Ázerbájdžánská státní vlajka vlaje vedle středověkého Chudaferinského mostu v okrese Džebrail na hranicích s Íránem – na území dobytém od arménských sil v ostrých střetech o spornou oblast Náhorního Karabachu, prosinec 2020 (AFP).

RuskoČesky a ÍránČesky se v oblasti jižního Kavkazu střetávají a napětí mezi nimi se zvyšuje v souvislosti s navrhovanou dopravní trasou známou jako Zangezurský koridor.

Ruští představitelé, včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova, nedávno vyjádřili podporuČesky koridoru, který by spojil Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan s Ruskem a Tureckem, obešel arménská kontrolní stanoviště a vytvořil novou trasu spojující Asii, Evropu a Blízký východ.

Írán to považuje za strategickou hrozbu a narušení svých hranic a nová reformistická vláda v Teheránu 3. září „pozvala“Česky ruského velvyslance Alexeje Dedova, aby přijel a situaci projednal.

„Oficiálně jsme to neoznačili jako ‚předvolání‘ velvyslance, ale uspořádáním takové přímé schůzky jsme Moskvě vyslali jasný signál, že jsme nespokojeni a že jejich postoj je v rozporu s naším,“ řekl Middle East Eye pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj z íránského ministerstva zahraničí.

Koridor Zangezur by vedl přes arménskou provincii Sjunik, ale ázerbájdžánská vláda v Baku chce mít na této trase plnou suverenitu. Írán je proti této myšlence, protože ji považuje za něco, co by změnilo jeho vlastní hranice, s čímž nesouhlasí.

Zdroj z íránského ministerstva zahraničí proto zdůraznil, že jeho vláda zastává pevný postoj, že koridor musí zůstat pod arménskou kontrolou. „V opačném případě bychom přišli o hranici s Arménií,“ uvedl.

Problémy na severní hranici

Myšlenka na zangezurský koridor získala na síle po vítězství Ázerbájdžánu v konfliktu o Náhorní Karabach v roce 2020, které geopolitickou dynamiku podél severních hranic Íránu výrazně změnilo.

Po tři desetiletí bylo toto hornaté území pod kontrolou Arménů, než se ho Ázerbájdžán s pomocí vyspělých tureckých a izraelských zbraní zmocnil.

Toto přeskupení regionálních sil hluboce znepokojilo Írán, který vyjádřil obavy z dopadu Ruskem podporovaného urovnání na své národní zájmy.

V době, kdy Rusko vstupuje do boje na podporu Ázerbájdžánu, se nový íránský prezident Masúd Pezeškjan připravuje na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Brics, který má začít 22. října v Kazani.

Na Západě se na tento summit pohlíží s ohledem na spolupráci mezi Moskvou a Teheránem: Americký ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden uvedl, že Rusko obdrželo od Íránu balistické rakety a pravděpodobně je během několika týdnů použije na Ukrajině, což Írán popírá.

Zdroj z íránského ministerstva zahraničí souhlasil s tím, že schůzka mezi Pezeshkianem a Putinem bude pravděpodobně srdečná.

„Vzhledem k tomu, že se bude jednat o jejich první setkání, soustředí se pravděpodobně spíše na dohody než na neshody,“ uvedl. „Nechceme, aby naše vztahy s Ruskem byly narušené, a proto je řídíme opatrně. Někdy jejich požadavky přijímáme, jindy ne.“

Zdroj tuto rovnováhu ilustroval na příkladu: „Navzdory naléhání Moskvy se Teherán odmítl postavit na stranu Ruska v mezinárodních organizacích v otázkách, jako je Abcházie a Krym.“

Zdůraznil neochvějný postoj Teheránu v otázce koridoru: „Jak zdůraznil nejvyšší vůdce, naše hranice s Arménií musí zůstat nedotčená a jakýkoli koridor by měl být zřízen s ohledem na tuto skutečnost… Naše vojenská síla by byla nasazena pouze v reakci na jakýkoli pokus o přerušení íránské hranice s Arménií.“

„Naše možnosti na Kavkaze jsou dalekosáhlé. Jsme v regionu historicky a kulturně přítomni. Je to náš region,“ řekl.

Írán ztratil kontrolu nad různými kavkazskými územími na počátku 19. století po válkách s Ruskem, včetně dnešního Ázerbájdžánu, Gruzie, Dagestánu, Arménie a tureckého Igdiru. Dohody, na jejichž základě byla tato území postoupena, íránským nacionalistům stále vadí a při kritice nevýhodných smluv či dohod jsou běžně citovány.

Vztahy mezi Íránem a Ázerbájdžánem byly často vyhrocené. Přátelské vztahy Baku s Izraelem jsou obzvláště velkým slonem v porcelánu, přičemž se obě vlády navzájem obviňují ze špionáže a terorismu.

Nicméně zdroj z íránského ministerstva zahraničí poukázal na to, že Írán již 30 let poskytuje přes své území trasu, která spojuje Ázerbájdžán s Nachčivanem, oddělené od sebe Arménií (a Íránem).

„Islámská republika podporuje odblokování tranzitních tras v regionu,“ uvedl zdroj pro MEE, „s jasným důrazem na respektování územní celistvosti, svrchovanosti a jurisdikce zúčastněných zemí a zároveň na zajištění vzájemných zájmů všech národů v regionu. To je v souladu s arménskou iniciativou ‚Křižovatka míru'“.

„Komentáře ruského ministra zahraničí byly namířeny proti arménským představitelům. Odráží to eskalaci napětí mezi Ruskem a Arménií,“ uvedl zdroj.

„Vzhledem k tomu, že se Arménie od ruského vlivu nadále distancuje, Moskva se nastolením otázky koridoru snaží svou pozici na Kavkaze udržet.“

Jako alternativu k Zangezuru Írán – podle zahraničněpolitického experta s vazbami na íránské ministerstvo zahraničí – navrhuje vylepšení koridoru Aras, trasy, která spojuje Ázerbájdžán s Nachčivanem.

„Poté, co Ázerbájdžán ve válce v roce 2020 získal svá okupovaná území od Arménie zpět, byla tato trasa zkrácena. V reakci na nové okolnosti zahájil Írán modernizaci, vylepšení a rozšíření této silnice,“ uvedl politický poradce.

„Vylepšením koridoru Aras Írán předpokládá, že tuto trasu bude moci využívat nejen Ázerbájdžán, ale i další země. Koridor by se potenciálně mohl stát součástí širšího průchodu mezi Východem a Západem neboli Středního koridoru, který by začínal v Rusku a Číně, procházel Střední Asií, Kavkazem, Íránem a Tureckem a pokračoval do východní Evropy a Velké Británie.“

Strategická soutěž

V rozhovoru pro MEE reformistický mediální komentátor a zahraničněpolitický expert uvedl, že je tento vývoj v Íránu vnímán jako předstupeň širší izraelské a západní přítomnosti na íránských hranicích.

Komentátor tvrdil, že by to rovněž posílilo turkický svět, který by pro íránskou identitu představoval hrozbu. Kromě toho by odříznutí íránského přístupu na arménské území v konečném důsledku zablokovalo přístup Íránu do Evropy, což představuje významnou strategickou hrozbu.

Tvrdil, že zájmy Ruska jsou se zájmy Íránu stále více v rozporu.

Snaha Ruska a Číny o získání přírodních zdrojů a finančních trhů v Perském zálivu je vedla k tomu, že ve sporu o tři ostrovy v Perském zálivu podpořily SAE na úkor Íránu. Rusko se rovněž snaží omezit přístup Íránu na evropské trhy s ropou a zemním plynem, ze kterých byl po invazi na Ukrajinu vyřazen.

Zahraničněpolitický expert rovněž uvedl, že konflikt se Západem znamená, že Rusko je nyní závislé na bezpečných trasách přes jižní Kavkaz, přičemž ke strategickému soupeření s Íránem přispívá i jeho zájem o kontrolu arménské provincie Syunik.

Jeden íránský konzervativní expert tvrdil, že USA a NATO usilují o rozšíření svého vlivu v regionu prostřednictvím Turecka a Ázerbájdžánu (zamrzlé a nepřátelské vztahy Íránu se Západem znamenají, že spolupráce na jižním Kavkaze je velmi nepravděpodobná), zatímco Rusko svou snahou čelit přítomnosti NATO cíle Severoatlantické aliance nechtěně podporuje.

Napjaté vztahy Ruska s Arménií, zejména v souvislosti s Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), rovněž posunuly Moskvu blíže k Ázerbájdžánu. V červnu arménský premiér Nikol Pašinjan v parlamentu prohlásil, že vojenskou alianci s Kremlem „opustíme“.

„Mezitím Turecko a Ázerbájdžán rozšiřují svůj vliv a prosazují své ideologie s cílem odsunout Írán z čínského koridoru na okraj. Arménie usiluje o zachování své územní celistvosti,“ uvedl íránský konzervativní expert.

„Írán se naopak staví proti tureckým krokům, rozšiřování NATO a chybným krokům Ruska, pokud jde o tzv. koridor Zangezur. Hlavním cílem Íránu je zabránit jakýmkoli změnám v geopolitické krajině regionu. Vzhledem k úzkým vztahům s Ruskem však musí Teherán postupovat obezřetně.“

ČeskyMiddle East Eye byla založena v dubnu 2014 a je nezávisle financovanou digitální zpravodajskou organizací, která se zabývá příběhy z Blízkého východu a severní Afriky a také souvisejícím obsahem mimo tento region.
Ačkoli MEE sídlí v Londýně, na jejím zpravodajství se podílí desítky novinářů a nezávislých korespondentů, autorů názorů a analytiků z celého Blízkého východu a severní Afriky. Její americký tým zahrnuje reportéry v New Yorku a Washingtonu. Má také kancelář v Jeruzalémě a francouzskojazyčné digitální platformy.

---

Související:

Neuznaná republika Arcach

Krize na jižním Kavkaze

Téma: Náhorní Karabach