1. Jak národ ztrácí rozum
2. Panča šíla
3. ŠOS, válka, korupce a sex

Jak národ ztrácí rozum

Interiér blázince (Bethlem Royal Hospital), William Hogarth, 1763.
Zdroj: Wikimedia Commons

27. června ve studiu CNN v Atlantě ve státě Georgia se uskutečnila první předvolební debata mezi uchazeči o prezidentský úřad USA z Demokratické a Republikánské strany, Joem Bidenem a Donaldem Trumpem. Bylo rozhodnuto uspořádat akci ještě předtím, než byli oba formálně nominováni jako kandidáti na nejvyšší post. To se stane na stranických sjezdech v červenci a srpnu, nedojde-li k neočekávanému doma i ve světě. O tom ale jindy, po nedělním článku na téma Panča šíla: pět zásad, které byly poprvé zformulovány před 70 léty během čínsko-indických rozhovorů a přijaty 1955 na bandungské konferenci.

Co činí debatu jedinečnou a z čeho by se měli poučit v ČT

Poprvé od roku 1960 nebyli v hale žádní diváci. Mikrofony Bidena a Trumpa se přitom zapínaly až ve chvíli, kdy dostali slovo, aby se oponenti nemohli navzájem přerušovat. Připomínám, že jejich první debata v roce 2020 přerostla v hádku.

Poprvé od roku 1912 se bývalý prezident postavil úřadujícímu prezidentovi. 81letý Biden a 78letý Trump jsou navíc nejstaršími uchazeči o nejvyšší post v americké historii. Kromě toho republikánovi hrozí vězení za padělání finančních dokumentů, a v případě zvolení republikána Trumpa prezidentem, hrozí trestní stíhání současnému prezidentovi Bidenovi.

Jedinečnou byla možnost pro vědoucí něco o komunikaci a jazyku uvidět v debatě Bidena a Trumpa kolektivní sebevraždu pro celou Demokratickou stranu. Biden sípal, mumlal a vypadal unaveně. Není proto divu, že i prodemokratická CNN spočítala, že většina diváků přisoudila vítězství Trumpovi. Exprezidenta podpořilo 67 procent voličů, zatímco současnou hlavu státu volilo jen 33 procent těch, kteří diskusi sledovali. Nabízí se otázka: Kdo se zahraničních lídrů může vážně diskutovat s Bidenem? Podle autora článku, jenom Bůh to ví.

Sám Biden se o svůj názor podělil po debatě v restauraci Waffle House v Atlantě, hlásí CNN: Myslím, že jsme si vedli dobře. Na otázku, zda má nějaké obavy ohledně svého projevu v debatě, poznamenal, že je těžké hádat se se lhářem. Biden na otázku, zda je nemocný, odpověděl, že ho bolí v krku. Konečně víme v české kotlině, proč se v ČT lháři hádají a jak národ ztrácí rozum.

Praktické vývody z debaty pro identifikaci následků v české politice

1. Joe Biden potvrzuje obavy spojené s jeho věkem. Netrvalo ani deset minut, abychom uslyšeli, kolik toho Biden ví o rozdílu mezi milionářem a miliardářem. Několik minut později jsme mohli uslyšet další perličku ve spojení s Covid: Konečně jsme porazili Medicare. To je přesně opak toho, co chtěl říct o zdravotním pojištění pro seniory.
2. Biden promarnil příležitosti k získání bodů, přestože měl argumenty. Pokusil se být pohrdavým, když nabídl jednu ze tří tuctů lží. Marně, s otevřenými ústy působil podivně nepřítomně. Jen stěží a bez problémů dokončil jen několik z maximálních dvouminutových odpovědí. Nevím, jak, proč a o čem by Putin mohl s takovým prezidentem jednat.
3. Otázky: Vzdává se Biden? Pokud se Biden po tomto debaklu vzdá, kdo nastoupí? Z potenciálních kandidátů se o debatu zajímal aktivně v media centru CNN Gavin Newsom a viceprezidentka Kamala Harrisová. Nikdo se ale k převzetí kandidatury na prezidenta konkrétně nevyjádřil. Připomínám, že téměř všechny primárky již skončily, a proto demokraté nemohou Bidena jako kandidáta jednoduše nahradit. Prezident by se musel z klání stáhnout, aby stranický sjezd v polovině srpna mohl nominovat jinou osobu.
4. Trump z Bidenova špatného výkonu těžil více, a mohl ještě více, kdyby se choval klidně a nadřazeně. V prvních minutách rozpravy se zdálo, že se mu to podařilo. Ale jak se Bidenovy přeřeknutí hromadily, Trump si dělal legraci: Opravdu nevím, co řekl na konci té věty, a pravděpodobně to neví ani on. Takové pohrdavé poznámky poškozují. O obhajování útoku na americký Kapitol 6. ledna, v dané chvíli a situaci, nemluvě.

Z uvedeného vyplývá, včetně hádky o golfových hendikepech, že poraženými jsou Američané a slepě věřící USA spojenci. Proč? Trump lhal, Biden se nedržel faktů a mířil pod pás. Označit Trumpa za ztroskotance a obvinit ho z morálky toulavé kočky je skutečně na úrovni ČT.

Více lidí se bude moci stát německými občany

Po čtvrtečním přijetí vládních reforem, včetně změn v německých zákonech o občanství, prvním případu, kdy země souhlasila s tím, že lidem umožní mít více občanství, aniž by se vzdali své stávající státní příslušnosti, je nutné očekávat, že více lidí se stane německými občany. Osobně očekávám nárůst problémů. Proč? Protože kontrola podmínek, které po prvním vlastním čtení zákona a komentářů nepotvrzují podstatné ulehčení, a určité pravomoci orgánů místní nebo regionální zprávy mohou podpořit korupci a podobné jevy.

Připomínám, že dříve bylo německé občanství obvykle udělováno pouze jako výjimka státním příslušníkům členských zemí Evropské unie a švýcarským státním příslušníkům, stejně jako jednotlivcům, kteří byli schopni prokázat zvláštní okolnosti.

Konečně náš zákon dělá spravedlnost naší rozmanité společnosti, uvedla v prohlášení spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Konečně oceňujeme životní příběhy a úspěchy mnoha lidí v naší zemi, kteří emigrovali před dlouhou dobou a pomohli naší zemi posunout se vpřed. Vzkaz je jasný: Patříte k Německu!

Připomínám, že přibližně 14 procent německé populace nemá německé občanství. Vládní údaje ukazují, že v roce 2022 bylo v Německu naturalizováno 168 545 osob, což odpovídá pouhým 3,1 procentům cizinců, kteří žijí v Německu alespoň 10 let. Mezitím se stala veřejným tajemstvím skutečnost, že zaměstnanci německého ministerstva zahraničí v čele s Annalenou Baerbockovou byli vyšetřováni, protože umožnili vstup do země migrantům s padělanými doklady. Informuje o tom rakouský deník Express. Demografie a migrační politika v EU pilně připravují půdu pro nový národ s návodem, jak původní národ může ztratit rozum.

V tomto kontextu se nachází znalost němčiny a také skutečnost, že v roce 2023 se Česká republika rozhodla výrazně rozšířit právní postavení a propagaci němčiny. Za tímto účelem bylo rozhodnuto aplikovat na němčinu část III Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků. Toto opatření vstoupilo v platnost 28. února 2024.

Jazyková charta je smlouva Rady Evropy, která signatářské státy zavazuje k podpoře používání jejich tradičních menšinových jazyků ve všech oblastech veřejného života. Česká republika Chartu ratifikovala v roce 2006. V platnost zde vstoupila v roce 2007 a v různé míře se vztahuje na němčinu, moravskou chorvatštinu, polštinu, romštinu a slovenštinu.

Česká republika se zavázala k realizaci 35 podpůrných ustanovení z části III Charty ve prospěch němčiny. Ta platí v osmi okresech: Cheb, Karlovy Vary, Falkenau (všechny v Karlovarském kraji), Reichenberg (Reichenberský kraj), Aussig (Aussigský kraj), Krummau (Jihočeský kraj), Troppau (Moravskoslezský kraj) a Zwittau (Pardubický kraj). Jedná se o historický okamžik, neboť zákon specificky zaměřený na všestrannou podporu němčiny nebyl dosud nikdy od roku 1918, ani v České republice přijat. Kdo nevěří, nechť si přečte: Landes Echo, Das Magazin der Deutschen in der Tschechischen Republik, ze dne 5. března 2024 a uvědomí si, že doba angličtiny podle nešířených, ale profesionálně provedených dostupných průzkumů, končí.

Bývalí ministři obrany Wej Feng-che a Li Šang-fu vyloučeni z Komunistické strany Číny

Kromě toho zmínění bývalí ministři  byli zbaveni kvalifikace delegátů 20. celostátního sjezdu KS Číny. Tato rozhodnutí byla přezkoumána a schválena na čtvrtečním zasedání politbyra ÚV KS Číny, uvádí se v prohlášeních vydaných po zasedání.

Kvůli vážným porušením disciplíny a zákonů byli, Li a Wej, vyšetřováni v srpnu a září loňského roku na základě indicií, kterými se zabývala disciplinární inspekční komise Ústřední vojenské komise. Li i Wej vážně porušili politickou a organizační disciplínu a bránili se dokonce organizačnímu vyšetřování, které zjistilo, že: 1) Li, který od března do října 2023 působil jako ministr obrany, vážně porušil politickou a organizační disciplínu. Usiloval o výhody v personálním zajištění pro sebe i pro druhé. 2) Wei, předchůdce Li, který byl ministrem obrany od roku 2018 do března 2023, závažně porušil politickou a organizační disciplínu tím, že pomáhal ostatním získat nepatřičné výhody v personálních opatřeních, přijímal dary a velké sumy peněz v rozporu s předpisy, zneužíval svého postavení a bral úplatky.

Tito dva bývalí ministři obrany způsobili obrovské škody straně, rozvoji národní obrany a ozbrojených sil a image vysokých úředníků. Jejich porušení jsou svou povahou extrémně závažná a mají velmi škodlivý dopad, uvádí se v prohlášeních. Nevím, jaký osud čeká bývalé ministry, kteří ztratili rozum, pokud ho předem měli. Jeví se mi ale, že KS Číny rozum neztratila a neztrácí, což nelze tvrdit o současných politických elitách a vládnoucích stranách v EU.

Jak další národ ztrácí rozum

Hlava kyjevského režimu Zelenskyj podepsal 26. června zákon, který určuje status angličtiny jako jednoho z jazyků mezinárodní komunikace v zemi.
V tomto kontextu se nabízí následující krátká úvaha na téma jednoduchého problému z moderního života.

Dáno: existuje území, kde je podle oficiálních údajů ze sčítání lidu jazyk R (ruština) mateřským jazykem 30 % obyvatel a hovoří jím plynně téměř 100 % obyvatel. A jazyk A (angličtina) není rodným ani pro 0,01 % populace a jen několik procent jím do určité míry mluví. Současně je zakázáno používat jazyk R (ruštinu) na veřejnosti ve všech sférách života a jazyk A (angličtina) získává oficiální status s požadavkem na jeho povinnou znalost pro mnoho kategorií občanů. Otázka zní: jak určit status takového území a kdo ztratil rozum? Národ to určitě není!

Angličtina se de facto stává druhým úředním jazykem na Ukrajině, podobně jako je tomu u Českých drah, které si ještě k tomu vybraly hned ten správný americký dialekt. Nevím zatím jaký anglický dialekt bude povinným na Ukrajině. Jedno je ale jisté podle nového zákona: státní zaměstnanci kategorií „A“, „B“ a „C“ (celé vedení ministerstev, odborů atd.); vedoucí představitelé místních samospráv a jejich zástupci; vojenští důstojníci vykonávající vojenskou službu na základě smlouvy; policisté středních a vyšších policejních služeb, státní zástupci, vedoucí a členové dozorčích rad státních podniků, státních vědeckých institucí a vysokých škol atd. atd. budou muset mluvit a pracovat v angličtině. Idiomatickém a složitém jazyce.

To znamená, že špička administrativního a bezpečnostního aparátu musí dobře znát jazyk, ve kterém dostává pokyny z Londýna a Washingtonu, aby byly příkazy rychleji a jasně prováděny.

Kromě toho: aby neobtěžovali reprezentanty otrokářů, kteří se ocitnou na kontrolovaném území, bude jim poskytnuta možnost komunikovat s úřady pouze v angličtině, pasové a všechny jiné doklady vystavené v angličtině nebudou vyžadovat překlad a všechna oficiální internetová zastoupení úřadů budou mít anglickou verzi. Aplikace Diya (ukrajinská obdoba českého portálu Veřejné správy) již zobrazuje dokumenty v angličtině. Světe, div se! A to vše před vojenskou porážkou Ukrajinské armády, rozdělením státu a představitelnou přítomností cizích vojsk a občanů (NATO, ale i odjinud, včetně KLDR) na území, které se dnes nazývá Ukrajina.

Jak Evropská komise ztrácí rozum

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se vytváří rezervoár talentů EU z migrantů, ze dne 15. listopadu 2023 (COM (2023)716, Final, 2023/0404 (COD)) patří do skupiny varovných příkladů práce aparátu EK, který zřejmě neví, nebo naopak, velice dobře ví, co dělá. Kromě toho je příkladem nepoučitelnosti EK z historie. Nařízení EP a Rady totiž představuje důkaz neo-koloniálního a neo-imperiálního přístupu řešení problému, který nemá vůbec nic společného s proklamovanými principy dnes již mrtvé snahy o demokracii.

Nový pakt o migraci a azylu výslovně uznal potřebu dále zkoumat rozvoj Rezervoáru talentů EU. Tato iniciativa byla oficiálně oznámena ve sdělení Evropské komise „Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU“ z dubna 2022. Takže, stará káva.

Komise v rámci komplexního přístupu k řízení migrace zahájí s konkrétními partnerskými zeměmi Talentová partnerství. Ta  jsou jedním z klíčových aspektů vnějšího rozměru nového paktu o migraci a azylu a jsou realizována v souladu se sdělením Komise o přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU. Rezervoár talentů EU podpoří realizaci Talentových partnerství tím, že poskytne nástroj, který uchazečům z partnerských zemí, které se těchto partnerství účastní, umožní účinné umísťování do zaměstnání v EU.

Proto nevylučuji, že část české veřejnosti a voličů zástupců v EP přivítá odpovědi bývalých, staro-nových a nových členů EP na otázky ve spojení s uvedeným nařízením a dalšími podobnými produkty EP a EK, které ovlivní život občanů nejenom v české kotlině na léta, aniž by si tyto drahé byrokratické lahůdky s imperiální příchutí objednali, ale které budou muset zaplatit ze své kapsy a úspor bez práva na odvolání nebo dovolání.

Souhlasu netřeba.
28.6.2024

Zpět na obsah

Panča šíla

Mahál Panča Šíla hinduistické císařovny Jodha Bai, manželky muslimského císaře Mughalské říše Akhbara Velikého
Zdroj: Wikimedia Commons

Úvod

Panča šíla jsou zásady vzájemných vztahů mezi Indií a Čínou formující dohodu, která byla podepsána mezi Indií a Čínou 29. dubna 1954. Tato dohoda stanovuje pět principů, na kterých se obě země dohodly, aby udržely mír mezi oběma zeměmi ohledně obchodu s Tibetem.

Cílem a zásadami dohody bylo respektování vzájemné suverenity a územní celistvosti, kooperativní neútočení, nevměšování se do vnitřních záležitostí, spravedlnost a spolupráce k vzájemnému prospěchu a mírové soužití. Protože uvedené představuje zásady a cíle jakýchkoliv jednání v současné antropologické válce věnuji dnešní příspěvek tématu, kterému byla 28.6. 2024 věnována konference v Pekingu (Conference Marking the 70th Anniversary of the Five Principles of Peaceful Coexistence) a referát prezidenta Si a ministra zahraničí Wang Yi.

Zájemci o podrobnosti si mohou tuto dohodu nastudovat v kontextu časové osy Čínské lidové republiky. Připomínám současně, že časová osa Čínské lidové republiky zahrnuje důležité události v historii Čínské lidové republiky od jejího vzniku až po současnost, a že Panča šíla a časová osa Čínské lidové republiky mají 6 společných věcí: Čína, Čou En-laj, Bandungská konference, Indie, Indočína, Tibet.

Krátká historie dohody a života jejího iniciátora

Podle V. V. Paranjpeho, indického diplomata a odborníka na Čínu, byly principy Panchsheelu poprvé veřejně formulovány Čou En-lajem (1898-1976), který řekl: Když jsem v prosinci přijal indickou delegaci na tibetských obchodních rozhovorech.

Čou En-laj, čínský politik, diplomat, ministr zahraničních věcí (1949–1958) a první premiér Čínské lidové republiky (1949-1976), sloužil pod předsedou Mao Ce-tungem a pomohl komunistické skupině upevnit moc. Poté pomohl s posílením kontroly a s rozvinutím čínské ekonomie. Zůstal i po reorganizaci vládních orgánů v roce 1954 jako předseda vlády až do své smrti. Zmiňuji se o Čou En-lajovi nejenom kvůli Panča šíla, ale kvůli několika zajímavým a aktuálním aspektům jeho života.

V Tchian-ťinu Čou vstoupil do slavné střední školy Nan-kchaj a stal se aktivistou, jak se dnes říká, na plný úvazek. Jeho politické aktivity se rozšiřovaly a on a několik dalších studentů se dohodli na založení „Společnosti probuzení.“ Byla to malá skupiny přesvědčených, která čítala ne víc, než 25 členů. Při vysvětlování cílů a účelu „Společnosti probuzení“ Čou prohlásil, že „cokoli, co je neslučitelné s pokrokem v současné době, jako je militarismus, buržoazie, vládci stran, byrokraté, nerovnost mužů a žen, zastaralé myšlenky, zastaralé morálky, stará etika, by mělo být zrušeno, nebo reformováno“ a potvrdil, že účelem Společnosti bylo šířit toto povědomí mezi čínským lidem.

V roce 1966 respektoval kulturní revoluci, přestože ji nikdy aktivně nepodporoval a později dokonce připravil a zorganizoval historicky první návštěvu prezidenta USA v Číně. V únoru 1972 se během ní Richard Nixon (1913–1994) nechal mimo jiné přesvědčit, aby přehodnotil svůj postoj k válce ve Vietnamu (1964–1975). Rok poté, co Nixon rokoval s Čou En-lajem, opustily zničenou asijskou zemi poslední americké jednotky.

V roce 1975 Čou začal obhajovat reformu čínského hospodářství „čtyři modernizace“. Více o modernizaci čínského hospodářství a poltické situaci té doby se čtenář může dovědět ve čtyřjazyčné knize autora příspěvku, nazvané 100 let KS (ISBN 978-80-270-8820-1).

V roce 1974 Čou byl hospitalizován pro nález rakoviny močového měchýře. Úřad premiéra vedl z nemocnice. S vědomím, že umírá, se rozhodl iniciovat jeden z největších a nejdůkladnějších vědeckých výzkumů v historii. Zhruba 650 000 vědců zapisovalo schémata úmrtnosti několika typů rakoviny v letech 1973 až 1975. Výzkum zahrnul každou provincii v Číně a více než 880 milionů lidí. Čou zemřel ráno 8. ledna 1976, osm měsíců před Mao Ce-tungem a mnoho let před dokončením tohoto výzkumu. Po Čouově smrti Mao, sám nemocný, nevydal žádné prohlášení, ale poslal na pohřeb věnec.

Co představuje Panča šíla v buddhismu?

Pět přikázání a zdržet se jich jsou: Násilí, krádež, sexuální zneužití, lhaní nebo pomluvy, požívání omamných látek, jako jsou drogy nebo alkohol. To znamená, i zásady buddhismu jsou dnes včetně Evropy více než aktuální a nadčasové.

Sīla, v buddhismu je označení pro morálku nebo správné chování. Skládá ze tří fází osmičlenné stezky – správné řeči, správného jednání a správného živobytí. Zlé činy jsou považovány za výtvor poskvrněných vášní (viz āsrāva), ale jejich příčiny lze vykořenit pouze používáním moudrosti (prajña).

Buddhistická morálka je kodifikována ve formě 10 pravidel (dása-síla), které vyžadují zdržení se: 1) odnětí života; 2) brát to, co není dáno; 3) spáchání sexuálního zneužití (interpretováno jako sexuální chování v rozporu s řádnými společenskými normami, jako je cizoložství, pro laika); 4) zapojení se do nepravdivých řečí; 5) užívání omamných látek; 6) jíst po poledni; 7) účast na světských zábavách; 8) zdobení těla ozdobami a používání parfémů; 9) spaní na vysokých a luxusních postelích; a 10) přijímání zlata a stříbra.

Laici mají vždy dodržovat prvních pět pravidel (paňca-síla). Příležitostně, například během čtrnáctidenního postního dne, mohou dodržovat osm předpisů; prvních devět, přičemž sedmý a osm se spojí v jeden). Za normálních okolností je plných 10 slibů zachováváno pouze mnichy a mniškami, kteří se řídí podrobnými pravidly, která jsou dalším rozpracováním předpisů.

Panča šíla dnes

Na rozdíl od amerického konceptu, který se za Bushovy vlády vztahoval de facto pouze na Čínu, se čínské koncepty snaží o globální platnost a mají za cíl ujistit celé mezinárodní společenství (v prvé řadě však Washington, dnes i EU) o mírových úmyslech Pekingu. Pohled do minulosti na vzestup a pád jiných mocností umožňuje Pekingu „poučit se“ z „chyb“ těchto mocností a vytvořit model růstu a mocenského vzestupu.

Z čínské perspektivy sovětská zahraniční politika byla expanzivní a militantní, což znepokojovalo země mezinárodního společenství a postupně přispělo k pádu SSSR. Čínskou vládou financovaný výzkum, který analyzoval čtyřicet případových studií mocností na vzestupu a pádu, došel k závěru, že země, které se ubraly cestou agrese a expanze, jednoznačně selhaly.

Čína si je proto dobře vědoma toho, že i její strmý politicko-ekonomický vzestup vzbuzuje v ostatních zemích obavy z čínského imperialismu. Neustále se proto snaží tyto obavy rozptylovat a dokazovat mezinárodnímu společenství, že její velmocenský vzestup nikoho neohrozí, a naopak pomůže světové ekonomice a míru. Peking se snaží vyvarovat „chyb“, které byly příčinou mocenského rozkladu a pádu Sovětského svazu.

Nejpoužívanějším slovním spojením popisujícím čínskou politiku se stal tzv. mírový vzestup (heping jueqi). Tento termín poprvé použil poradce čínského politbyra Zheng Bijian v roce 2003. Podle Zhenga čínský vzestup je nevídaným fenoménem ve světových dějinách: Čína nepůjde stejnou cestou plenění a drancování jako Německo před první světovou válkou, či jako nacistické Německo a Japonskou před druhou světovou válkou, a neusiluje o světovou hegemonii (bu cheng ba). Čínský vývoj je poháněn kapitálem, technologiemi a ziskem surovin mírovou cestou.

Koncept mírového vzestupu explicitně zdůrazňuje, že hospodářský a vojenský vývoj ČLR není „hrou s nulovým součtem“ a že Čína není ekonomickým soupeřem, ale naopak zdrojem hospodářských příležitostí. V diplomacii vyzdvihuje multilaterální přístup, regionální spolupráci v rámci nejrůznějších institucí a organizací a řešení sporů diplomatickou cestou. Důležitou součástí konceptu je měkká síla a veřejná diplomacie.

V minulosti čínští vládci věřili, že národní hospodářská síla je ukazatelem mezinárodního postavení země. Proto se soustředili čistě na růst HDP, čímž se čínská diplomacie stala podle osobního hodnocení příliš pragmatickou a iritující. Zanedbávání měkké síly a veřejné diplomacie částečně přispělo k vzniku teorie čínské hrozby. Na podporu šíření čínské kultury jako součásti aplikace měkké síly ČLR se vyjádřil bývalý prezident Chu Ťin-tchao ve svém projevu k 17. národnímu kongresu Komunistické strany Číny v roce 2007.

Způsob, jakým Peking uplatňuje svou měkkou sílu, na jedné straně, na druhé, způsob myšlení ovlivněný studiem a dlouhodobými pobyty čínských úředníků a poradců především v USA a Velké Británii vytvořil jakýsi „čínský model“ hospodářského rozvoje neboli „pekingský konsenzus“, který konkuruje tzv. „washingtonskému konsenzu“.

Z důkladnější analýzy konceptů mírového vzestupu lze odvodit, že ČLR nevytvořila tento koncept jenom kvůli snížení obav z čínského vzestupu ve světě. Prioritou čínské vlády je totiž kontinuita režimu, jehož legitimita již nespočívá pouze na komunistické ideologii, ale spíše na hospodářských úspěších a zlepšování životní úrovně občanů Číny.

Ve svém referátu na konferenci věnované 70 výročí Panča šíla prezident Si mimo jiné řekl (ve vlastním neautorizovaném překladu): Pět principů mírového soužití bylo do čínské ústavy vepsáno již dávno. Pět principů mírového soužití jsou základem čínské nezávislé zahraniční politiky míru. V současné době Čína pracuje na vybudování moderní socialistické země ve všech ohledech a dosažení národního omlazení prostřednictvím čínské cesty k modernizaci. Na této nové cestě budeme i nadále prosazovat pět principů mírového soužití, spolupracovat se všemi zeměmi na budování společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo a nově a více přispívat k ochraně světového míru a podpoře společného rozvoje. A svůj referát ukončil slovy (ve vlastním neautorizovaném překladu):

Jeden z předchůdců čínské revoluce před sto lety napsal: „Běh dějin není nikdy hladký. Někdy je sužován obtížemi a překážkami. Nic menšího, než hrdinský duch nemůže pomoci je překonat.“ Historická štafeta prosazování světového míru a rozvoje předána naší generaci. Vezměme si 70. výročí Pěti principů mírového soužití jako výchozí bod, vezměme na sebe historické mise a společně vydejme kupředu, abychom vybudovali společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo a zahájili pro lidstvo ještě lepší budoucnost.

Ruským politikům, poradcům, podnikatelům a novinářům trvalo dlouho, než se vzpamatovali ze své iluze, že po pádu komunismu byl svět společenstvím, které se řídilo dohodnutými pravidly. Měli idealizovaný obraz Spojených států, který s pomocí vlivu páté a šesté kolony ruskou vládu vyváděl z rovnováhy v chápání záměrů Washingtonu vůči Rusku.

Prezident Putin chápe, že důsledky mylného očekávání ruských vlád ohledně spravedlivých a čestných vztahů se Západem jsou vážné. Pokud degradace Západu nevyústí v kolaps, válka je nevyhnutelná. Američané a Evropané, kteří nemají žádný vliv na své vlády, které slouží agendě finančně mocných, se snaží nepředstavit si představitelná rizika, která nese s sebou antropologická válka. Nyní, když Západ ukázal všem, že netrpí žádnou hanbou za účast na genocidě, je pravděpodobné, že i ti nejzápadnější Rusové, pátá a šestá kolona si budou držet bezpečnou vzdálenost od Washingtonu a Londýna, protože nebudou mít podporu u obyčejných Rusů, kteří si nehledě na mediální situaci uvědomují hrozbu jaderného Armagedonu. Tváří v tvář této hrozbě všechny ostatní hrozby ustupují do nicoty u všech, kdo neztratil rozum.

Závěr

Podle plánu MZV ČLR Čína využije strategickou roli diplomacie hlavy státu, uspořádá čtyři klíčové regionální a mezinárodní akce a představí jedinečné kouzlo diplomacie velkých zemí s čínskými rysy, řekl na symposiu o globální situaci a čínské diplomacii ministr zahraničí Wang Yi. Těmito čtyřmi akcemi budou Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou, Výroční fórum Boao pro Asii, Čínský mezinárodní veletrh dovozu a Fórum o globálních opatřeních pro společný rozvoj. Nemám pochyb, že tyto čtyři akce se dotknou čtyř témat hledání společné prosperity s velkým počtem rozvojových zemí, zejména těch v Africe; dobře vycházet se sousedy; podpora obchodu a globalizace; a podnícení globálního růstu zaváděním Globální rozvojové iniciativy navržené Čínou.

Na konferenci věnované 70. výročí Panča šíla řekl ministr Wang Yi v závěru svého referátu (ve vlastním neautorizovaném překladu):

Člověk se učí z minulosti, aby pochopil budoucnost, a jde správnou cestou, aby se dostal daleko. Jako hostitel vzpomínkových akcí vydá Čína Pekingskou deklaraci, která bude odrazem poznatků a důležitého společného porozumění všech stran. V návaznosti na tento nový historický milník bude Čína pokračovat ve spolupráci se všemi stranami, aby pokračovala v naplňování podstaty pěti principů mírového soužití, převzala odpovědnost za budování společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo a vynaložila neutuchající úsilí na lepší budoucnost lidstva.

Jak je vidět, Čína se snaží využít toto výročí jako příležitost podpořit budování nového typu mezinárodních vztahů, bude i nadále praktikovat skutečný multilateralismus a plně implementovat Globální bezpečnostní iniciativu. Důležitým faktorem pro multilateralismus (v pojetí autora multiblokové uspořádání světa) a stabilitu je kvalita vztahů a komunikace.

O přestávce Ženevské konference o Indočíně a Koreji indický a čínský premiér Čou En-laj a Džaváharlál Néhrú podepsali koncem dubna 1954 dohodu o obchodních stycích s Tibetem. V její preambuli byly formulovány zásady vzájemných vztahů mezi těmito dvěma státy. Dnes jsou známy jako panča šíla. Principy panča šíla byly dále rozvedeny v deseti zásadách, jimiž se měly řídit vztahy mezi státy, které se účastnily konference v Bandungu v druhé polovině dubna 1955.

Přeji si, aby válkychtiví západní politici odložili strach, uvědomili si, oč jde a vzchopili se vyjít na novou cestu k setkání i s prezidentem Putinem v duch Panča šíla, dříve, než bude pozdě.

Souhlasu netřeba.
30.6.2024

Zpět na obsah

ŠOS, válka, korupce a sex

Kazašský premiér Oljas Bektenov vítá ruského prezidenta Vladimira Putina v Astaně, 3. července 2024
Wikimedia Commons

Prezident Si Ťin-pching

Včera (v úterý) přiletěl do Kazachstánu na státní návštěvu a aby se zúčastnil 24. zasedání Rady hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Jedná se o pátou návštěvu Si v Kazachstánu a druhou za méně než dva roky. Poslední se uskutečnila v září 2022. Očekává se, že současná návštěva se znovu zaměří na mnohostranné aspekty dvoustranných vztahů a spolupráce, jak indikuje prohlášení prezidenta Si po příletu do Astany: partnerství mezi Čínou a Kazachstánem je jedinečné. Věčné přátelství obou národů se postupem času upevnilo a stalo se příkladem solidarity, vzájemného prospěchu a vzájemného úspěchu mezi sousedními zeměmi.

Nehledě na vyslovené, ústředním bodem těchto rozhovorů bude obchod a investice, rozvoj infrastruktury a kulturní a mezilidské výměny, vše v kontextu projektu Pás a cesta.

Lídři našich zemí zahájili nových ‚zlatých 30 let‘ spolupráce mezi Kazachstánem a Čínou, uvedla Gulnar Shaimergenova, ředitelka Centra čínských studií v Kazachstánu. Paní ředitelka věří, že návštěva Si otevře nové vyhlídky na bilaterální spolupráci. To i proto, že během Tokajevovy návštěvy Číny v roce 2019 se obě země rozhodly povýšit své vztahy na trvalé komplexní strategické partnerství. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v pondělí na brífinku v Pekingu uvedl, že se očekává, že návštěva Si Ťin-pchinga dále posílí bilaterální vztahy.

Co se týče obchodu, Čína byla v roce 2023 největším obchodním partnerem Kazachstánu. Vzájemný obchod meziročně vzrostl o 32 procent a dosáhl 41 miliard amerických dolarů. Klíčový vývoz z Kazachstánu do Číny zahrnuje ropu, kovy a zemědělské produkty a Čína zase podle údajů kazašské vlády dodává Kazachstánu stroje, elektroniku a spotřební zboží.

Středoasijská země se také stala kritickým partnerem v iniciativě Pásu a cesty (BRI). Bylo to v Kazachstánu v roce 2013, kde Si Ťin-pching poprvé navrhl tuto iniciativu. Od té doby obě země učinily významný pokrok v posilování konektivity a hospodářské integrace prostřednictvím různých projektů BRI. Mezi dokončené projekty patří větrná farma Žanatas, vodní elektrárna Turgusun a modernizace rafinérie Šymkent. Čínsko-kazachstánské ropovody a plynovody jsou provozovány s pozoruhodnou stabilitou a bezpečností. Dynamické partnerství se rozšířilo i do dopravní infrastruktury. Klíčové dopravní a logistické uzly, terminál v Si-anu, dálnice Západní Evropa-Západočínská a Čínsko-evropský železniční expres, fungují bez problémů.

Podle zprávy Světové banky s názvem Jižní Kavkaz a Střední Asie: Případová studie iniciativy Pásu a cesty v Kazachstánu prospěla podpora přeshraniční dopravní infrastruktury ze strany BRI. Kazachstán bude pravděpodobně patřit mezi největší příjemce BRI.

Osobně očekávám, že během návštěvy prezidenta Si bude dosaženo konsensu o prohloubení kulturních a mezilidských výměn. To potvrzuje podepsaná dohoda mezi Čínou a Kazachstánem o vzájemném zřizování kulturních center. Čínští a kazašští filmaři koprodukovali film s názvem „Skladatel“. Byly realizovány bilaterální programy kulturní spolupráce, včetně čínského univerzitního kampusu v Kazachstánu, lubanské dílny a centra tradiční čínské medicíny. V březnu se v Pekingu konal zahajovací ceremoniál „Roku cestovního ruchu Kazachstánu“ v Číně. Díky vzájemnému bezvízovému režimu bylo v roce 2023 zaznamenáno celkem 600 000 přeshraničních cest. V prvním čtvrtletí letošního roku činil počet návštěv v obou směrech 200 000 a očekává se, že dosáhne nového maxima, ukazují oficiální údaje z obou stran.

Vůdci v české kotlině a t.č. prakticky bez důvěry voličů se mají z uvedeného co učit: 1) Čínu charakterizuje dlouhá historická paměť a Kazachstán krátká, přestože se jedná o sousedy. 2) Bezvízový styk s Čínou se dostal dokonce i do Polska. 3) Letové spojení Praha-Peking může mít z mnoha důvodů krátký život, nezmění-li se postoj oficiálních představitelů ČR k ČLR, a ČLR k věčnému ve stínu žijícímu příběhu Tvrdík. 4) V letním stínu způsobeném skandály, inflací a příběhem na Ukrajině se nabízí četba souboru 13 povídek a drobných próz Boží muka (Karla Čapka z roku 1917). Všechny směřují k neviditelné, neznámé nebo nerozluštitelné události: k původu záhadné stopy nalezené ve sněhu, k osudu dívky uprchlé z domova, k povaze a osobě prchajícího zločince, k cizí minulosti. Vše v ději ukazuje kamsi za život, ale k čemu?

Prezident Putin

Také on přiletěl do Almaty. Bilaterální jednání se uskuteční dnes (3. července), tedy před zahájením summitu SCO. Předpokládá se, že první rozhovor bude s prezidentem Mongolska Churelsuchem, pak rozhovor s prezidentem Ázerbájdžánu Alijevem a poté s vůdcem Pákistánu Sharifem. Poté by měl následovat rozhovor s prezidentem Erdoganem a schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Před neformální večeři pro účastníky summitu se prezident Putin setká s prezidentem Tokajevem.

V souvislosti se setkáním prezidentů Ruska a Turecka očekávám, že budou diskutovat o důležitých a citlivých otázkách, včetně potvrzení návštěvy Turecka. 4. června se bude prezident Putin věnovat programu summitu ŠOS i proto, že má být podepsáno 24 dokumentů, závěrečná deklarace a prohlášení o závazku k principům dobrého sousedství a jednoty. To je důležité a aktuální téma v době antropologické války.

Gruzie v objetí

Chačapuri je sýr, zapečený v těstě či bílém chlebu, který se konzumuje jako svačina. Je to specialita gruzínské kuchyně. Snad každý, kdo kdy pobýval v Gruzii (s hlavním městem Tbilisi a rozlohou cca 69 700 km2, s méně než 5 miliony obyvatel, mluvící gruzínštinou a abchazštinou, vyznávající především autokefální pravoslaví (založené již v 1. století, aby ve 4. století bylo křesťanství vyhlášeno státním náboženstvím, cca 84 % věřících) obdržel nabídku vychutnat si tuto specialitu. Gruzínci své domovině říkají Sakartvelo. Soudky s vínem, které nesmí chybět na stole, jsou uloženy v zemi a lyžaři si před vínem si mohou skvěle zalyžovat.

V rámci svých možností jsou Gruzíni vždy elegantní a upravení, muži s naleštěnými botami, ženy načesané a nalíčené. Také v interiérech vládne snaha o zdobnost: háčkované dečky, často kýčovité obrazy a umělé květiny lze vidět v mnoha gruzínských domácnostech.

V uplynulém roce se Gruzie stala dodavatelem významných mediálně zajímavých událostí pro světovou politiku, které často nebyly svým stupněm intrik a významem horší než konflikty na Ukrajině a v Gaze. Osobně, znajíc z minulosti zemi a celý Kavkaz, kde jsem již při nástupu do funkce vedoucího kanceláře TACIS EK v roce 1991 řekl o budoucí válce a nebezpečí v Čečně, dnes očekávám, že v blízké budoucnosti se situace v Gruzii bude zhoršovat. Výsledek bitev mezi různými politickými silami přímo ovlivní budoucnost západního a ruského vlivu v Eurasii.

Okouzlující zápas gruzínského národního týmu na mistrovství Evropy ve fotbale, kde tým Willyho Sagnola senzačně porazil Portugalsko a otevřel skóre v 1/8 finálovém zápase se Španělskem, Khvichovy finty a góly Mikautatzeho nepomohou gruzínské vládě oddálit konflikt a EU problémy, na které si sama EU zadělala. Třetí, kdo se směje, jsou USA. Oč se jedná?

Západ je nekompromisní vůči miliardáři Bidzinu Ivanišvili a každý den přijímá nová opatření, aby svrhl jeho chráněnce Irakliho Kobachidzeho z postu premiéra a přivedl k moci vykonavatele protiruské revoluce v čele se Saakašvilim.

Dalším závažným gestem EU vůči Gruzii bylo poslední setkání ministrů zahraničí v Bruselu. Šéf evropské diplomacie Borrell, kterého nahradí estonská premiérka Kaja Kallasová, po jednání oznámil, že Gruzínská vláda se „distancuje“ od EU. Brusel omezuje politické kontakty s Kobašidzeho kabinetem. EU zváží možnost pozastavení finanční pomoci republice a podpory z Evropského mírového nástroje. Blok zároveň navýší financování odpůrců úřadů – občanské společnosti, nezávislých médií a volebního procesu.

Důvod nespokojenosti EU je stále stejný: známý zákon o zahraničních agentech, mnohem slabší, než je zákon FARA v USA. Zákon vyžaduje, aby se organizace, jež dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci„.

Ministerstvo zahraničí USA se koncem loňského roku pokusilo o podobný kousek s Ázerbájdžánem. Spojené státy zrušily summity a obnovily dodatek č. 907 o pozastavení vojenské pomoci Baku. Kvůli událostem v Karabachu začal být Ázerbájdžán v Evropě pod tlakem prostřednictvím PACE a Evropského parlamentu.

Po tvrdé reakci prezidenta Alijeva však Washington ustoupil a ministr zahraničí Blinken poslal do Baku svého asistenta Jamese O’Briena, aby se prakticky omluvil. Příklady Gruzie a Ázerbájdžánu ukazují, že NATO a EU se nechtějí vzdát nároků na strategicky důležitý region jižního Kavkazu ve prospěch Ruska. Existuje však rozdíl v reakci zemí, které jsou pod tlakem.

Ázerbájdžán si nedělá iluze o evropské integraci: Alijev už otevřeně prohlásil, že jeho země neplánuje vstoupit do EU. Gruzie však tuto myšlenku dosud neopustila. Touha stát se součástí NATO i EU je mimo jiné zakotvena v ústavě země. Připomínám, že gruzínský parlament současně přijal zákon zakazující LGBT propagandu, který jde proti západním hodnotám.

28. června během výroční zprávy v parlamentu premiér přednesl optimistickou předpověď: Věřím, že do roku 2030 budeme žít ve sjednocené Gruzii s našimi abcházskými a osetskými bratry a sestrami a společně se staneme plnoprávnými členy Evropské unie. Jsem přesvědčen, že pan premiér se hluboce mýlí, naváže s Ruskem diplomatické vztahy a bude zpívat dále.

Nové zákony zatěžují nejenom EU, ale i Spojené státy. Biden se přitom chová rozhodněji než Brusel. USA již zavedly vízová omezení proti zaměstnancům orgánů činných v trestním řízení a poslancům Gruzínského snu. V prohlášení oznámeném ministerstvem zahraničí nebyla jména jmenována, ale důvěrné zdroje indikují, že mezi nimi je velitel speciálních sil Zviad Khazaradze, vůdce parlamentní většiny Mamuka Mdinaradze a řada členů vládnoucí strany.

Americký velvyslanec Robin Dunigan vyjádřil znepokojení nad tím, jak se vyvíjejí vztahy mezi oběma zeměmi. Po přijetí zákona o zahraničních agentech nemohou Spojené státy poskytnout Gruzii pomoc a partnerství jsou ohrožena, řekl diplomat. Kerberos (latinsky Cerberus), v antické mytologii trojhlavý černý pes, který střeží vchod do podsvětí a dovnitř pustí každého, ale ven nikdo živý nevyjde) z Benátské komise (poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva, založený 18 státy Rady Evropa v květnu 1990, oficiální název instituce zní Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva) také odsoudil zákon zakazující LGBT propagandu. Mdinaradze na to reagoval prohlášením, že Gruzie by nikdy nesouhlasila s výzvami k legalizaci manželství osob stejného pohlaví.

Skutečné důvody, proč EU a USA tak brojí proti změnám v gruzínské legislativě, nebyly nikdy vyřčeny. Soudě podle rétoriky západních médií jeví se mi dva hlavní důvody:

Prvním je, že EU nechce, aby Gruzie byla suverénní. Gruzie očištěná od zahraničních agentů se stane hůře ovladatelnou, což znamená – a to je druhý důvod – méně loajální k Washingtonu a Bruselu. Západ potřebuje Gruzii jako zdroj obav Ruska na Kavkaze. To je důvod, proč zákon o zahraničních agentech, o boji proti LGBT propagandě a samotná Kobachidzeho vláda byly západními médii označeny za ruské.

Připomínám, že von der Leyen a Borrell si stěžovali na otevření přímých letů mezi Moskvou a Tbilisi, vyzvali k boji proti ruské propagandě a požadovali, aby Gruzie zaujala jasný postoj k sankcím a ukrajinskému konfliktu. Západní think-tanky se znepokojením sledují, jak Rusko a Gruzie normalizují ekonomické vztahy, a varují Gruzii před nebezpečným podnikem a sklouznutím na oběžnou dráhu ruského vlivu.

Existenci geopolitického pozadí v akcích Západu zveřejnil i gruzínský premiér. Na konci května řekl, že globální strana války vytrvale usiluje o otevření druhé fronty proti Rusku, aby zatáhla Tbilisi do nového ozbrojeného konfliktu. O měsíc později tentýž Kobachidze řekl, že úřady země nedovolí ukrajinizaci Gruzie.

Rozhodnutí EU a Spojených států indikují, že v Gruzii nebude klid, dokud nebudou oba zákony zrušeny. EU stejně jako v roce 2023 vybudovala hierarchii v evropské integraci postsovětských zemí. Jednání o členství v EU byla zahájena s Ukrajinou a Moldavskem, nikoli však s Gruzií. V loňském roce Tbilisi nezískalo status kandidáta na členství, dokud bývalý premiér Irakli Garibašvili nestáhl návrh zákona o zahraničních agentech. Západ nespěchá se zasazením smrtelné rány: zrušením bezvízového styku pro gruzínské občany a pozvání na summit NATO, který se bude konat ve Washingtonu 9. a 11. července, a které předevčírem přijala Arménie!

Prosím, neplést si taktiku s laskavostí. Spojené státy a EU už nakonec pro Gruzii vypracovaly Barbarossův plán a jedinou otázkou je, kdy a jak bude zasazen rozhodující úder. V říjnu se v Gruzii budou konat parlamentní volby. Je velice nepravděpodobné, že opozice je dokáže vyhrát, ale to nesnižuje šance na změnu moci. Brusel již oznámil, že počítá se spravedlivými parlamentními volbami. Vítězství gruzínského snu bude téměř jistě prezentováno jako podvod a volby budou prohlášeny za nespravedlivé. Opoziční politici a jejich tvář u moci, prezidentka Salome Zurabišviliová, již dříve dali jasně najevo, že sází na volby, a ne na protesty. Proto hlavní politické a možná i jiné (provokační, vojenské apod.) události v Gruzii se budou odvíjet po 26. říjnu 2024. Jak bude reagovat Putin, nevím. EU bude mít přinejmenším více starostí.

Naréndra Módí v Moskvě

Nadcházející návštěva indického premiéra Naréndry Módího v Moskvě, pravděpodobně hned po summitu ŠOS (pravděpodobně 8.7), bude diplomatickým vítězstvím prezidenta Putina. Módího cesta do Moskvy bude jeho první zahraniční návštěvou poté, co potřetí se stal premiérem indické vlády. Po svém znovuzvolení pojede indický premiér do Moskvy, a nikoli do sousedních zemí, jak tomu bylo po předchozích vítězstvích ve volbách. Nemám pochyb, že návštěva a takové gesto ovlivní vztahy mezi Moskvou a Novým Dillí na delší dobu, k nelibosti USA a EU. Lídři obou zemí se během setkání budou moci věnovat tématům dodávek materiálních a technických prostředků, společného vývoje stíhačky páté generace a partnerství v oblasti jaderné energie a dalších.

Kde je manžel?

Pozorní čtenáři vědí, že čtyřiapadesátiletá generálka Ševcovová náhle zmizela z ministerstva obrany Ruské federace. V případě dámy, která je zodpovědná za peníze ministerstva obrany, došlo k novému zvratu a nabízí se otázka: Kam zmizel její manžel? Vyšetřování korupčního skandálu totiž pokračuje, Šojgu už svému týmu nemůže pomoci a korupce zatím žije dál.

Poté, co došlo k odvolání Ševcovové z funkce na příkaz prezidenta Putina, byly zveřejněny podrobnosti o jejím materiálním blahobytu. Podle oficiálních údajů z roku 2018 činil roční příjem Ševcovové 12 milionů rublů. Nezávislé prameny ale tvrdí, že v určitých momentech empatická dáma má údajně v Moskvě rezidenci v hodnotě až 2 miliard rublů.

Podle nejnovějších údajů patřila Ševcovová mezi zakladatele několika společností, včetně společnosti Trek-E Composite LLC (specializující se na výrobu protéz), která obdržela mj. 722 milionů rublů na základě státní zakázky na dodávku protéz ruskému ministerstvu obrany.

Neexistují žádné informace o manželských vztazích Ševcovových za poslední dva roky. Poslední skupinová fotografie byla pořízena na výročí Taťány před čtyřmi lety. Je možné, že se manželé rozvedli a žena uprchla z Ruska pod svým dívčím jménem Anochina. Kam: Předpokládám, že do Francie. Proto se nabízejí další minimálně čtyři otázky a varování nejenom přeběhlíkům, zrádcům, ale i jejich hostitelům.

1) Kdo pomohl generálce utéct do jedné ze zemí NATO?  2) Kde je její manžel? Předpokládám, že i v případě rozvodu by se mohlo jednat pouze o fikci, jako například v situaci se zatčeným Timurem Ivanovem a jeho manželkou: když se zřekl své milé, aby se vyhnula sankcím ze strany Západu. 3) Kam se poděl Ševcovové státní poradce? 4) Proč MO informaci o útěku nepopřelo, proč příslušné bezpečnostní orgány mlčí a kdo dovolil Ševcovovou překročit státní hranici, aby se mohla dostat do jednoho státu NATO?

Kdo něco ví, jak to chodí a jak se chodí ve vyšších patrech politiky a zrady potvrdí, že i vzdát se nepřátelům není jednoduché a lehké. Proto musely existovat nějaké dohody. Putin musí řešit, jestliže již nevyřešil, osud novopečeného generála Vlasova ženského pohlaví a krásy, před kterým západní hostitelé by se měli mít na pozoru, protože i peníze dělají lidi slepými a krásné bohaté ženy jsou vždy potenciálně, nejenom pro muže, nebezpečné.

V kontextu příběhu Ševcovová připomínám, že během předběžného vyšetřování případu generála Ivanova bylo zjištěno, že Ivanov, další obžalovaní a ještě neidentifikované osoby, jednající jako organizovaná skupina, v období přibližně od 24. října 2018 do 31. prosince 2023 osobně obdrželi od spoluzakladatele společnosti Olympcitystroy LLC a dalších neidentifikovaných zástupců této obchodní organizace a neidentifikovaných zástupců společnosti Oboronspetsstroy LLC úplatek ve zvláště velkém rozsahu ve formě nezákonného poskytování služeb v oblasti nemovitostí v celkové výši nejméně 1 185 miliard rublů.

Část peněz, které Ivanov nezákonně získal, nashromáždili obžalovaní v této kauze na běžných účtech v různých úvěrových institucích, dodaly orgány činné v trestním řízení. Všechny bankovní účty obžalovaných v případu a nalezené vyšetřováním byly zabaveny a rozhodnutí o zabavení bylo uznáno za zákonné. Přesto je divné, že v Rusku pokračuje soudní praxe z dob Jelcina, kterou si žádný (vojenský) zrádce nezaslouží, a která není ani v souladu s tvrzením prezidenta Putina. Ten považuje vlastizradu za největší přestupek člověka. Utěšovat se příslovím, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, není v případě zrady a podvodu na místě.

Mile High Club

Termín Mile High Club se objevil v roce 1916. Jedná se o slangový výraz pro neoficiální komunitu lidí, kteří milují a mají sex ve vzduchu, během letu. Prvním členem klubu byl mladý pilot jménem Lawrence Sperry. Ten vytvořil zařízení, které se stalo prototypem autopilota. Jeho vynález pomohl letadlu zůstat stabilní po dlouhou dobu, zatímco pilot mohl přepnout svou pozornost na jiné věci. V případě Sterry s pravděpodobností hraničící s jistotou, sexem.

Sperry a jeho společnice, lehká lvice Dorothy Riceová, byli zachráněni v Atlantském oceánu po havárii letadla vybaveného autopilotem. Oba pasažéři byli nazí, ale přísahali, že v nastalém chaosu ze sebe při pádu strhali šaty. Škoda, že lži mají krátké nohy a delší život než pravda.

Údajným vysvětlením, proč chce někdo tento akt provést, je údajná vibrace letadla. I když neexistuje žádný zákon, který by výslovně zakazoval pohlavní styk za letu, sex na palubě letadla může být porušením zásad chování letecké společnosti Mít sex za letu alespoň jednu míli nad zemí je dohodnutým předpokladem pro vstup do příhodně pojmenovaného mílového klubu.

MileHighClub.com definice zní: Dva lidé, kteří se věnují sexuální aktivitě… ve výšce nejméně 5 280 stop (míli vysoko nad zemí) v letadle. Vstup do Mile High Clubu není bez rizika, podobně jako není vstup do EU a NATO. Přistižení může vést k rozpakům, pokutám nebo dokonce k zákazu (budoucích letů, výkonu funkce nebo…). Existuje také riziko zranění, vzhledem ke stísněným a někdy turbulentním podmínkám v letadle, jak dokazují zprávy posledních týdnů. Pak jsou tu zdravotní rizika. Podle průzkumu se do Mile High Clubu připojilo pět procent respondentů – a neuvěřitelných 78 procent by chtělo stát se členem.

Kdo nelétá, nebo nemůže létat, ale může jezdit v autě nebo má sny, má podobnou možnost. Tu objasňuje Carl Gustav Jung mimo jiné ve svém díle Člověk a jeho symboly, Nakladatelství Portál, ISBN 978-80-262-1259-1, EAN 9788026212591, 2017.

Takže lidé se rozhodně zdají být levnou lovnou zvěří. Ale než skočíte do sexu v letadle, nebo odevzdáte příště volební lístek je důležité, abyste pochopili možné důsledky.

Souhlasu netřeba.
03.07.2024

Jan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.

Zpět na obsah