Válka bezpilotních letounů od Ukrajiny po Myanmar znamená změnu paradigmatu

10. září (2024) ukrajinské síly zahájily dosud největší útok dronů v této válce, když na Moskvu zaútočily 144 drony. Výsledkem útoku bylo 20 sestřelených dronů a několik několikapatrových obytných budov v blízkosti Moskvy bylo zapáleno. Lety z nejdůležitějších ruských letišť byly dočasně pozastaveny. V reakci na to Rusko podniklo odvetný úder s použitím 46 bezpilotních letounů.

Údery obou stran zdůrazňují nyní již neoddiskutovatelný fakt: válka s drony hraje ve válce na UkrajiněČesky rozhodující roli.

Ozbrojené drony neboli bezpilotní letouny (Unmanned Aerial Vehicles / UAV) jsou letadla bez pilota, která se používají k vyhledávání, sledování a zasahování cílů, včetně jednotlivců a zařízení. Od útoků z 11. září Spojené státy výrazně rozšířily využívání bezpilotních letounů pro globální protiteroristické mise. Bezpilotní letouny mají oproti zbraním s posádkou klíčové výhody. Mohou zůstat ve vzduchu více než 14 hodin ve srovnání s méně než čtyřmi hodinami u pilotovaných letounů, jako je F-16, což umožňuje nepřetržitý dohled bez ohrožení bezpečnosti pilotů. Kromě toho bezpilotní letouny nabízejí téměř okamžitou reakci, kdy střely zasahují cíle během několika sekund, na rozdíl od pomalejších systémů s posádkou, jako byl například útok řízenými střelami na Usámu bin Ládina v roce 1998, který se opíral o hodiny staré zpravodajské informace.

V americkém obranném sektoru se vedou rozsáhlé diskuse o používání bezpilotních letounů, o politice v oblasti bezpilotních letounů a o tom, jak by měly být začleněny do vojenské strategie. Podle Marine Corps University / Univerzity námořní pěchoty je pro výpočet efektivity úderu dronů třeba zvážit několik faktorů, včetně taktické vojenské efektivity (Tactical Military Effectiveness / TME), operační vojenské efektivity (Operational Military Effectiveness / OME) a strategické vojenské efektivity (Strategic Military Effectiveness / SME). TME hodnotí, jak dobře úder dronu dosáhne svého bezprostředního cíle, například neutralizace konkrétního cíle. OME hodnotí širší dopad na vojenské operace, například na přesuny vojsk nebo operační koordinaci. A konečně SME posuzuje dlouhodobé důsledky vedení války bezpilotními letouny, včetně vlivu úderů bezpilotních letounů na vedení nepřítele, veřejné mínění a mezinárodní vztahy. Všechny tři faktory mají zásadní význam pro zajištění souladu úderů dronů s krátkodobými i dlouhodobými vojenskými cíli.

Drony jsou ve velkém počtu nasazovány ve válce na Ukrajině, přičemž již sehrály významnou roli v bojích mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v Náhorním Karabachu. Stále více se také stávají klíčovou platformou v občanské válce v Myanmaru a v konfliktech na Blízkém východě. Vyspělé armády, včetně Pentagonu, tyto oblasti pozorně sledují, aby zdokonalily své vlastní strategie v oblasti bezpilotních letounů. Nedávno například USA zveřejnilyČesky „strategii pekelné krajiny dronů“ pro obranu Tchaj-wanu, zatímco Čína provádí simulaceČesky útoku na ostrov pouze pomocí dronů. Přesto se zdá, že ani nejvyspělejší světové armády nemají definitivní přístup k válce s drony. A paradoxně se i nadále učí cenné lekce od nedostatečně financovaných a vycvičených povstalců v jiných vzdálených globálních konfliktech.

Válka s drony v občanské válce v Myanmaru

Free Burma Rangers, skupina poskytující pomoc v první linii občanské války v Myanmaru, informuje o stále častějším výskytu války pomocí dronů v tomto konfliktu. Dne 6. září 2024 při útoku bezpilotního letounu Tatmadaw [1] zemřeli čtyři civilisté – dva muži a dvě ženy, jedna osoba byla při útoku rovněž zraněna. Další dron shodil ručně vyrobenou bombu na civilní dům ve vesnici Loi Lem Lay v Karenském státě. Při stejném incidentu měl dron Tatmadaw se šesti vrtulemi při letu nad bojištěm mechanické problémy a následně byl ukořistěn Karenskými obrannými silami národností (KNDF), prodemokratickou etnickou armádou. Tyto incidenty dohromady zdůrazňují, že válka s drony je stále v taktických začátcích, s četnými neúspěšnými nasazeními, a že užitečné zatížení a výzbroj často improvizují vojáci na zemi.

Další povstalecké armády v myanmarské občanské válce, zejména Lidové obranné síly (People’s Defense Forces / PDF), vyvinuly vlastní jednotky bezpilotních letounů. Například jednotka PDF údajně provedla během bitvy o Loikaw ve státě Kayah 125 úderů drony. Jiná jednotka se hlásí k odpovědnosti za přibližně 80 bezpilotních úderů v loňském roce, které měly za následek smrt 80 až 100 vojáků junty. Tyto jednotky si buď vyrábějí vlastní bezpilotní letouny, nebo upravují civilní modely přidáním výbušnin, které lze nasadit. Drony jsou levné, široce dostupné a vysoce účinné. Dokonce i junta podporovaná Čínou a Ruskem přijala podobnou taktiku, když ke svým bezpilotním letounům připojuje minometné granáty, zatímco etnické armády často používají podomácku vyrobené výbušniny založené na minometných granátech ukořistěných od Tatmadaw. Tato zařízení mohou mít průměr od 40 do 60 mm, nesou až 2,5 kg výbušnin a šrapnelů a v otevřeném terénu jsou schopna zabít nebo zranit kohokoli v okruhu 100 metrů.

Bezpilotní letouny FPV mění pravidla hry ve válce na Ukrajině

Kromě podomácku vyrobených a upravených bezpilotních letounů mohou bezpilotní letouny s pohledem zblízka (First-person view / FPV[2]) státČesky kolem 500 USD za kus, zatímco průzkumné bezpilotní letouny vybavené pokročilými kamerami se mohou pohybovat v řádech tisíců. Ukrajina tyto drony nasazuje tempem 100 000 kusů měsíčně a v roce 2024 plánuje vyrobit milion FPV dronů. Pro představu o tom, jak důležité se staly drony ve válce na Ukrajině, vezměte v úvahu skutečnost, že toto číslo výrazně převyšuje počet dělostřeleckých granátů dodaných celou Evropskou unií za poslední rok.

FPV drony, vypouštěné z improvizovaných plošin, mohou v závislosti na své velikosti, baterii a užitečném zatížení uletět 5 až 20 kilometrů. Tyto bezpilotní letouny, které ovládá voják pomocí náhlavní soupravy pro pohled z vlastní perspektivy a další voják je navádí pomocí map na tabletu, se často používají k cílení na zranitelná místa, jako jsou poklopy tanků nebo motory. Jejich videopřenos v reálném čase, přenášený přes brýle nebo náhlavní soupravu podobně jako při hrách VR (virtuální reality), umožňuje operátorovi přesnou kontrolu, zejména ve složitých prostředích, jako je městská válka nebo hustý terén. FPV drony jsou účinné při průzkumu, cílených úderech, a dokonce i při sebevražedných misích, kdy nesou výbušniny a letí přímo na cíl. Na rozdíl od letadel nebo vrtulníků jim v blízkosti frontové linie nebrání protiletadlové systémy. Ve skutečnosti může bezpilotní letoun za 500 dolarů zasáhnoutČesky otevřený poklop ruského tanku v hodnotě milionů dolarů, což dokazuje jejich ekonomickou efektivitu v moderní válce.

Vzestup protiletadlových a rušících technologií

S tím, jak se na bojišti stále častěji objevují drony, vzniká potřeba účinných technologií pro rušení dronů. Zatímco ruská, ukrajinská a další armády mají přístup k rušičkám, etnické armády v Myanmaru je téměř zcela postrádají. Ceny rušiček začínajíČesky na 2 400 dolarech, ale mnoho levných, komerčně dostupných modelů je v podstatě nepoužitelných kvůli významným konstrukčním nedostatkům. Některé mají pevné antény, které směřují vzhůruČesky, přestože útoky přicházejí z boku, a mnohé bez řádného chlazení generují nadměrné teplo. To vyvolává obavy o jejich účinnost v drsném prostředí, jako jsou pouště Blízkého východu nebo vlhké džungle Myanmaru.

Elektronická rušicí zařízení navíc pracují na specifických frekvencích a piloti dronů se přizpůsobují tím, že přecházejí na méně používané frekvence. Proti tomu se objevily nové technologie, jako jsou kapesní „tenisáky“Česky a batohové systémy elektronického boje (EW), které ruší signály v širším rozsahu 720-1 050 MHz, což je činí účinnějšími proti ruským dronům. Navzdory tomu, že Ukrajina nasadila tyto novější rušičky, ruské systémy lovců a zabijáků, jako je Orlan-10 pro pozorování a Lancet pro údery, spolu s raketami vybavenými drony Orion, nadále představují pro ukrajinskou obranu proti dronům výzvu.

V reakci na to vytvořila Ukrajina Síly bezpilotních systémů (Unmanned Systems Force / USF), vojenskou složku zaměřenou na boj s drony. Kromě toho se vyvíjejí poloautonomní drony využívající umělou inteligenciČesky, které by rušení zcela obešly. Stále se nacházíme v počáteční fázi války s drony, kde se vývoj odehrává v reálném čase prostřednictvím inovací na bojišti. V tomto smyslu slouží výdaje USA na obranu na Ukrajině jako investice do výzkumu a vývoje pro dronové války zítřka.