbytečnou válku proti afgánskému lidu a podle jejich narativu tam zabili desetitisíce lidí. Budou mít podporu u mnoha zemí, které Američany nemají v lásce. Co taková Saudská Arábie, který vykonávala genocidu v Jemenu? Kdo bude vysvětlovat, že v jednom případě je trest nutný, ale v druhém ne? Ke se vezmou argumenty a kdo bude pověřen je sestavovat a hlásat? Staneme se obětí mediálních kampaní zaplacených reportérů? Penězi se bude platit falešná morálka. Kdo si nejvíc zaplatí novinářů, ten bude nejhlasitější a bude mít pravdu.

Naštěstí mimoevropské státy neztratily alespoň do nějaké míry původně evropské hodnoty demokratické rovnosti lidí jednotlivců a prosadí, aby se nepohlíželo na jednotlivce z hlediska kolektivu, ze kterého pochází. Jinak jsme ohroženi všichni anomií a bezprávím a mohou si na každého z nás vymyslet, že něco nesplňujeme, a proto nemůžeme mít to a to právo. Naše původy, barva pleti, náboženství, národnost atd. začnou mít neskonalou důležitost v posuzování, zda nás pustí k příležitostem se uplatnit. Nezapomeňme, že vše začíná na první pohled drobným narativem, který se nás netýká, diskriminací lidí jednoho z národů, proti které včas nezasáhneme jako proti jedu, který nám otravuje vzduch.