Elone, jsi sval nebo maska?

Kdo by to byl řekl: Donald Trump si vybral Elona Muska jako člena svého nového kabinetu. Nic američtějšího.

Muž z… odkud?

V USA, „zemi příležitostí“, se často vypráví takový malý příběh: v obyčejné bílé garáži v obyčejném domě v obyčejném městě dostane obyčejný mladý muž dobrý nápad a šťastnou náhodou jeho nápad uspěje a on se stane miliardářem. Konec.

Pan Musk je dalším z těch podnikatelů, kteří se prosadili díky své schopnosti odhadnout, co trh chce. Tipne si Paypal, tipne si Teslu, trefí se do černého se SpaceX, projde si Twitter a najde si, že je ve slevě, a pár kliknutími si ho koupí, nějaký humanoidní robot mu naservíruje kafe, a teď se dokonce ocitl v americké vládě, aniž by kandidoval. To nejlepší. Nikdy se mu nic nepokazí.

Všichni se zamysleme.

Jak nedávno napsalČesky Gennaro Scala, „kdo si někdy nechtěl koupit fantastickou Teslu s tak futuristickými liniemi, která v levné verzi stojí pouhých 40 000 dolarů? Pokud jde o SpaceX, kdo alespoň jednou v životě neplánoval cestu do vesmíru? Místo toho Starlink využívají farmáři po celém světě, aby z pohodlí domova dohlíželi na pasoucí se stáda. Jak ale víme, tato satelitní síť plnila na Ukrajině i jiné funkce. Jsme si jisti, že je to všechno normální?“

Musk je maskou finančního kapitálu, skutečným mediálně úspěšným podnikatelem. Je to člověk, který vám prodává budoucnost od dveří ke dveřím a přesvědčuje vás, že nový model je lepší než ten předchozí, inovativnější. Je to člověk, který pracuje pro stát, přičemž stát je nyní zcela zprivatizován, protože takový je: Musk vstoupil do oblasti komunikací, vesmírného výzkumu, sociálních médií, dopravy, robotiky, umělé inteligence, financí. Všechno, od prvního do posledního, oblíbené produkty kapitálu. Všechna, bez výjimky, strategická odvětví, která byla v USA jedno po druhém vydána na milost a nemilost soukromým korporacím, takže stát nad nimi nyní může svévolně operovat, aniž by měl problém s nudnou demokracií. Tím, že všechno zprivatizujete, můžete stále vládnout, jen dokud jste nejlepším soukromým kupcem stále vy, pane Státe.

Je tedy možné, že by tenhle pretorijský chlapec měl takové „štěstí“? Nebo ještě lépe, je možné, že je to „jen štěstí“?

Tesla a revoluce v oblasti elektromobilů

Společnost Tesla, kterou Musk založil, významně ovlivnila automobilový průmysl a globální energetickou politiku. Představení modelu S v roce 2012 znamenalo začátek radikálního posunu směrem k zavádění bateriových elektromobilů, což přimělo vlády k podpoře politik udržitelného přechodu na energetiku. Politici po celém světě, které přilákal ekonomický příslib společnosti Tesla, usilovali o zřízení továren této značky ve svých zemích. Mezi lídry, s nimiž Musk v posledních letech jednal, patří francouzský prezident Emmanuel Macron, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a indický premiér Naréndra Módí.

Klíčovým hráčem v růstu společnosti Tesla je také Čína. V roce 2018 čínský prezident Si Ťin-pching umožnil společnosti Tesla stát se první zahraniční automobilkou, která si ponechala plnou kontrolu nad čínskou dceřinou společností. Výstavba továrny v Šanghaji v roce 2019 upevnila pozici společnosti Tesla v Číně, která je nyní druhým nejdůležitějším trhem společnosti. S vzestupem místních výrobců, jako je BYD, však podíl společnosti Tesla na čínském trhu klesl na 6 % ve srovnání s 35 % BYD.

Tento dvoustranný vztah poukazuje na choulostivou dynamiku: zatímco Čína by se nyní obešla bez Tesly, která trhu s elektromobily dominuje, Musk pro budoucnost své společnosti nemůže ekonomickou váhu Číny ignorovat.

Nesoustřeďme se na automobily, které tvoří malé procento Muskova průmyslu: zajímavý je technologický výzkum, kterému rovněž přeje nasycení tržních odvětví. Příklady jsme viděli i při SMO (Speciální vojenské operaci) na Ukrajině, kdy se objevily fotografie a videa kybernetického tanku Tesla používaného v konfliktních zónách, a dokonce i Ramzan Kadyrov, vůdce Čečenska, má svůj vlastní, z centrály Tesly zřejmě dálkově deaktivovaný. Existují strategické modely, které jsou redefinovány pod rouškou dobře živené kolektivní představivosti. Někdy se stává, že ty nejcennější a nejchoulostivější věci jsou skryty… tím, že jsou všem vystaveny na odiv, ale nikdo si jich nevšimne.

Transhumanismus jako politická figura

Muskovy transhumanistické cíle nejsou tajemstvím ani novinkou. Je to člověk, který udělal mozkové čipy, spojení člověka se strojem, humanoidní roboty atd. „ populární“. Jestliže dříve byla tato témata určena jen pro pár zasvěcenců nebo nadšenců, s Muskem se stala mediálním produktem, který je třeba konzumovat.

Dne 30. ledna 2024 Musk oznámil první lidský mozkový implantát Neuralink. Poté přidal americký miliardář další příspěvek, v němž napsal: „První produkt společnosti Neuralink se jmenuje TELEPATIA. Umožní vám ovládat telefon nebo počítač a jejich prostřednictvím téměř jakékoli zařízení, a to pouhým myšlením. Prvními uživateli budou lidé, kteří ztratili schopnost používat končetiny. Představte si, že by Stephen Hawking mohl komunikovat rychleji než písařka. To je cílem.“ Dalším krokem je, aby tyto čipy komunikovaly s umělou inteligencí. A jsme v éře transhumanismu.

Jak napsal sám Stephen Hawking: „Umělá inteligence by mohla vyvinout vlastní vůli. A v dosahování svých cílů bude mimořádně dobrá. Pokud nebudou v souladu s těmi našimi, budeme mít problém. Pravděpodobně nejste mravokárci, kteří po tomto hmyzu dupou ze zlé vůle, ale pokud máte na starosti projekt vodní elektrárny a v oblasti, kterou musíte zatopit, je mraveniště, dopadne to pro mravence špatně. Snažme se nestavět lidstvo do pozice mravenců. Umělá inteligence může být buď to nejlepší, co kdy lidstvo potkalo, nebo to nejhorší.“

Aniž bychom chtěli AI démonizovat, zajímavé je pochopit široký záběr tohoto typu výzkumu a jeho politický i strategický dopad. Projekty tohoto typu zcela nově definují kritéria demokracie, politické účasti svobodné vůle, definice toho, zda je člověk člověkem, či nikoli.

Muže, jako je Musk, do vlády nedostanete jen tak náhodou. Kromě volebních proklamací takříkajíc „pro-život“ (proti potratům), které Trump pronesl, se je třeba ptát, co člověk, který je pro-život, v družině nového amerického prezidenta hledá. Přenesou se přes to „pravicoví“ voliči z katolického světa, zejména na východním pobřeží, kteří čelili četným bitvám v oblasti bioetiky a biozákona, a to nejen v otázkách genderu, potratů a eutanazie, ale také experimentálního lékařského výzkumu, jehož je Musk vášnivým filantropem? Je pravděpodobné, že se výzkum prováděný jeho laboratořemi nezastaví ani tváří v tvář některým protestům. Na mysl přicházejí přednášky Michaela Foucaulta o biopolitice, když v pařížských letech předpověděl, že zavedení totální kontroly nad živým tělem nemusí nutně probíhat silou, ale rafinovanou fintou postupného schvalování občany, kteří, aniž by si to uvědomovali, začnou ve jménu „vědy“ legitimizovat a dokonce ospravedlňovat jakákoli porušení etiky.

Nejlepší strategická investice

Přiznejme si: Trump to s obchodem umí.

Dostat Muska na vlnu volebního vítězství byl tah skutečného byznysmena. Jedním šmahem a pravděpodobně již předem uzavřenou dohodou si Trump zajistil kontrolu nad pořádným kusem strategických odvětví, která procházejí silnou fází rozvoje. Zejména pokud jde o domény kyberprostoru a vesmíru, je Musk nesporným lídrem. A jako takový v září 2023 převedl část kontroly nad Starlinkem na Pentagon, což byl krok, který se pro úspěch některých útoků Ukrajiny v Donbasu během SMO stal klíčovým. Tentýž Musk, který se o několik měsíců dříve, počátkem roku 2023, nabídl jako prostředník konfliktu, a dokonce vyzval Pentagon, aby zaplatil účet za satelitní internetové terminály, které Kyjevu daroval.

Musk je muž, který sociální sítě posunul na rafinovanější úroveň hybridní války a stylem i počtem překonal Marka Zuckerberga. Koupí Twitteru, přejmenovaného na X, v hodnotě neuvěřitelných 45 miliard dolarů, který se stal takzvanou „svobodnou“ sociální sítí, změnil pravidla komunity a snížil cenzuru obsahu. Tento aspekt se ukázal jako vítězný tah. X byl zvolen jako preferovaný prostor pro politickou komunikaci, stal se společnou platformou, na kterém se sdílejí a vyhledávají informace, ale také laboratoří pro sociologickou analýzu politických mutací.

Stačí říci, že jediný Muskův tweet může způsobit změnu kurzu dolaru nebo zapříčinit úspěch či neúspěch influencerů, firem a politiků. Úroveň využití mediální zbraně dosáhla dalšího stupně. Infowarfare (informační válka) nevyhnutelně získává ústřední roli.

Vše se tedy mění, protože už nezáleží na reálné politice, ale na virtuální politice.

Pokud jde o obchod a finance, strategický význam čínského trhu dodává Pekingu určitý vliv na Muska. Si Ťin-pching by v něm mohl vidět možného prostředníka ve vztazích se Spojenými státy, a to i s ohledem na obchodní napětí s Washingtonem. Trumpova administrativa například zpřísnila cla na čínské zboží, což je politika, která by mohla pokračovat i v případném druhém Trumpově funkčním období.

Nezáleží na tom, „kdo je Elon Musk“, ale na mocenské struktuře, kterou dnes ovládá a kterou by zítra mohl ovládat někdo jiný. Sílu tohoto nového globálního technofašismu dobře vyjadřuje globální dramatizace boje relativně mocného národního státu proti pouhému cizímu jedinci jen z jednoduchého faktu, že je globálním technofašistou: tak tomu bylo 31. srpna letošního roku, když byla v Brazílii Nejvyšším soudem pozastavena činnost sítě Network X, protože její majitel odmítl smazat účty sítě, jejichž obsah šířil nepravdy, vážně porušoval základní demokratické hodnoty a podněcoval k nenávisti, násilí a dokonce k vraždám obrovské masy lidí. Dokázal by si někdo před deseti lety představit, že by se osamělý jedinec, navíc cizinec, mohl postavit suverénnímu státu?

V této souvislosti se magnát několikrát setkal s vysokými čínskými představiteli, včetně Si a premiéra Li Kianga, což ho staví do pozice potenciálního prostředníka. Podle některých zdrojů ruský prezident Vladimir Putin údajně navíc požádal Muska, aby omezil satelitní službu Starlink na Tchaj-wanu ve prospěch zájmů Pekingu. Tato epizoda odráží, jak se Musk často zaplétá do problémů, které dalece přesahují hranice technologie.

SpaceX je dalším pilířem jeho globálního vlivu. Díky opakovaně použitelným raketám Falcon 9 a projektu Starship Musk způsobil revoluci v cestování do vesmíru a výrazně ho zlevnil. SpaceX se proslavila mnohamiliardovými kontrakty s Pentagonem a NASA, čímž posílila roli společnosti v národní bezpečnosti USA.

Zároveň je Starlink, satelitní internetová služba provozovaná společností SpaceX, globální sítí, která poskytuje připojení v odlehlých a nepřístupných oblastech. Muskova osobní kontrola nad touto infrastrukturou vyvolává obavy, jako v případě jejího využití na Ukrajině.

Potenciální politické využití Starlinku je patrné i v tchajwanském kontextu. Ostrov, který si Peking nárokuje jako součást svého území, začal vyvíjet vlastní satelitní systém, aby snížil svou závislost na Muskovi poté, když vyjádřil pročínské postoje k tchajwansko-pekingskému konfliktu.

V oblasti umělé inteligence Musk spustil iniciativu xAI, jejímž cílem je konkurovat gigantům, jako jsou OpenAI a Google. Jazykový model xAI, nazvaný Grok, vyvolal obavy ohledně jeho schopnosti generovat kontroverzní obsah, včetně politické propagandy a návodů na nebezpečné činnosti. Navzdory kritice Musk do umělé inteligence nadále intenzivně investuje a buduje bezprecedentní technologickou infrastrukturu, například nejrychlejší superpočítač na světě umístěný v Memphisu.

Umělá inteligence je také opakovaným tématem Muskových setkání se světovými lídry, jako je italská premiérka Giorgia Meloniová a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. To ukazuje, jak hodlá Musk technologii umělé inteligence do svých geopolitických a průmyslových iniciativ začlenit.

V USA je řada jeho společností, jako je Tesla a SpaceX, závislá na mnohamiliardových vládních zakázkách, zatímco v zahraničí ho blízkost Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina staví do pozice potenciálního kompromisu. Muskova moc se neodvíjí pouze od peněz, ale také od jeho schopnosti ovládat strategickou infrastrukturu a citlivé informace. Jeho chování, často nepředvídatelné a motivované vlastními zájmy, vyvolává obavy, nakolik je vhodné svěřit tak velkou moc jediné osobě.

Musíme se proto ptát sami sebe, ba měli bychom se ptát svého charakteru: Jakou masku si dnes nasadíte? Zdá se, že Musk si je této dvojakosti vědom. A možná právě o to Trumpovi jde. Od večírků v Mar-a-lago v Donaldově vnitřním kroužku až po DOGE – Department Of Government Efficiency (Oddělení pro efektivitu státní správy), kariéra teprve začíná.

---

---

[VB]