Kverulant podal další trestní oznámení na pražský dopravní podnik

Článek Kauza DORIS aneb Kverulant podal další trestní oznámení na pražský dopravní podnik vyšel na serveru Kverulant.org 20. listopadu 2024

Jaroslav Stůj, bývalý ředitel DPP, foto DPP

Jaroslav Stůj, který zastával pozici člena představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP), se stal jednou z postav spojovaných s rozsáhlou korupční kauzou Dozimetr, která otřásla českou politickou scénou. Přestože Stůj nebyl mezi hlavními obviněnými v této kauze, jeho jméno se v souvislosti s ní objevilo kvůli jeho údajným kontaktům s některými klíčovými aktéry. Stůj byl spojován s kauzou Dozimetr především kvůli svým údajným stykům s obviněnými osobami. Tyto kontakty vedly k tomu, že se jeho jméno objevilo v médiích v souvislosti s vyšetřováním. Je důležité poznamenat, že Stůj sám nebyl mezi devíti osobami, na které státní zástupce Adam Borgula v červnu 2024 podal obžalobu. To ale podle Kverulantových zjištění rozhodně není v pořádku, proto Kverulant podal na Jaroslava Stůje trestní oznámení.

Vyvádění peněz z DDP

Podle Kverulantových informací docházelo k rozlehlému vyvádění peněz z DPP prostřednictvím fiktivního poskytování servisních služeb na základě smlouvy uzavřené mezi Dopravním podnikem a společností Xanthus a.s. Smlouva, která to umožňovala, byla uzavřena v říjnu 2005 a jejím předmětem bylo zajištění správy řídících systémů DORIS pro operativní řízení tramvajového provozu, včetně informačních systémů a souvisejících periferií. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s 12měsíční výpovědní lhůtou. Součástí smlouvy byly i přílohy specifikující rozsah poskytovaných služeb a jejich ceny. Celková měsíční platba za služby dle posledního dodatku činila 340 tisíc korun za zajištění provozu, 210 tisíc korun za kontrolu zařízení a 160 tisíc korun za správu dat. Celkem tedy 710 tisíc měsíčně.

Bílý kůň

Předmětnou smlouvu na neuvěřitelné částky za fiktivní služby, které z velké části stejně prováděli zaměstnanci dispečinku, podepsal bývalý kolega Jaroslava Stůje z vozovny Hloubětín Petr Hloch, kterého Stůj postupně vytáhl do manažerských pozic. Petr Hloch se stal nejdříve vedoucím vozovny Pankrác a v rámci transformace ho Stůj protlačil na pozici vedoucího jednotky Provoz Tramvaje, přestože neměl potřebnou kvalifikaci, odbornost a vzdělání. Pod kontroverzní smlouvu se nikdo z DPP podepsat nechtěl, ale Petr Hloch tak v rámci loajality učinil, přestože podle vnitřních směrnic k tomu neměl oprávnění.

Ukradený systém

Systém DORIS byl převážně vyvinut a i po uzavření smlouvy spravován zaměstnanci DPP, konkrétně odborem Řízení provozu Elektrických drah. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 2014 Reportér ČT David Havlík. Ten přišel na to, že v Dopravním podniku zaměstnaní programátoři vynášeli v minulosti z podniku informace, na základě kterých mohl počítačový systém vzniknout vně firmy. Za to je platila náchodská firma Aremic, která později tvořila s Xanthusem jeden podnik. Zmíněnou praxi potvrdili dva ze tří dotyčných programátorů, přáli si ale zůstat v anonymitě. „Dostávali jsme 5 tisíc měsíčně asi po jeden rok za to, že jim ty podklady budeme dávat,“ prohlásil jeden z nich a dodal, že šlo o smlouvu na vedlejší pracovní poměr.

Dotlačil nás k tomu Jaroslav Stůj, tvrdí programátoři

Její podstatou vlastně bylo, že zaměstnanci budou Aremicu předávat informace z duševního vlastnictví Dopravního podniku. Druhý z programátorů, kteří Aremicu informace dávali, tvrdí, že jednali pod tlakem svého tehdejšího šéfa. Jejich nadřízeným byl tehdy právě Jaroslav Stůj. Důležitým se v této souvislosti jeví jeho úzký kontakt s majitelem Aremicu Michalem Čimerou, s nímž měl v inkriminované době společnou počítačovou firmu. Čimera jako šéf Aremicu podepsal programátorům z Dopravního podniku smlouvy o spolupráci. V roce 2004 pak Čimera za 37 milionů korun firmu Aremic prodal Xanthusu.

Bývalý ředitel BIS

Bez významu jistě není ani skutečnost, že v roce 2005 se stal předsedou dozorčí rady společnosti Xanthus a.s. bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Karel Vulterin. Vulterinovo angažmá ve firmě Xanthus tak představuje zajímavý obrat v jeho kariéře, kdy se bývalý šéf zpravodajské služby ocitl v pozici, která byla dle Kverulantových zjištění využita k nekalým finančním praktikám.

Připomeňme si krátce, že Karel Vulterin byl v březnu 1997 jmenován ředitelem BIS. Jeho působení v této funkci však bylo kontroverzní a skončilo v lednu 1999, kdy byl odvolán kvůli údajnému porušení zákona o zpravodajských službách, což mělo vést ke zvýšení bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Auditní zpráva o firmě Xanthus

V ranních hodinách 15. června 2022 proběhlo na pražském magistrátu a v Dopravním podniku rozsáhlé zatýkání v kauze Dozimetr. Politici, kteří tehdy zůstali na svobodě, údajně nechápali, jak je možné, že korupce tak prorostla vedením města a Dopravního podniku. Slibovali, že zadají provedení hloubkových auditů, které odhalí vady systému a zabrání tomu, aby se situace opakovala. Kverulant.org už dvakrát požádal o kopie těchto auditů. Nejprve marně. Po podání odvolání nakonec několik auditních zpráv získal. Pro tuto kauzu je důležitá auditní zpráva, která se zabývá vztahy DPP s firmou Xanthus.

Tato zpráva uvádí, že existují dlouhodobě nevyjasněné otázky týkající se majetkových práv k řídícím systémům, včetně DORIS. DPP se fakticky nachází v situaci proprietárního uzamčení dodavatele (tzv. “vendor lock-in”) ve vztahu ke společnosti Xanthus a jejím nástupcům.

Zpráva uvádí, že před rokem 2004 Xanthus nebyl dodavatelem ani subdodavatelem DPP. V období 2004 až 2005 měl být Xanthus subdodavatelem při vývoji systémů dodávaných do DPP, včetně DORIS. Od roku 2005 do roku 2014 se Xanthus stal přímým dodavatelem DPP bez veřejné soutěže.

Ohledně vývoje systému DORIS zpráva zmiňuje několik klíčových bodů. Zpráva naznačuje, že mohlo dojít k neoprávněnému převzetí autorských práv k systému DORIS společností Xanthus. Zpráva také zmiňuje, že existují nejasnosti ohledně rozsahu prací provedených společností Xanthus na systému DORIS. Některé zdroje naznačují, že Xanthus mohl provést pouze dílčí úpravy nebo rozšíření již existujícího systému, spíše než jeho kompletní vývoj od základů.

V rámci objektivity dodejme, že v roce 2009 si Xanthus nechal vypracovat znalecký posudek, který měl potvrdit, že je držitelem majetkových práv k systémům, včetně DORIS. Tento posudek následně sloužil DPP k doložení důvodů pro použití jednacího řízení bez uveřejnění při zadávání zakázek souvisejících se systémem DORIS.

V závěru auditní zpráva doporučuje důkladné prověření okolností vývoje systému DORIS a souvisejících majetkových práv. Navrhuje, aby DPP zvážil možnosti získání nezávislého právního stanoviska k otázce autorských práv k systému DORIS a případně podnikl kroky k nápravě situace, včetně možnosti vypsání nového výběrového řízení na dodavatele systému DORIS.

Podle zprávy je systém DORIS jedním z klíčových řídících systémů povrchové dopravy, které společnost Xanthus dodává pro Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Rychlá kariéra

Jaroslav Stůj začal svou kariéru v Dopravních podnicích hl. m. Prahy v roce 1987, kdy nastoupil do vozovny Hloubětín jako elektromechanik. Postupně se vypracoval na vyšší pozice, v roce 1991 se stal vedoucím oddělení technologie a norem tramvajové a traťové techniky. V následujících letech zastával různé manažerské funkce, včetně vedoucího odboru Řízení provozu Elektrických drah v roce 1994. V roce 2011 se stal dopravním ředitelem DPP a krátce poté byl pověřen zastupováním generálního ředitele.

Zlatý padák

Během svého působení v DPP byl Stůj spojen s několika kontroverzními situacemi. Při svém odchodu z pozice dočasně pověřeného generálního ředitele DPP v únoru 2012 obdržel Stůj tzv. “zlatý padák” ve výši 2,8 milionu korun. Tato odměna vyvolala značnou kritiku, zejména vzhledem k tomu, že Stůj zastával funkci generálního ředitele pouze dva měsíce. Jeho odchod byl zdůvodněn “neutěšenou situací v Dopravním podniku”.

Velký krmelec

Všechno nasvědčuje tomu, že ona „neutěšená situace v Dopravním podniku” je setrvalým stavem. Pražský dopravní podnik připomíná velký krmelec uprostřed chráněné obory, kam mají přístup jen privilegovaná zvířátka, která toho mohou sežrat tolik kolik dokážou.

Bohuslav Svoboda, fotokoláž: ATEO

Kverulant podal trestní oznámení

Na základě výše uvedeného popisu kauzy Doris podal Kverulant trestní oznámení na Jaroslava Stůje pro podezření ze spáchání tří trestných činů, a to porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby a podílnictví. Kverulant doufá, že policejní vyšetřování této kauzy povede k rozšíření počtu obviněných z 9 na 10.

Kverulant se podezřeními na rozsáhlou korupci na pražském magistrátě a v jím spravovaném dopravním podniku (DPP) zabývá už několik let. V roce 2020 odhalil vyvádění peněz z DPP prostřednictvím advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Vedení pražského dopravce tehdy podepsalo několik smluv na poskytování nejrůznějších právních služeb. Každý kontrakt obsahoval ustanovení omezující maximální částku, kterou mohou právníci za danou službu fakturovat. Jen o něco později byl uzavřen nenápadný dodatek, jímž bylo toto omezení zrušeno.

Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima v březnu 2020 osobně vyzval tehdejší radní pro legislativu Hanu Kordovou Marvanovou (tehdy STAN) k zastavení tohoto tunelu. Navrhl jí zadat audit hospodaření Dopravního podniku a podat trestní oznámení. Radní Marvanová to i přes přinesené důkazy odmítla udělat. Prohlásila, že sice ví, že se v Dopravním podniku krade, ale že proti koalici (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), za kterou byla zvolena, nepůjde.

Kauza Dozimetr

Kverulant tedy v květnu 2020 podal trestní oznámení sám. To možná odstartovalo policejní vyšetřování, které v červnu 2022 gradovalo zatčením a obviněním náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN), podnikatele Michala Redla a dalších deseti lidí z tunelování Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ve funkci ministra školství tehdy musel skončit i další člen hnutí STAN, Petr Gazdík. A to tehdy, když vyšlo najevo, že používal zašifrovaný telefon, kterým si čile volal s pravděpodobným šéfem celé kriminální skupiny Michalem Redlem.

Kverulant není zpravodajské médium

Doufáme, že je z naší práce naprosto zřejmé, že jsme watchdogová organizace, nikoliv zpravodajský web. Náš pohled je a vždy bude jednostranný. Velmi však dbáme na to, aby to byl pohled podložený argumenty. Přestože nám opakovaně vyhrožují žalobami, tak jsme zatím nestáhli ani jediný článek. Stojíme si za tím, co píšeme. V ideálním případě na základě našich zjištění někdo z novinářů vyslechne vyjádření ostatních stran a publikuje článek reflektující komplexnější pohled.

Vojtěch Razima (*1968) je zakladatel a ředitel watchdogové organizaci Kverulant.org založené v roce 2009. Jako student Strojní fakulty ČVUT se angažoval v Sametové revoluci v Praze, v Pelhřimově spoluzakládal Občanské fórum a byl jako zástupce studentů zvolen do akademického senátu fakulty a později do akademického senátu ČVUT. V letech 1992–1997 byl zpravodajským důstojníkem BIS a důstojníkem Služby pro odhalování korupce (SPOK). Následujících 5 let pracoval jako konzultant v poradenské společnosti Deloitte a v letech 2001–2003 zastával pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. Roky 2003–2006 strávil jako ředitel divize a člen představenstva společnosti Škoda Praha.