Může se Evropa osvobodit od atlanticismu?

Rostoucí militarizace je proti zájmům Evropy

Diskuse EU o strategické zranitelnosti se zaměřují především na Čínu a Rusko, vliv USA je téměř ignorován. USA udržujíČesky v Evropě rozsáhlou síť více než 200 amerických vojenských základen se 60 000 vojáky a prostřednictvím NATO stanovují doplňkovost evropských obranných aktivit, což znamená, že evropští členové aliance mohou jednat společně s USA, ale nikoliv nezávisle na nich.

Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová to skvěle shrnulaČesky jako tři D: žádné odpojení (delinking) evropského rozhodování od NATO, žádnou duplicitu úsilí NATO, žádnou diskriminaci členů NATO, kteří nejsou členy EU. Navíc, aby byla zaručena evropská závislost, USA odmítají sdílet s evropskými zeměmi nejdůležitější vojenské technologie, včetně většiny dat a softwaru používané ve stíhačkách F-35 #en#, které zakoupily.

USA po mnoho let vyzývají evropské vlády, aby navýšily své vojenské výdaje. V roce 2022 vyletělyČesky vojenské výdaje v západní a střední Evropě na od konce studené války nevídanou úroveň 316 miliard eur. Kromě toho evropské státy a instituce EU poslalyČesky Ukrajině vojenskou pomoc přes 25 miliard eur.

Již před válkou patřily vojenské výdaje Německo, Británie a Francie mezi deset největších na světě. Nyní Německo schváliloČesky 100 miliard eur na speciální fond pro modernizaci armády a zavázalo seČesky vynaložit na obranu 2 procenta svého HDP.

Mezitím Británie oznámila ambiciČesky zvýšit své vojenské výdaje z 2,2 procenta na 2,5 procenta HDP a Francie oznámila, že do roku 2030 navýšíČesky své vojenské výdaje přibližné o 60 miliard eur – kolem dvojnásobku  alokace z roku 2017.

K tomuto nárůstu vojenských výdajů dochází v době, kdy Evropa prožívá nejhorší krizi životních nákladů za několik desetiletí a kdy se prohlubuje klimatická krize. V celé Evropě vyšly do ulic na protest milionů lidí. Stovky miliard eur vynaložených na armádu by měly být přesměrovány na řešení těchto naléhavých problémů.

Oddělení od Číny by bylo katastrofální

Konfliktem mezi USA a Čínou by EU utrpěla. Významná část vývozu EU do USA obsahuje čínské vstupy a naopak vývoz zboží z EU do Číny často obsahuje vstupy z USA. Přísnější omezení uvalená USA na vývoz do Číny nebo naopak postihnou společnosti v EU, ale dopad bude mnohem větší.

USA zvýšily tlak na různé země, společnosti a instituce EU, aby omezily nebo zastavily spolupráci s čínskými projekty. Zejména lobovaly za to, aby se Evropa účastnila jejich technologické válkyČesky proti Číně. Tento tlak přinesl své ovoce a deset států EU omezilo nebo zakázaloČesky čínské technologické společnosti Huawei přístup k sítím 5G a Německo zvažujeČesky podobné opatření.

Nizozemsko mezitím zablokovalo vývozČesky strojů na výrobu čipů do Číny klíčové nizozemské polovodičové společnosti ASML.

V roce 2020 Čína předstihlaČesky USA jako hlavního obchodního partnera EU a v roce 2022 byla největším zdrojemČesky zboží dováženého do EU a jejím třetím největším exportním trhem.

Americký tlak na společnosti, aby omezily nebo ukončily evropské vztahy s Čínou, by znamenal omezení obchodních možností Evropy a navíc zvýšení závislosti na Washingtonu. To by poškodilo nejen autonomii EU, ale i regionální sociální a ekonomické podmínky.

Georgi Baev (Bulharsko),  Jméno , 1985.

Evropa potřebuje globální spolupráci, nikoli konfrontaci

Od konce druhé světové války neměla žádná cizí mocnost nad evropskou politikou větší moc než USA. Pokud se Evropa nechá uzavřít do bloku vedeného USA, nejen že to posílí její technologickou závislost, ale region by se mohl deindustrializovat.

Navíc se tak dostane do sporu nejen s Čínou, ale i s dalšími velkými rozvíjejícími se zeměmi včetně Indie, Brazílie a Jižní Afriky, které se odmítají připojit k té či oné straně.

Než následovat USA do konfliktů po celém světě, musí nezávislá Evropa přesměrovat svou bezpečnostní strategii na obranu území, kolektivní bezpečnost a budování konstruktivních mezinárodních vazeb včetně rozhodného zřeknutí se paternalistických a vykořisťovatelských obchodních vztahů s rozvojovými zeměmi.

Namísto toho mohou být uctivé a rovnocenné vztahy s globálním Jihem pro tuto Evropu nezbytnou a cennou diverzifikací politických a ekonomických partnerů, kterou naléhavě potřebuje.

Nezávislá a propojená Evropa je v zájmu evropských občanů. To by mohlo přesměrovat obrovské zdroje od vojenských výdajů k řešení krize v oblasti klimatu a životních nákladů, například vybudováním zelené průmyslové základny.

Evropský lid má všechny důvody podporovat rozvoj nezávislé politiky, která odmítá dominanci USA a militarizaci, ve prospěch přijetí mezinárodní spolupráce a demokratičtějšího světového řádu.

Aida Mahmudova (Ázerbájdžán),  Non-Imagined Perspectives , 2018.

Výše uvedený briefing No Cold War klade důležitou otázku: je možná nezávislá evropská zahraniční politika? Obecný závěr, s ohledem na poměr sil, které dnes v Evropě panují, zní ne.

Ani krajně pravicová vláda v Itálii, která vedla volební kampaň proti NATO, tlaku Washingtonu neodolala. Jak však ukazuje brífink, negativní dopady západní politiky bránící míru na Ukrajině pociťuje evropská veřejnost denně.

Postaví se evropští lidé za svou suverenitu, nebo budou i nadále v přední linii washingtonských ambicí?

Vijay Prashad je indický historik, redaktor a novinář. Je spisovatelem a hlavním korespondentem společnosti Globetrotter. Je editorem LeftWord BooksČesky a ředitelem Tricontinental: Institute for Social ResearchČesky. Je vedoucím nerezidentem na Chongyang Institute for Financial StudiesČesky, Renmin University of China. Napsal více než 20 knih, včetně The Darker NationsČesky  a The Poorer NationsČesky. Jeho posledními knihami jsou Struggle Makes Us Human: Poučení z hnutí za socialismusČesky a (s Noamem Chomskym) Ústup: Irák, Libye, Afghánistán a křehkost moci USAČesky .