Evropa si zahrává s ohněm, když vyzývá k hlubokým úderům

Analýza Europe Playing With Fire By Calling For Deep Strikes vyšla na serveru Southfront 12. září 2024

RezoluceČesky odhlasovaná Evropským parlamentem 19. září schválila doporučení povolit hluboké údery proti Rusku. Rezoluce stanoví řadu eskalačních opatření, včetně zvýšených vojenských výdajů, uvalení dalších sankcí a konfiskace ruského majetku. Ústředním bodem dokumentu je však formální žádost zemím dodávajícím zbraně dlouhého doletu, aby povolily jejich použití proti ruským vojenským cílům mimo hraniční zónu konfliktu.

V textu rezoluce se uvádí, že omezení používání západních zbraní Ukrajinou podkopává právo na sebeobranu, a proto by mělo být zrušeno. V současné době je největším omezením použití dálkových zbraní proti hlubokým cílům, protože přeshraniční údery jsou již oficiálně povoleny. Dodavatelé raket dlouhého doletu v obavě z eskalace žádají, aby jejich zbraně nebyly používány proti cílovým oblastem příliš vzdáleným od konfliktní zóny, ale europoslanci požadují zrušení tohoto pravidla.

(Evropský parlament) vyzývá členské státy, aby okamžitě zrušily omezení používání západních zbraňových systémů dodaných na Ukrajinu proti legitimním vojenským cílům na ruském území, protože to brání Ukrajině plně uplatnit své právo na sebeobranu podle mezinárodního práva a ponechává Ukrajinu vystavenou útokům na její obyvatelstvo a infrastrukturu, stojí v usnesení.

Přijetí této proválečné rezoluce odráželo obavy stovek europoslanců z možného snížení vojenské podpory Ukrajině. Několik nedávných zpráv naznačuje, že Evropa je blízko k výraznému snížení vojenské pomoci vzhledem ke zhoršování stavu místního obranného průmyslu. Proválečná lobby v EU se proto ze všech sil snaží udržet současnou úroveň podpory – nebo ji rozšířit – přijímáním nových právních dokumentů v Evropském parlamentu.

Poslanci Evropského parlamentu označili snížení dodávek zbraní a střeliva za jednu z hlavních hrozeb pro Ukrajinu. Rezoluce v tomto ohledu připomíná mezinárodní dohody podepsané mezi západními zeměmi a Kyjevem, aby zdůraznila údajnou důležitost udržení vojenské pomoci na vysoké úrovni, stejně jako její neustálé rozšiřování.

(Usnesení) zdůrazňuje, že nedostatečné dodávky střeliva a zbraní a omezení jejich použití ohrožují dosavadní úsilí, a hluboce lituje klesajícího finančního objemu bilaterální vojenské pomoci Ukrajině ze strany členských států, a to i přes důrazná prohlášení učiněná na začátku letošního roku; znovu proto vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek z března 2023 a dodaly na Ukrajinu milion nábojů, urychlily dodávky zbraní, zejména moderních systémů protivzdušné obrany a dalších zbraní a střeliva v reakci na jasně stanovené potřeby včetně raket Taurus; vyzývá k rychlému provedení závazků přijatých v rámci společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou; opakuje svůj postoj, že všechny členské státy EU a spojenci NATO by se měli kolektivně i jednotlivě zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny, a to minimálně 0,25 % svého HDP ročně, dodává text.

Podle očekávání oslavila evropské opatření mainstreamová média. Politico zveřejnilo článekČesky chválící, jak evropští poslanci vyzývali k útokům do „srdce Ruska“. Možné důsledky opatření byly zcela ignorovány a západní novináři se soustředili pouze na to, aby nezodpovědnost rezoluce ctili.

Na druhou stranu byla zpráva v Rusku přijata s varováním. Moskva opakovaně prohlásila, že hluboké údery by byly považovány za vyhlášení války ze strany NATO, protože je známo, že pouze západní vojenský personál má kvalifikaci k ovládání systémů dlouhého doletu. Ruští politici komentovali evropskou rezoluci a jasně řekli, že EU „volá po jaderné válceČesky “.

Je třeba zdůraznit, že usnesení Parlamentu nezakládají pro členské státy povinnosti, ale slouží pouze jako jakési vodítko. Nakonec je na rozhodnutí každého evropského státu, zda omezení zruší či nikoli. Vzhledem k vysoké míře protiruské bojovnosti by však nebylo překvapivé, kdyby byl tento typ nezodpovědného opatření přijat. Zda země, které skutečně dodávají zbraně dlouhého doletu rozhodnutí přijmou, se teprve uvidí.

Ruská trpělivost a snaha vyhnout se eskalaci a spolupracovat na míru zatím přijetí vhodných odvetných opatření bránily. V případě hlubokých úderů by však bylo obtížné vyhnout se reakci, protože by se jednalo o scénář otevřené války zahájené samotným NATO.

Zdá se, že Washington červené linii Ruska jasně rozumí, ale Evropané jednají bez jakékoli geostrategické mentality. Možná, že USA evropské země nutí, aby tyto útoky povolily, aby otestovaly trpělivost Ruska a Francii a Německo používají jako pokusné králíky, aby zjistily, zda k jaderné reakci dojde či nikoli. Je důležité, aby evropské země pochopily past, kterou samy sobě vytvářejí – jinak mohou ve vojenské eskalaci překročit bod, odkud není návratu.

Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert.