Co je nový „Pakt pro budoucnost“ OSN a proč se proti němu postavilo Rusko?

Článek What’s the UN’s new ‘Pact for the Future’, and why did Russia oppose it? vyšel na serveru Al Jazeera 24. září 2024

Sál Valného shromáždění během Summit of the Future v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, 22. září 2024 [David Dee Delgado/Reuters]

Rusko a Írán byly mezi sedmi národy, které se proti „Paktu pro budoucnost“ postavily, ale zabránit, aby se dokument na summitu v neděli a pondělí projednával, se jim nepodařilo.

Podívejme se na hlavní dokument výročního shromáždění v New Yorku, na vznešené cíle, kterých chce globální komunita dosáhnout, a na to, proč Rusko tvrdilo, že s textem nikdo není plně spokojen.

Co je Pakt budoucnosti?

OSN popisuje pakt jako „významnou deklaraci“, která slibuje akce směřující ke zlepšení světa pro zítřejší generace.

Zdlouhavý text přijatý 193členným Valným shromážděním OSN obsahuje závazek pokročit rychleji směrem k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDGs) a závazků Pařížské dohody o změně klimatu. Hovoří o řešení základních příčin konfliktů a uplatňování závazků v oblasti lidských práv, včetně práv žen.

Zahrnuje dva přiložené dokumenty nazvané Global Digital Impact, které se zabývají regulací umělé inteligence (AI), a Deklarace o budoucích generacích, která prosazuje, aby se vnitrostátní a mezinárodní rozhodování soustředilo na zajištění blahobytu budoucích generací.

„Jsme zde, abychom vrátili multilateralismus z okraje,“ řekl generální tajemník Antonio Guterres světovým vůdcům, kteří se v neděli v sídle OSN sešli. „Teď je naším společným osudem to prosadit. To vyžaduje nejen dohodu, ale i akci.“

Podle Richarda Gowana, ředitele OSN v Crisis Group, pokrývá pakt řadu témat s různou úrovní ambicí a různá fóra a za sledování různých témat mají být zodpovědné agentury OSN.

„Některé návrhy jsou zcela konkrétní, jako například žádost generálního tajemníka, aby přezkoumal stav mírových operací OSN. Jiné, jako je příslib usilovat o jaderné odzbrojení, jsou bohužel spíše rétorickým cvičením než konkrétními návrhy,“ řekl Al-Jazeeře.

„Nicméně je důležité, aby členové OSN vypracovali řádný implementační plán pro žalovatelné části paktu, protože jsme často viděli, jak světoví lídři podepisují dobře znějící sliby v OSN a pak je neplní.“

Vysvětluje pakt, jak udělá svět lepším?

Vlastně ne. Jak je to často v případě rezolucí a slibů OSN, Pakt pro budoucnost je nabitý vznešenými cíli a závazky, ale obsahuje málo skutečných, realistických kroků, které orgán může k realizaci své vlastní vize podniknout.

• Dokument tvrdí, že národy „skoncují s hladem a eliminují potravinovou nouzi“, vyřeší globální mezery ve financování a investicích, zavazují se ke spravedlivému mnohostrannému obchodnímu systému, zajistí rovnosti žen a mužů, ochrání životní prostředí a klima a ochrání lidi postižené humanitární nouzí. Ale mlčí o tom, jak to OSN a její členové udělají.
• Vzhledem k tomu, že si izraelská válka v Gaze, rusko-ukrajinská válka a občanská válka v Súdánu nadále vyžadují obětiČesky, opětně zavazuje OSN, aby podpořila Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Ale v době, kdy Izrael dal jasně najevo, že soudu OSN nedovolí, aby zasahoval do jeho zničující války, ve které bylo v Gaze zabito více než 41 000 lidí, nový pakt neupřesňuje, jak má tento orgán v plánu členy přesvědčit, aby jeho pravidla. dodržovali.
• Pakt slibuje, že oživí závazky a povinnosti v oblasti odzbrojení jaderných a biologických zbraní, že „obnoví důvěru v globální instituce“ tím, že budou reprezentativnější a schopnější reagovat, a prosadí a ochrání lidská práva, mimo jiné prostřednictvím boje proti rasismu a xenofobii. Opět se však jedná o pouhé sliby v textu.
• Reagujíc na rostoucí nespokojenost s patovou situacíČesky a nedostatečným globálním zastoupením v Radě bezpečnosti OSN (RB OSN), dokument se zavazuje „napravit historickou nespravedlnost vůči Africe jako prioritu“ a „zlepšit zastoupení“ Asie, Tichomoří, Latinské Ameriky a Karibiku. Dokument se ale nezmiňuje o tom, jak OSN urychlí reformy, které globální Jih roky požaduje.
• Pakt budoucnosti dodává, že chce urychlit reformu mezinárodní finanční architektury, posílit reakci na globální otřesy a zlepšit spolupráci při výzkumu vesmíru a předcházení závodůmČesky ve vesmírném zbrojení. Ale mnoho zemí, které vesmírné závody vedou, je také stálými členy Rady bezpečnosti OSN s právem veta, které je před jakoukoli smysluplnou kritikou chrání.
• Jelikož mnoho rezolucí OSN zůstává bez povšimnutíČesky, pakt se zavazuje „posílit reakci“ Rady bezpečnosti OSN a „oživit“ práci Valného shromáždění OSN a zároveň posílit celkový systém OSN, včetně Hospodářské a sociální rady a Komise pro budování míru. Jak? Opět žádná zmínka.

Gowan řekl, že mnoho členů OSN věří, že reforma RB OSN je po válkách v Gaze a na Ukrajině nezbytná, ale ve skutečnosti je obtížné uzavřít dohodu, stejně jako provést reformy mezinárodních finančních institucí.

„Myslím, že celkově měly rozvojové země při formování tohoto paktu větší roli, než tomu bylo v některých předchozích reformních procesech OSN, ale USA své červené linie v otázkách, jako je mezinárodní finanční systém, stále účinně brání,“ řekl.

„Pakt má k dokonalosti daleko a mnoho lidí může mít pocit, že postrádá hloubku a naléhavost potřebnou k řešení globální mnohostranné krize. Ale myslím si, že bychom měli být vděční, že se diplomaté v současném bezútěšném prostředí vůbec dokázali dohodnout.“

Německý kancléř Olaf Scholz vystupuje na summitu jako hlavní podporovatel paktu, protože jeho země podpořila proces jeho přijetí spolu s Namibií (David Dee Delgado/Reuters)

Proč tedy opozice?

Rusko, Írán, Severní Korea, Bělorusko, Sýrie a Nikaragua předložily na poslední chvíli pozměňovací návrh k návrhu rezoluce, aby zohlednil jejich kritiku textu točící se především kolem národní suverenity a role vnějších subjektů ve vnitřních záležitostech.

Přidaly odstavec, který říká, že OSN „bude řízena mezivládním rozhodovacím procesem“ a že v souladu se stanovami organizace „její systém nebude zasahovat do záležitostí, které jsou v zásadě domácí jurisdikcí každého státu“.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin na summitu řekl, že ti, kdo text po mnoho měsíců koordinovali – Německo a Namibie – zahrnuli pouze „to, co jim diktovaly především západní země, a ignorovali opakované požadavky Ruska na mezivládní jednání o textu“. Tento přístup popsal jako „despotismus“.

Moskva se podle něj „od konsensu o tomto dokumentu distancuje“.

Veršinin také zdůraznil, že pakt nelze považovat za vytvoření „nových mandátů a povinností“ pro státy, protože je „prostým prohlášením, a to velmi vágním“.

Konžská republika – zastupující 54 afrických národů – a Mexiko, velká latinskoamerická mocnost, však pozměňovací návrhy odmítly, čímž jim zabránily projít a připravily půdu pro přijetí dokumentu.

Oponující země patří mezi národy s nejpřísnějšími sankcemi na světěČesky, přičemž do značné míry podléhají jednostranným omezením uloženými Spojenými státy a Evropskou unií, na rozdíl od těch, které pakt v nejvyšších orgánech OSN přijaly.

Gowan z Crisis Group řekl, že Rusko „četlo atmosféru docela špatně“ a navrhlo změny na poslední chvíli, když už se ostatní rozhodli pokračovat. Rusko mělo pocit, že nebylo respektováno poté, kdy Německo a Namibie některé jeho obavy zdánlivě ignorovaly, řekl.

„Musím přiznat, že jsem stále docela zmatený tím, proč Rusko svůj pozměňovací návrh v tichosti nestáhlo, naamísto aby čelilo hlasování o otázce, kterou muselo prohrát. Diplomaté říkají, že Rusům bylo nabídnuto mnoho příležitostí, jak se této veřejné porážce vyhnout.“

Maziar Motamedi je novinář a íránský korespondent Al Jazeera EnglishČesky. Se zaměřením na blízkovýchodní záležitosti pokrývá širokou škálu témat včetně politiky, financí, konfliktů a sociálních otázek. Jeho články poskytují hloubkovou analýzu a informují o aktuálním dění v Íránu a okolním regionu. Jeho texty lze nalézt také na Genocide WatchČesky, Global ResearchČesky, Al-MonitorČesky, Financial TribuneČesky a řadě dalších serverů.