Demokracie „neumírá v temnotách“, ale právě teď v EU

Komentář Democracy does not ‘die in darkness,’ it is dying in the EU right now vyšel na serveru RT 4. března 2025

Calin Georgescu na Úřadu generálního prokurátora poté, kdy byl 26. února 2025 v Rumunsku v Bukurešti zadržen a předveden k výslechu. © Alex Nicodim / NurPhoto via Getty Images

Německo je tradičním, velkým a v tuto chvíli stále relativně dobře situovaným (i když stále méně díky poslušnému self-MorgenthauinguČesky[1] pro větší slávu Ukrajiny) příslušníkem studenoválečného „Západu“ (dát a vzít „znovusjednocení“ a tak dále). V současné době má populaci více než 83 milionů lidí a HDP odpovídá 4,53 bilionu dolarůČesky. Rumunsko je bývalý sovětský satelit s více než 19 miliony obyvatel a HDP menším než desetina německéhoČesky (343,8 miliardy dolarů). Moldavsko, které vzniklo z bývalé sovětské republiky, je nejmenší: 2,4 milionu lidí a HDP 16,5 miliardy dolarůČesky .

A přesto, podíváme-li se pozorněji, tak odlišné nejsou: Všechny jsou buď uvnitř EU a NATO (Německo a Rumunsko), nebo jsou k těmto dvěma organizacím připojeny jako vnější, a přesto důležitý strategický aktiv (případ Moldavska – navzdory a de facto porušením jeho ústavně zakotvené neutrality, jak se děje). A také mají všichni tři vážné problémy s průběhem spravedlivých a férových voleb. Jaká to náhoda, že?

Pojďme se rychle podívat na každý případ: V nedávných německých federálních volbách Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW) nepřekročila práh zastoupení v parlamentu – 5 % celostátních hlasů – s nejmenším rozdílem: Strana oficiálně získala 4 972 % hlasůČesky. V absolutních číslech pro BSW hlasovalo téměř 2 469 000 Němců (s rozhodujícím tzv. „druhým hlasováním“). Pouze o 0,028 % – asi o 13 000 až 14 000 hlasů – více a strana by překonala hranici 5 %.

I extrémně těsné výsledky mohou být samozřejmě skutečné a legitimní. Problémem Německa je nyní v tom, že se neustále hromadí důkazy, že volby byly narušeny vážnými nedostatky a opakovanými chybami. Co to dělá ještě naléhavějším, je skutečnost, že se zdá, že existuje jasný vzorec chyb, které se nevyskytují náhodně, ale většinou na úkor BSW.

Již víme o dvou klíčových problémech, i když od voleb 23. února neuplynul o mnoho déle než týden: Za prvé, asi 230 000 německých voličů žije v zahraničí, ale mnozí z nich svůj hlas nemohli odevzdat, protože potřebné dokumenty obdrželi příliš pozděČesky, někdy dokonce až po volbách. Samozřejmě nemůžeme říci, jak přesně by volili, kdyby dostali šanci. Ale o to nejde. Samotná skutečnost, že se nemohli zúčastnit, vrhá na legitimitu výsledků vážné pochybnosti. A zvláště v případě BSW, kde by k zásadní změně výsledku, tedy zajištění křesel v příštím parlamentu – pravděpodobně dvou až tří desítek –, stačilo tak málo dodatečných hlasů.

Druhým ještě znepokojivějším problémem je, že existuje stále více důkazů, že hlasy pro BSW vyly v Německu připočítány jiné straněČesky. Například v případě velkého města Cáchy byl výsledek 7,24 % pro BSW zaregistrován pro „Bündnis für Deutschland“ (zcela odlišná začínající a mnohem menší strana bez šance na parlamentní zastoupení). Hlasy pro BSW byly chybně zaregistrovány jako 0 %. Skandál vynesly na světlo až protesty místních voličů BSW.

Německá mainstreamová média se snaží vykreslit to, co se stalo v Cáchách, jako výjimku. Přesto nyní přicházejí zprávy o podobných „chybách“ z celého Německa – a nezapomeňte, že proces vyhledávání těchto případů teprve začal. Stručně řečeno, existují pádné důvody – a každým dnem pádnější – proč se domnívat, že pro BSW se rozdíl mezi správnými a nesprávnými volebními postupy ve skutečnosti rovná rozdílu mezi tím, být či nebýt v parlamentu. To samozřejmě znamená, že všichni občané, kteří volili BSW, mohli být zbaveni svého řádného demokratického zastoupení, které zákon předpokládá.

Existuje pro nečestnou hru motiv? Hádejte. BSW, povstalecká strana kombinující levicové sociální a pravicové kulturní a migrační postoje, byla pronásledovaná jako příliš přátelská vůči Rusku, protože požaduje mír na Ukrajině; byla také otevřená ve svém odporu proti umístění nových amerických raket v Německu a také proti izraelským zločinům.

V současném Německu jsou to všechno důvody pro pomlouvačné kampaně nových McCarthyů a represi – přinejmenším – špinavými mediálními trikyČesky, k čemuž všemu již došlo. Je docela možné, že do téhle ohavné bedny nářadí byla přidána vlna záměrných místních „chyb“. A trochu jiná otázka, prosazování zákonných práv BSW nyní bude obzvláště obtížné, zejména proto, že revize volebního výsledku o zařazení strany do parlamentu by okamžitě narušila složitou aritmetiku sestavování vládní koalice. BSW a její voliči zkrátka mohli být podvedeni a mohou být podváděni znovu v případě, že budou žádat nápravu.

Skutečnost, že jeden problém německých voleb má co do činění s voliči žijícími v zahraničí, samozřejmě připomíná Moldavsko. Tam loni v listopadu Maia Sandu těsně vyhrála prezidentské volby, které zahrnovaly masivní manipulaci se zahraničními hlasyČesky. Moldavané v zahraničí, zejména v Rusku, kteří pravděpodobně hlasovali proti ní, byli v podstatě zbaveni volebního práva tím, že jim bylo znemožněno svůj hlas skutečně odevzdat; Moldavané na Západě, kteří ji pravděpodobněji volili, žádným podobným problémům nečelili.

Tento hrubý trik byl rozhodující: Bez něj by Sandu prohrálaČesky a vyhrál by její levicový rival Alexandr Stoianoglo. Na Západě, jehož kandidátem byla Sandu, byl tento výsledek samozřejmě oslavován jako vítězství „demokracie“, proevropská volba a porážka „ruského vměšování“. Jak už to tak bývá, je těžké rozhodnout, co je děsivější: orwellovské převrácení reality nebo freudovská projekce vlastní západní manipulace na velkého zlého ruského Druhého.

Tato projekce je každopádně ve hře i v Rumunsku. V tuto chvíli je rumunský případ volebního faulu jednoznačně nejbrutálnější. Podstata dlouhé ságy, která začala loni v listopadu, je také jednoduchá: Calin Georgescu, nováček povstalců, prezidentské volby s velkou pravděpodobností vyhraje. Přesto je odsuzován jako krajně pravicový populista a – držte se – také jaksi ve spojení s Ruskem.

Důsledky nebyly překvapivé, až na to, jak drastické věci se staly: Za prvé, když byl Georgescu v prvním kole blízko vítězstvíČesky, Ústavní soud zneužil svou pravomoc a celé volby zrušit. Záminkou byl soubor pseudodůkazů seskládaných rumunskými bezpečnostními službami, o kterých už i západní mainstreamová média připouštějí, že jsou směšně nekvalitní.

Jak byste očekávali, tento otevřený útok na jejich volební právo přiměl Rumuny podporovat Georgesca více, ne méněČesky, jak průzkumy ukazují. Vzhledem k tomu, že další pokus o volby se nyní má konat v květnu a Georgescu je stále v čele, úřady následovaly ještě přísnější represí. Tentokrát byl Georgescu dočasně a dramaticky zadrženČesky – na cestě k registraci své obnovené kandidatury – a poté obviněn z půl tuctu závažných trestných činů. Jeho přístup na sociální média byl omezen; jeho tým a spolupracovníci jsou zavaleni vyšetřováními, obviněními a samozřejmě mediálními útokyČesky. Je možné, že bude zbaven práva kandidovat.

Georgescovi podporovatelé uspořádali velké demonstraceČesky; on sám požádal o pomoc v boji proti rumunskému „deep state“ Trumpovu administrativu ve Washingtonu. Trumpova de facto pravá ruka, technologický oligarcha Elon Musk, použil svou platformu X, aby dal najevo podporu Georgescovi. A americký viceprezident JD Vance nedávno varoval Evropany před prvním kolem útoků na Georgesca.

Klíčová role Rumunska ve strategiích NATO je však nepochybně hlavním důvodem, proč se skeptický a suverénní Georgescu potýkal s tak obrovskými problémy, a to nejen ze strany rumunských mainstreamových elit, ale také ze zákulisí těch, kteří EU stále řídí. Vzhledem k tomu, že Washington nyní svůj přístup k Rusku i jeho klientům z NATO v Evropě reviduje, mohl by Georgescův osud docela dobře záviset na jednom z největších geopolitických posunů tohoto století. A ten by mohl být v jeho prospěch.

Pokřivené vítězství Maii Sandu v Moldavsku není na revizi. Šance BSW na nalezení nápravy by měly být dobré, ale ve skutečnosti bohužel nejsou. Georgescovo štěstí se však může znovu obrátit. Už má masivní volební podporu; a může se mu jí dostat ještě víc přesně kvůli eskalaci špinavých triků používaných proti němu, a USA má de facto na své straně.

Jistý je každopádně jeden prostý fakt: „zahrada“ Západu se svými nekonečnými řečmi o „hodnotách“ a „pravidlech“ na skutečné volby prakticky nevěří. Místo toho převládá geopolitika. A bohužel to není jen geopolitika panovačná, ale také hloupá. Veden posedlostí bojovat s Ruskem (a Čínou, samozřejmě; a v případě potřeby také s trumpistickými USA) a odmítat diplomacii jako takovou, je tento Západ připraven obětovat i tu trochu demokracie, která mu zbyla, sebeklamu vznešenosti, který přivede jeho pád.