Článek Heat pumps could bring the German economy to its knees vyšel na serveru The Telegraph 15. srpna 2024.
Emise by klesly. Vytvořilo by to ekonomiku s vysokou kvalifikací a vysokými mzdami. A to by restartovalo průmysl, zrychlilo produktivitu a podpořilo růst. Po léta nám bylo tvrzeno, že přechod na Net Zero vytvoří stovky tisíc pracovních míst, a miliardy eur, dolarů a liber byly vyplaceny společnostem, které slibovaly, že to udělají.
Ale pozor. Nyní se ukazuje, že zelená pracovní místa mizí zrychlujícím se tempem – a investice do jejich vytvoření přijdou vniveč.
Na tepelných čerpadlech by se mělo vydělat dost peněz, zvláště v zemi, jako je Německo, kde jsou Zelení součástí koaliční vlády a kde z nich relativně nový, dobře izolovaný bytový fond dělá víc než jen zápas se staršími plynovými nebo naftovými kotly. A přesto se ukázalo, že to zdaleka není tak snadné. Podle německého obchodního listu Handelsblatt byl Stiebel Eltron, jeden z největších výrobců čerpadel v zemi, tento týden nucen oznámit ztrátu pracovních míst. Důvod? Prodeje byly slabší, než se očekávalo. Klesají navzdory štědrým dotacím pro majitele domů a 18,6 milionu eur od státu na podporu výroby čerpadel, v první polovině letošního roku se jich prodalo pouze 90 000 oproti oficiálnímu cíli pro rok 2024 ve výši 500 000.
Problém je, že to zdaleka není ojedinělý případ. Akcie německého výrobce baterií Varta v letošním roce klesly zatím o více než 80 procentČesky a existují varování, že společnost nemusí přežít poté, kdy utrpěla velké ztráty v oblasti skladování energie pro hybridní sportovní vozy. Belgická chemická skupina Umicore oznámila minulý měsíc ztrátu 1,6 miliardy EUR, protože její obchod s materiály pro baterie byl postižen zpomalujícím se prodejem elektromobilů, a rozhodla se plány továrny na recyklaci baterií odložit. Společnost Siemens Energy oznámila velké ztráty své divize vyrábějící obří větrné turbíny, které měly být postaveny na venkově a podél každého pobřeží. A samozřejmě všichni velcí evropští výrobci automobilů museli omezit své plány s elektromobily, protože prodeje zklamaly a těch několik málo objednávek pokrývají vysoce kvalitní levné čínské modely.
Seznam pokračuje dál a dál. Společnosti, které nalily miliardy do budování průmyslové infrastruktury pro přechod na Net Zero, se jedna po druhé dostávají do problémů.
Není těžké přijít na to, co se stalo takhle špatně. Vlády se pokusily vybrat vítěze, podpořily nové technologie dříve, než se osvědčily na trhu, a pak to ještě zdvojnásobily kvótami a dotacemi, a to i přes lhostejnost spotřebitelů. Ještě horší je, že svou podporu poskytovaly nesprávným podnikům a odměňovali společnosti, které zaškrtly všechna správná políčka týkající se změny klimatu, místo aby čekaly, kdo z nich dokáže vyrobit nejlepší produkt za nejnižší možné náklady. Průmyslová strategie, jako často v minulosti, byla receptem na katastrofu.
Nyní vidíme zcela předvídatelné důsledky. Peníze se rozhazují v impozantním měřítku, a to na celém kontinentu. Nikdo by neměl být ani v nejmenším překvapen, až se mnohé ze zelených projektů, které podpořila britská vláda, ukáží jako beznadějně neekonomické. Přesto náš ministr energetiky Ed MilibandČesky a fanatici klimatických změn, kteří vyvíjejí neustálý tlak na vládu, aby Net Zero dosáhla rozhodněji a rychleji, mají v úmyslu nalít ještě více peněz do toho, co nevyhnutelně bude ještě větší stádo bílých slonů. „Dobře placená zelená pracovní místa“ ve skutečnosti rychle mizí a jsou nahrazována špatně placeným „zeleným propouštěním“. Vládám zůstane obrovský účet za nákladnou sérii chyb – a nešťastní dělníci, kteří si mysleli, že jim byla nabídnuta lukrativní kariéra, si budou muset velmi rychle najít něco jiného.
V únoru letošního roku (2024) byla zveřejněna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a (EU) 2024/590 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu.
Tato nařízení mají téměř okamžitý a význačný dopad zejména na segment HVAC {= Heating, ventilation, and air conditioning = Topení, větrání a klimatizace}, kdy výrobci budou muset přejít na přírodní chladiva s nižším GWP {= Global Warming Potencial) = ukazatel vlivu daného látky (chladiva) na globální oteplování}, jako je například R290. Tabulky hodnot GWP pro různé plyny jsou v přílohách citovaných směrnic.
Evropská unie zde počítá s úplným ukončením využívání fluorovaných uhlovodíků do roku 2050.
Nařízení zavádí úplný zákaz uvádění několika kategorií zařízení s obsahem F-plynů na trh, kdy dobu a typ systému určují jejich parametry provozu nebo výkonu. V rozmezí let 2025-2035 se zákaz těchto látek dotkne domácího chlazení, chladičů kapalin (chillery), monoblokových i dělených klimatizací a tepelných čerpadel. Jde o chladiva jako R410a, R407 nebo R134a, Náhradu za výše zmíněné F-plyny s vysokým GWP představují přírodní látky jako propan (R290), CO₂, (R744) či amoniak 2.8 (R717). U tepelných čerpadel nabude účinnosti zákaz provozu zařízení s plyny GWP ≥ 150 v období let 2027-2030. Úplný zákaz servisu zařízení s F-plyny GWP ≥ 150 bude platit od roku 2030. Totéž má platnost od roku 2032 pro zařízení s úplně novými (tedy nerecyklovanými ani neregenerovanými) F-plyny s GWP ≥ 750.
Lapidárně shrnuto: Kdo si koupil letos tepelné čerpadlo s plynem GWP ≥ 150, nesmí je po roce 2027 (za tři roky) provozovat. V lepším případě (podle národní implementace) vydrží až do roku 2030.
Časopis TZB-info k tomu poznamenává: „… v některých případech realizace způsobí konstrukční problémy, neboť použití chladiv bez F-plynů není vždy energeticky výhodnější, může vyžadovat mnohem vyšší pracovní tlaky a tedy konstrukční odolnost zařízení aj. …“[VB]
[PJ]
Freon byl zakázán už dávno jako poškozovatel ozonové vrstvy ovzduší. Nevím, co dělá ještě dnes v chladicích zařízeních? Freon byl neškodný lidskému zdraví, ostatní chladicí náplně jsou vždy nějak nebezpečné. Jak se provede likvidace těchto látek? Mnoho ledniček leží na skládkách.
Freon je nepřesný název pro celou skupinu fluorovaných plynů.