Evropský soudní dvůr se domnívá, že za následky kovidových injekcí budou odpovědní výhradně lékaři

Komentář La cour de justice européenne considère que les médecins seront les seuls responsables des conséquences des injections covid car ils étaient libre de refuser d’injecter vyšel na na blogu Patrice Gibertie 25. února 2025. Český překlad pořídil a publikoval server Zvědavec 2 března 2025.

Soudní dvůr musel potvrdit, byť v krátké závorce, že z rozhodnutí Komise o povolení uvedení na trh „nevyplývá pro lékaře žádná povinnost předepisovat a podávat svým pacientům uvedené vakcíny“.

Znovu potvrdil základní zásadu práva na svobodu léčby a na volbu nejvhodnější, nejbezpečnější a nejúčinnější léčby lékařem v dobré víře a v souladu s dobrým svědomím, v konkrétním případě a výlučně v zájmu zdraví pacienta.

Tato pasáž má mimořádný význam, protože definitivně rozbíjí obvinění, která byla vznesena, a to jak u soudu, tak v disciplinárním řízení, proti všem lékařům, kteří svým pacientům doporučili očkování proti Covidu nebo jej odmítli podporovat, čímž se obnovuje plná svoboda lékaře při poskytování péče.

Kromě toho potvrzuje, že existuje konkrétní odpovědnost očkujících lékařů, kteří podali lék v obráceném pořadí, aniž by náležitě posoudili vhodnost, rizika a bezpečnost v konkrétním případě ošetřovaného pacienta.

Obecněji Soudní dvůr uvedl, že „ačkoli udělení registrace vakcíny představuje předpoklad pro právo jejího držitele uvádět tuto vakcínu na trh v každém členském státě, tato registrace v zásadě nezakládá žádnou povinnost pacientů nebo očkujících lékařů“, ale především potvrdil, že „z příloh napadených rozhodnutí vyplývá, že pro účely podání sporných vakcínje vyžadován lékařský předpis“. Na tom jsme vždy trvali v našich odvoláních na podporu pracovníků s pozastavenou činností, kteří se odmítli nechat očkovat zejména z důvodu absence konkrétního lékařského předpisu, přestože v mnoha případech o něj svého lékaře sami požádali. Předpis nebyl nikdy vystaven na žádnou z milionů podaných dávek, čímž se všechna výše uvedená podání stala contra legem (platná výjimka pro ty, kteří se nechtěli nechat očkovat),s právními důsledky nezákonnosti regulačních ustanovení ukládajících povinnost a nezákonnosti „lékařského úkonu“ konkrétního podání.

Hovořme o „trestním štítu“ pro zdravotnické pracovníky. Jakou odpovědnost by bylo možné přičíst očkujícím lékařům?

Rozhodnutí Soudního dvora mohou mít vliv na občanskoprávní a trestní řízení zaměřená na získání náhrady škody (biologické, morální a majetkové) způsobené lidem, kteří byli podrobeni uvedené farmakologické léčbě, jelikož byla podána – z důvodu odpovědnosti očkujících lékařů za nesprávný úřední postup – „v rozporu se zákonem“ a „v rozporu se zákonem“.

– v rozporu se zákonem“ z důvodu absence předchozího lékařského předpisu (opakovaný omezující předpis, známý jako RRL). Ve snaze vysvětlit to pojmy srozumitelnými pro osoby mimo tento sektor, trestní štít funguje pouze tehdy, pokud je léčba podána v souladu s indikacemi stanovenými v povolovacích dokumentech, které v tomto případě nebyly zohledněny, a nikoliv pouze z důvodu nedostatečně pečlivého a náležitého lékařského posouzení každého pacienta, který při formálním aktu předepsání zaváhá. „Načasování a počet podaných dávek velmi často neodpovídaly indikacím platným v době jednotlivých podání, což brání funkčnosti trestního štítu“.

Rozsudky Soudního dvora Evropské unie jsou závazné i pro vnitrostátní soudce, kteří stojí před stejnou otázkou: jaké vyhlídky mohou mít dosud nevyřešené případy, zejména ty, které se týkají zdravotnických pracovníků suspendovaných a/nebo vyškrtnutých v období Covidu?

„Jak bylo uvedeno výše, zásady uvedené v tomto rozsudku nemohou vnitrostátní soudci ignorovat, je však důležité, aby byly připomenuty správným a relevantním způsobem. Hodně bude záležet na způsobu, jakým byly podány žaloby, které vedly k zahájení řízení, a na důvodech a argumentech předložených na podporu nezákonnosti přijatých opatření. Zásadní bude nepochybně to, že byla vznesena otázka porušení práva EU, a tedy zdůraznění kontrastu mezi vnitrostátním právem a právem EU. SDEU v několika pasážích rozsudku zopakoval, že úkolem lékařů je v konkrétním případě posoudit, zda vakcíny Covid-19 podat, či nikoliv, a potvrdil potřebu mít k tomu předpis, takže vnitrostátní úprava, která je v rozporu s těmito zásadami a ještě dříve s protokoly o podání obsaženými v povolovacích dokumentech, dosahuje hranice nepoužitelnosti, neboť je nelegitimní“.

Patrice Gibertie je profesor dějin ekonomie a geopolitiky. Učil v přípravných třídách, založil a řídil CPGE Lycée Notre Dame du GrandchampČesky ve Versailles. Byl přednášejícím na univerzitě Bordeaux MontaigneČesky. Je autorem knihy Pourquoi les Gaulois ont ils peur que l’islam leur tombe sur la tête?Česky (Proč se Galové bojí, že jim islám padne na hlavu?, 2015). Má svůj blog LE BLOG DE PATRICE GIBERTIEČesky a jeho příspěvky příležitostně přebírá francouzský Science FeedbackČesky.