Hluboké údery z Ukrajiny a útok na Bělorusko by nyní vyvolaly jadernou odezvu
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil řadu aktualizací národní strategie pro použití jaderných zbraní, které mají reagovat na měnící se vojenskou a politickou situaci a vznik nových hrozeb.
Tato záležitost byla nastolena na středečním (25. 9. 2024) zasedání ruské bezpečnostní rady, kterého se zúčastnili ministři obrany a financí a šéfové SVR[1], FSB[2], Roskosmosu a Rosatomu.
„Jaderná triáda[3] dnes zůstává nejdůležitější zárukou bezpečnosti našeho státu a občanů, nástrojem udržení strategické parity a rovnováhy sil ve světě,“ řekl Putin.
(1) Útok „nejaderného státu“
První navrhovaná aktualizace státní politiky „rozšiřuje kategorii států a vojenských aliancí“, na které se jaderné odstrašení vztahuje, a „doplňuje seznam vojenských hrozeb“, které mají být odstrašením neutralizovány.
Ta by považovala „agresi proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale za účasti nebo podpory jaderného státu“ za jejich „společný útok“, který překračuje jaderný práh.
Ačkoli nebyly jmenovány žádné země, v tomto znění by se to jednoznačně vztahovalo na útok Ukrajiny na ruské území zbraněmi dodanými USA nebo jejich jadernými spojenci z NATO. Putin již dříve uvedlČesky, že takové údery by vyžadovaly aktivní účast zahraničního vojenského personálu a prostředků, čímž by se dostaly do přímého konfliktu s Ruskem.
(2) Snížení jaderného prahu
Navrhované revize rovněž „jasně stanovují“ podmínky, za nichž může Rusko přistoupit k použití atomových zbraní, jako „přijetí spolehlivé informace o masivním odpálení leteckých a kosmických útočných zbraní a jejich překročení naší státní hranice“.
Putin upřesnil, že se tím myslí „strategická a taktická letadla, řízené střely, bezpilotní letouny, hypersonická a jiná letadla“. Zmínka o bezpilotních letounech je zde obzvláště významná, protože Ukrajina opakovaně podnikla hromadné útoky bezpilotními letouny na ruské strategické základny.
(3) Rozšíření deštníku na Bělorusko
Rusko poprvé upřesnilo, že jeho jaderné odstrašení by mohlo být použito v případě agrese i proti Bělorusku jakožto členu svazového státu. To podle návrhu zahrnuje „kritické ohrožení naší suverenity“ prostřednictvím použití konvenčních zbraní.
To vše již bylo dohodnuto s Minskem a prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedl ve středu Putin.
(4) Jaká byla předchozí doktrína?
Dokument přijatý v roce 2020 uváděl čtyři situace, v nichž by Moskva mohla aktivovat jaderné odstrašení. Za prvé, pokud by obdržela „spolehlivé informace“ o odpálení balistických raket proti sobě a/nebo spojencům. Za druhé, pokud by proti Rusku a/nebo jeho spojencům byla použita jaderná zbraň nebo jiný druh zbraně hromadného ničení. Za třetí, pokud by nepřítel zasáhl proti „kritickým státním nebo vojenským zařízením“, která by mohla narušit reakci ruských jaderných sil. A za čtvrté, pokud by se Rusko ocitlo pod konvenčním útokem, který by „ohrozil samotnou existenci státu“.
(5) Proč byly změny navrženy právě nyní?
Počátkem letošního roku Putin uvedl, že vzhledem k nově vznikajícím hrozbám ze strany NATO by mohla být nutná určitá aktualizace doktríny. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v červnu označil stávající doktrínu za „příliš obecnou“ a uvedl, že západní „ignorantství“ vyžaduje, aby Rusko řeklo „jasněji, zřetelněji a určitěji, co by se mohlo stát“, pokud by Západ pokračoval ve svých „nepřijatelných a eskalačních akcích“.
Od května vláda v Kyjevě požaduje, aby USA a jejich spojenci zrušili veškerá omezení pro použití svých zbraní proti Rusku, což by podle Moskvy jasně znamenalo přímé zapojení Západu do konfliktu.
Putin ve středu zopakoval, že použití jaderných zbraní zůstává „krajním opatřením“ na ochranu ruské suverenity, ale Moskva musí vzít v úvahu, že „současná vojensko-politická situace se dynamicky mění … včetně vzniku nových zdrojů vojenských hrozeb a rizik pro Rusko a naše spojence“.
Poznámky:
RTČesky (původně Russia Today, Россия Сегодня) je ruská celosvětová televizní síť, podle vlastní prezentace autonomní nezisková organizace financovaná z rozpočtu Ruské federace. Byla založena v roce 2005 a v roce 2008 zařazena do seznamu ruských organizací strategického významu. Vysílá v angličtině (RT America, RT UK), arabštině (RT Arabic), španělštině (RT Spanish), portugalštině (RT Brazil), francouzštině (RT en français), němčině (RT DE), srbštině (RT Balkan – zablokovaný), čínštině, hindštině (RT Hindi) a ruštině.
REDAKČNÍ POZNÁMKA
O tématu informovaly všechny tiskové agentury a hlavní vlivová média s vlastními komentáři, ale bez detailních podrobností, které jsou uvedeny v této zprávě RT.
Al Mayadeen English doplnil zpětný pohled:
Retrospektiva
V únoru 2023 Rusko rovněž pozastavilo svou účast ve smlouvě New START se Spojenými státy, přičemž jako důvod pozastavení smlouvy uvedlo Washington. Tato dohoda omezuje počet jaderných hlavic, které může každá země rozmístit.
Washington i Moskva v roce 2019 odstoupily od Smlouvy o jaderných zbraních středního doletu (INF) a vzájemně se obviňovaly z hrozícího rozpadu této klíčové dohody o kontrole jaderných zbraní.
Smlouva INF zakazovala výrobu, testování a rozmísťování pozemních řízených střel s plochou dráhou letu a balistických raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů.
Odstoupení od smlouvy INF bylo součástí širšího vzorce odchodů od smluv, které znamenaly konec několika desetiletí dohod o kontrole jaderných zbraní mezi Washingtonem a Moskvou, dohod, jejichž původním cílem bylo zabránit jadernému konfliktu mezi bývalým Sovětským svazem a Spojenými státy.
Smlouva o omezení strategických zbraní (START), podepsaná 8. dubna 2010, zůstává poslední dohodou o kontrole jaderných zbraní mezi Ruskem a USA. Omezuje počet mezikontinentálních jaderných zbraní, které mohou obě země udržovat. Platnost smlouvy, která vstoupila v platnost v únoru 2011, vyprší v únoru 2026.
[VB]
Článek pravdivě popisuje situaci, ale nevěřím závěru ohledně válek. Evropa přece nemůže existovat bez čínského zboží a ruského plynu. Válku…
Polská intenzivní podpora Ukrajiny byla nesena prvotním přesvědčením, že Rusko bude válkou těžce poškozeno nebo dokonce se rozpadne. Poláci niterně…
Josef Škvorecký se pokusil také o scifi povídku - vyšla v roce 2003 a má název Pulchra.
Já vždycky žasnu, kolik toho znáš, Tomáši. Co text, to sopka! Díky!
Zřejmě se to bude líbit i Rothschildům, když v podstatě po tom samém volá volá Macron hrající si na nového…