Spory v Jihočínském moři by mohly narušit obchodní cesty a vést k válce

Analýzu Disputes in South China Sea could disrupt trade lanes, lead to war, experts say publikoval server Freight Waves 1. listopadu 2024

 

Teritoriální konfrontace v Jihočínském moři, které staví několik asijských národů proti Číně, vstoupily do nebezpečné fáze, která by mohla vést k válce zahrnující USA, říkají odborníci.

Čína si po desetiletí nárokovala prakticky celé Jihočínské moře, ale asertivita země v regionu se v posledních několika letech neustále zvyšovala, což mělo za následek zvýšené napětí s národy včetně Filipín, Vietnamu, Tchaj-wanu a Bruneje.

Krista Wiegand, profesorka z University of Tennessee, uvedla, že USA nemají žádné přímé nároky na suverenitu nebo jedinečná námořní práva v Jihočínském moři, ale vodní cesta je přesto místem, kde by válka mezi USA a Čínou mohla vypuknout.

Wiegand je ředitelkou Centra pro národní bezpečnost a zahraniční záležitosti na Howard J. Baker School of Public Policy and Public Affairs na univerzitě. Je specialistkou na územní a námořní spory, námořní právo a východoasijskou bezpečnost.

„Pokud by se USA zapletly do jakékoli války s Čínou, s největší pravděpodobností by to bylo kvůli Tchaj-wanu,“ řekla Wiegand v rozhovoru pro Freight Waves. „Zároveň však existuje možnost, že v Jihočínském moři dojde k nehodě nebo nějaké krizi. Pokud například dojde ke kolizi amerického plavidla s čínským námořním plavidlem nebo dojde k výstřelu rakety na americký torpédoborec nebo fregatu, jistě by to vedlo k nějaké krizi, která by mohla eskalovat. Nikdo samozřejmě nechce válku, včetně Číny, ale ta rozhodně chce Jihočínské moře a existuje možnost, že k válce může dojít.“

Moře o rozloze 1,3 milionu čtverečních mil v západním Tichém oceánu obsahuje některé z nejrušnějších obchodních cest na světě.

Jihočínské moře se táhne od Singapuru a Malackého průlivu na jihozápadě k Tchajwanskému průlivu na severovýchodě a leží mezi Čínou, Tchaj-wanem, Filipínami, Indonésií, Vietnamem, Thajskem, Brunejí, Kambodžou a Malajsií.

Výzkumníci z Duke University vypočítali, že celkový obchod přes Jihočínské moře a Východočínské moře, které leží mezi Čínou, Severní a Jižní Koreou a Japonskem, má hodnotu 7,4 bilionu dolarů ročněČesky.

Podle zprávy OSN o námořní dopravě z roku 2024 prošlo Jihočínským mořem v roce 2023 asi 24 % celosvětového námořního obchodu.

Podíl Jihočínského moře na celosvětovém objemu námořního obchodu s komoditami v roce 2023 zahrnoval ropu (45 %), propan (42 %), automobily (26 %) a sypký materiál (23 %).

Vývoz z Číny do USA a Mexika vykázal v posledních pěti letech silný růst. Obchodní cesta pro zboží z Číny do Severní Ameriky prochází buď Jihočínským nebo Východočínským mořem.

Od čtvrtka jsou jednotky ekvivalentu dvaceti stop převážené z Číny do USA meziročně zhruba o 10 % nižší ve srovnání s rokem 2023, ale meziročně jsou o více než 40 % vyšší ve srovnání s rokem 2022, podle SONAR Inbound Ocean TEUs Volume Index.

Jihočínské moře může podle amerického úřadu pro energetické informace (EIA) také obsahovat cenné neobjevené zdroje, jako je ropa a zemní plyn.

V roce 2023 americký geologický průzkum uvedl, že Jihočínské moře může podle nedávné zprávy EIA obsahovat až 9,2 miliardy barelů nevyužité ropy a jiných kapalin a až 216 bilionů kubických stop zemního plynu.

Čínské spory v Jihočínském moři zahrnují území spadající do výlučné ekonomické zóny (EEZ) zemí jako jsou Filipíny. EEZ je námořní oblast, kde má pobřežní stát právo zkoumat, využívat, chránit a spravovat přírodní zdroje, uvádí Organizace spojených národů.

V roce 2016 rozhodl Stálý arbitrážní soud v Haagu ve prospěch Filipín v případu zahájeném v roce 2013 proti Číně. Rozhodčí soud uvedl, že nároky Číny v Jihočínském moři nemají právní základ.

Wiegand řekla, že Stálý arbitrážní soud a další mezinárodní organizace daly jasně najevo, že Čína nemá na vlastnictví celého Jihočínského moře žádné uplatnitelné nároky.

„Existují některá historická tvrzení, která mohou mít legitimitu, ale zároveň Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, kterou Čína podepsala a ratifikovala spolu s většinou ostatních zemí světa, s výjimkou USA a několik dalších, je o námořních hranicích zemí velmi jasná,“ řekla Wiegand. „Čínská tvrzení o ostrovech ve vodách zemí jako Vietnam a Filipíny, které spadají pod jejich kontrolu … jsou zcela nelegitimní.“

Hasim Turker, mezinárodní bezpečnostní expert se sídlem v Istanbulu, uvedl, že pokud se USA nechají vtáhnout do konfliktu v Jihočínském moři, bude to s největší pravděpodobností prostřednictvím smlouvy s Filipínami nebo pomoci Tchaj-wanu nebo jiným národům.

„Spojené státy mají v Jihočínském moři značné strategické zájmy zaměřené na zachování svobody plavby a prosazování mezinárodních námořních norem,“ sdělil Turker v e-mailu Freight Waves. „Nejde jen o ekonomické zájmy, ale také o posílení mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Pravidelné operace za svobodu navigace (FONOP) jsou jasným vyjádřením záměru Washingtonu expanzivní nároky Číny zpochybnit. Jsou navrženy tak, aby potvrdily, že příslušné vody zůstávají otevřené všem národům, podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) – i když USA samy smlouvu formálně neratifikovaly.“

V srpnu 2023 se lodě patřící Číně a Filipínám navzájem obvinily ze způsobení kolizí ve sporné oblasti Jihočínského moře.

Filipínské úřady uvedly, že loď čínské pobřežní stráže provedla „nebezpečné blokovací manévry“, které vedly ke srážce s filipínským plavidlem převážejícím zásoby vojákům, podle prohlášení na CNNČesky.

V červnu se Čína a Filipíny navzájem obviňovaly ze způsobení srážky v Jihočínském moři poblíž sporné Druhé Thomasovy mělčiny, přičemž Filipíny uvedly, že by jejich ozbrojené síly podle agentury Reuters akcím Pekingu ve sporných vodách vzdorovaly.

Americká velvyslankyně na Filipínách MaryKay Carlson v červnovém příspěvku na X čínské „agresivní, nebezpečné“ manévry poblíž Second Thomas Shoal odsoudila.

Po opakovaných kolizích poblíž mělčiny uzavřely čínské a filipínské úřady v září dočasnou dohodu. Filipíny však uvedly, že dohoda nemusí být trvalá.

USA a Filipíny mají dlouhou historii spolupráce, která oficiálně začala v roce 1951 americko-filipínskou smlouvou o vzájemné obraně. Smlouva vyžaduje, aby se oba národy navzájem podporovaly, pokud jiná strana na kteroukoli zemi zaútočí.

„Pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu v Jihočínském moři zůstává kvůli přetrvávajícímu napětí, častým konfrontacím a zvýšené militarizaci značná,“ řekl Turker. „Incidenty jako v srpnu 2023 přetrvávající riziko vojenské eskalace podtrhují. Tyto konfrontace odrážejí širší vzorec asertivního chování Číny, zahrnující rozmístění plavidel pobřežní stráže, námořních milicí a vojenských prostředků k prosazení jejích nároků ve sporných vodách„.

Turker, bývalý velitel tureckého námořnictva, je autorem studie „Evropská bezpečnostní a obranná politika“ (2007) a „K nové studené válce: růst Číny, USA a NATO“ (2019). Byl také akademickým koordinátorem a vedoucím výzkumným pracovníkem v Bosporském centru asijských studií, nezávislém think-tanku se sídlem v turecké Ankaře.

„Časté incidenty… ukazují, jak snadno může dojít ke konfrontacím s nízkou intenzitou, zejména s ohledem na hustou přítomnost vojenských, pobřežních a civilních plavidel ve sporných vodách, což zvyšuje pravděpodobnost náhodné nebo úmyslné eskalace,“ řekl Turker. „Riziko je umocněné čínskou militarizací umělých ostrovů, kde byly vybudovány přistávací dráhy, raketové systémy a sledovací infrastruktura. Tyto kroky přiměly další žadatele, aby svou obranu posílili, což vedlo k nestabilnějšímu prostředí.“

Turker uvedl, že zapojení USA by situaci v Jihočínském moři výrazně eskalovalo, zejména pokud budou rozmístěny vojenské prostředky.

„To by nejen zvýšilo napětí v regionu, ale mohlo by to také vést k přímé vojenské konfrontaci s Čínou – což je scénář, který si ani jedna strana nepřeje, vzhledem k tomu, o co jde. Konflikt mezi USA a Čínou by měl globální dopady a ovlivnil by obchod, regionální aliance a geopolitickou rovnováhu sil. Přízrak širší války se rýsuje, pokud takový incident eskaluje mimo kontrolovanou, lokalizovanou reakci, zvláště pokud jsou spojenci USA jako Japonsko nebo Austrálie tlačeni k podpoře úsilí o kolektivní bezpečnost v Indo-Pacifiku,“ řekl Turker.

I když je vypuknutí války v Jihočínském moři vážnou možností, každá země má také důvody pro zachování míru, dodal.

„Několik faktorů od eskalace omezených potyček v totální válku v Jihočínském moři odrazuje. Ekonomické náklady velkého konfliktu jsou značné, protože válka by narušila kritické obchodní cesty, ovlivnila by globální dodavatelské řetězce a poškodila regionální ekonomiky, včetně čínské, která na námořním obchodu silně závisí,“ řekl Turker. „Regionální stabilita zůstává prioritou pro národy jihovýchodní Asie, které navzdory svým asertivním územním nárokům k udržení ekonomické stability obecně upřednostňují diplomatická řešení a vyhýbání se rizikům spojeným s dlouhodobým konfliktem. Možnost širší konfrontace zahrnující velké mocnosti, jako jsou USA a jejich spojenci, je dalším významným odstrašujícím prostředkem. Válka v plném rozsahu by mohla tyto vnější aktéry vtáhnout do konfliktu a zvýšit sázky na regionální nebo dokonce globální úroveň, což je scénář, kterému se chtějí vyhnout všechny strany.“

Wiegand řekla, že i když doufá, že existuje diplomatické řešení územních sporů v Jihočínském moři, bude rostoucí ambice Číny obtížné potlačit.

„Problém je v tom, že se Filipíny pokusily o diplomatické řešení prostřednictvím arbitrážního procesu a Čína se odmítla k soudům byť jen dostavit; neposlali ani zástupce,“ řekla Wiegand. „Vietnam zkoušel vyjednávání několikrát a Čína prostě odmítá ustoupit a jen stále opakuje stejné tvrzení: Toto jsou naše území, toto jsou naše vody. Diplomaticky můžete udělat pouze tolik. Pro ostatní země jsou tak trochu zaseknuté, dokud neudělá krok Čína. Právě teď je to opravdu na mrtvém bodě a bohužel si myslím, že status quo bude jen pokračováním Číny, která si udrží své nároky, udrží kontrolu nad ostrovy, ovládá vody. Je na ostatních zemích sporů, zda chtějí na Čínu skutečně dále tlačit, aby se pokusili tento status quo zvrátit. To je diplomaticky velmi obtížné.“

---

---

[PJ]