Bitva o lithium nabývá obludných podob
Německý kancléř Olaf Scholz přijel do Bělehradu na slavnostní ceremoniál, aby zajistil německým společnostem, jako je Mercedes-Benz, exkluzivní přístup k zásobám lithia v Srbsku. To se srbskému obyvatelstvu nelíbí.
Salašník Zoran Filipović říká jménem mnohých: „V roce 1941 Němci vyvraždili téměř 3 000 vesničanů v Draginci, jen šest kilometrů od naší vesnice, a nyní jejich vnuci přijíždějí do Srbska, aby zničili naše životní prostředí a znečistili naše řeky, aby Němci mohli jezdit v elektrických mercedesech.[1] Ve dnech 9. a 10. srpna vyšlo jen v Bělehradě do ulic 50 000 občanů na dosud největší demonstraci proti projektu těžby lithia v údolí Jadar.“
Ohrožení zemědělské oázy s podzemní vodní nádrží
Kontroverzní britsko-australská těžební společnost Rio Tinto[2] měla před třemi lety zahájit těžbu lithia v údolí Jadar. Celonárodní protesty však přiměly vládu, aby společnosti v lednu 2022 povolení k těžbě odebrala. Blížily se prezidentské volby a Aleksandar Vučić se obával ztráty důležitých hlasů. Ekologové však Vučićovi nevěřili a požadovali moratorium na těžbu lithia v celém Srbsku. Srbská inženýrka Mirjana Andjelković Lukić v podrobném článku, který v němčině zveřejnil časopis Zeitgeschehen im Fokus, vysvětlila, proč je těžba lithia katastrofou pro lidi i přírodu.[3] Důsledkem by bylo přesídlování a zničení cenné obdělávané půdy.
Minerál jadarit, který obsahuje lithium, se nachází v hloubce přibližně 400 metrů. Nad ním, 25 metrů pod úrovní terénu, leží velké slané jezero, pozůstatek Panonského moře. Voda z podzemního jezera by byla čerpána do velkých nádrží, což by mohlo vést k poklesu terénu a velkým záplavám při velké vodě.
Lehký kov lithium je součástí minerálu jadaritu a musí se získávat složitým postupem. K tomuto účelu se používá vysoce koncentrovaná kyselina sírová (851 tun denně), silný alkalický hydroxid sodný, slaná voda čerpaná z podzemního jezera (942 000 tun ročně) a sladká voda (2 160 000m³) z vrtů na březích Driny. Při výrobě kyseliny sírové se uvolňuje sirovodík, toxický a velmi nepříjemně páchnoucí plyn, který není určen k rozkladu. Došlo by ke znečištění povrchových i podzemních vod. Všechna města v okolí dolu by byla kontaminována.
Podivný obrat Aleksandara Vučiće
V červnu letošního roku prohlásil srbský ústavní soud zrušení licence z roku 2022 za nezákonné, čímž společnosti Rio Tinto otevřel cestu k těžbě v údolí Jadar. To se hodí Aleksandaru Vučićovi, který Srbům slibuje hospodářský zázrak: do země by přilákal nové investory, továrny na baterie a elektromobily by vytvořily pracovní místa a podpořily srbskou ekonomiku a samozřejmě by to vše bylo šetrné k životnímu prostředí.
Kritická analýza těžby lithia v údolí Jadar
Jako příspěvek k objektivní veřejné diskusi zveřejnil 7. srpna Aleksandar Matković, vědecký pracovník Ekonomického institutu v Bělehradě, v jednom z respektovaných deníků kritickou analýzuČesky projektu těžby lithia v Jadarském údolí.[4] Zpochybňuje v ní ekonomický přínos projektu pro obyvatelstvo a ukazuje, že ačkoli se investice do těžby za posledních 10 let zvýšily 27krát, životní úroveň v Srbsku se díky tomu nezlepšila. Poukazuje na to, že i kdyby se hrubý domácí produkt (HDP) zlepšil, nejsou takové jednostranné investice do jednoho odvětví žádoucí, protože podle studie OSNČesky jsou země závislé na jednom odvětví jednoznačně náchylnější ke krizím.[5] Z analýzy posledních let také vyplývá, že s nárůstem investic do těžby se téměř o 150 % zvýšilo i množství těžebního odpadu. Kromě ekologických a ekonomických důsledků je podle Matkoviće třeba vzít v úvahu i právní důsledky, které by Srbsku jako těžební kolonii Evropy hrozily: „Způsob, jakým byla znovu uvedena společnost Rio Tinto – podporovaná Scholzem a válčící Evropou, která potřebuje lithium nejen pro elektromobily, ale také pro vojenské účely a případně pro fúzní reaktory, které v současnosti v rámci evropských vědeckých konsorcií vyvíjejí země jako Francie -, může otevřít nové dveře neokolonialismu.“
Zastrašování a výhrůžky smrtí
Po tomto článku Matković čelil na sociálních sítích zastrašování a výhrůžkám smrtí, které nahlásil policii a nakonec zveřejnilČesky na Twitteru/X.[6] Různá zahraniční velvyslanectví mu nabídla ochranu a přibližně 230 znepokojených intelektuálů a aktivistů z mnoha zemí zveřejnilo otevřený dopis na jeho podporu (viz níže).
Obyvatelům Portugalska hrozí podobný osud
V severním Portugalsku vedou místní obyvatelé podobný boj proti plánovanému dolu na lithium, který má dodávat lithium pro 500 000 autobaterií. Stejně jako v Srbsku se zde argumentuje tím, že těžba lithia podpoří místní ekonomiku a urychlí přechod na novou energetiku v Evropě.
Půda, na které se má v budoucnu lithium těžit, byla po staletí obhospodařována komunitně. Lidé zde chovají krávy a ovce, chovají včely, loví a řežou dřevo na topení. Velká část produkce slouží soběstačnosti, lidé produkují jen málo přebytků a ve srovnání s jinými regiony země spotřebovávají velmi málo. Tato ekologická a sociální praxe je v Evropě natolik jedinečná, že ji Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2018 uznala za významný systém zemědělského dědictví. Přesto se nyní chystá důl na lithium, který má právě zde zničit toto zemědělské světové dědictví OSN.
Janusova tvář ekologické politiky EU
V rámci přijetí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 učinila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následující prohlášení: „Cíl obnovit zdravou přírodu je klíčem k naší fyzické a duševní pohodě a spojencem v boji proti změně klimatu a propuknutí nemocí. Je ústředním bodem naší strategie růstu, evropské zelené dohody, a součástí evropské cesty z krize s cílem vrátit planetě více, než jí bereme.“[7] Hezká slova, ale bohužel – jak je vidět výše – po nich nenásledují činy na geopolitické a ekonomické úrovni. Zatímco jsme my, občané, šikanováni dalšími a dalšími „ekologickými“ předpisy a zemědělci a jejich krávy jsou plošně očerňováni jako klimatičtí hříšníci, pro velké korporace a některé vládní elity platí zjevně jiná pravidla.
Andrej Rybak: Těžba lithia rozděluje Srby. In: Neue Zürcher Zeitung z 23. října 2024.
https://commission.europa.eu/system/files/2020-05/env-20-002_factsheet1-vbo-fr-c.pdf
Dopis na podporu Aleksandara Matkoviće:
Jsme velmi znepokojeni zprávami, že Aleksandar Matković, výzkumný pracovník Ekonomického institutu v Bělehradě, čelil sledování na internetu, zastrašování a výhrůžkám smrtí poté, co byla v jednom z respektovaných deníků zveřejněna jeho kritická analýza plánů na těžbu jednoho z největších evropských ložisek lithia v Srbsku.
Projekt těžby, který připravuje britsko-australská těžební společnost Rio Tinto, vyvolal obrovskou kontroverzi. V celé zemi se konaly masové protesty kvůli obavám, že důl způsobí nezměrné ekologické škody v oblasti, která je charakteristická zemědělstvím a nachází se v těsné blízkosti významné podzemní vodní nádrže.
Matković na svém profilu na Telegramu dostával stále více výhrůžek smrtí. Jeden z nich přišel z místa vzdáleného pouhých 500 metrů, další vyhrožoval jemu i jeho rodině a odkazoval na osobní údaje, které nebyly veřejně dostupné. Další výhrůžky Matković dostával, jen když byl online, což naznačovalo, že jeho internetová aktivita je monitorována.
Přestože tyto výhrůžky nahlásil policii, ta nepodnikla žádné kroky. Při konfrontaci s médii policie popřela, že by o jeho stížnosti věděla, ale poté přiznala, že je nepravdivá, a uvedla, že pachatele vypátrá. Represe se však rozšířila. Zahraniční novinářka, která chtěla o Matkovićově případu informovat, obdržela vzkazy, v nichž jí bylo doporučeno, aby tak nečinila, a policie a tajné služby prohledaly domy Matkovićových přátel a příznivců, z nichž jeden byl v pátém měsíci těhotenství.
Jsme zděšeni výhrůžkami, kterým byl Matković, jeho rodina a přátelé a nyní i novinářka vystaveni. Jedná se o útoky na právo na svobodu projevu. Vyjadřujeme solidaritu s Matkovićem a všemi, kteří čelí represím za to, že kladou legitimní otázky o přínosu tohoto plánu těžby lithia v Srbsku pro občany a o škodách na životním prostředí.
Další odkazy:
[VB]
Povšimněte si, prosím, že jádro angličtiny (rodilí mluvčí) je poměrně malé - dokonce menší než u španělštiny. Velký počet mluvčích…
V současné době existuje v ČR a ve světě již tolik různých chart a zákoníků, že mně připadá, že se…
Úpadek Evropy nezačal francouzskou revolucí, ale akcelerací jejích myšlenek do extrémů. To platí pro jakoukoliv kulturu. Úpadek církve nastal akcelerací…
Nemyslím si, že člověk je vládcem přírody. Je součástí Země. Je rozdíl v obsahu pojmů "Země" a "příroda". Stačí element…
S panem profesorem jsem polemizoval už dávno na stránkách Filozofického časopisu. Nelze mu upřít upřímnou snahu o zlepšení lidského přístupu…