1. Vystoupení Larryho Johnsona před Radou bezpečnosti OSN 26.4.2024
2. Předsednictví RB na duben 2024. Pracovní program „Mír a bezpečnost“
3. Zpráva z 9619. dopoledního zasedání Rady bezpečnosti 26.4.2024

Vystoupení Larryho Johnsona před Radou bezpečnosti OSN 26.4.2024

Začátkem tohoto týdne jsem obdržel pozvání, abych v pátek (26.4.2024) v 10:00 vystoupil v Radě bezpečnosti OSN. Tento článek zveřejňuji s předstihem před svým vystoupením.

Zde je moje prezentace. Můžete ji sledovat v přímém přenosu na YouTube.

Děkuji vám, pane prezidente.

Vzdávám hold váženým členům Rady bezpečnosti. Jmenuji se Larry Johnson. Jsem zde dnes proto, abych podpořil přání Ruska, aby Rada bezpečnosti OSN provedla otevřené a komplexní vyšetřování sabotáže plynovodu Nord Stream v září 2022.

Jsem zde na vlastní náklady, bez nároku na náhradu za svůj čas. Veškeré materiály a komentáře jsou mé vlastní. Můj cíl, s nímž se na vás dnes obracím, je prostý – chci navrhnout kroky, které podle mého názoru mohou pomoci vyřešit záhadu zdroje útoku na plynovod Nord Steam, a tím napomoci vyřešit napětí, které z tohoto bezprecedentního útoku vyplynulo. Možná, že do této problematiky vnáším jedinečný pohled díky svým předchozím zkušenostem se zpravodajskými operacemi a analýzami během svého působení v Ústřední zpravodajské službě, s protiteroristickou politikou a vyšetřováním během služby v Úřadu pro boj s terorismem Ministerstva zahraničí, se scénáři a realizací více než 200 protiteroristických výcvikových misí pro americké vojenské speciální jednotky jako dodavatel a s úspěšným mezinárodním vyšetřováním praní špinavých peněz, které jsem provedl jako řídící partner společnosti BERG Associates. Jedno z těchto vyšetřování zahrnovalo úspěšný případ vedený jménem Evropské unie a guvernérů Kolumbie.

Začnu prezidentem Harrym S. Trumanem. Myslím, že jsem jediný v tomto slavnostním sále, kdo vyrůstal v Independence ve státě Missouri a navštěvoval střední školu naproti domu pana Trumana. Měl jsem tu čest se s panem Trumanem krátce setkat jednoho rána v září roku 1970, když v doprovodu jediného bodyguarda kráčel po North Delaware Street směrem ke své prezidentské knihovně. Jaký je to rozdíl 54 let.

Je pravda, že pan Truman stál na počátku studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. To je neblahé dědictví. Chtěl bych však Radě připomenout slova pana Trumana, která pronesl v říjnu 1950 ke vznikající Organizaci spojených národů. Poselství staré 74 let je stále aktuální a stojí za připomenutí:

V současné době strach z další velké mezinárodní války zastiňuje všechny naděje lidstva. Tento strach pramení z napětí mezi národy a z nedávného vypuknutí otevřené agrese v Koreji. My ve Spojených státech věříme, že takové válce lze zabránit. Nevěříme, že válka je nevyhnutelná.

Jedním z nejsilnějších důvodů tohoto přesvědčení je naše víra v Organizaci spojených národů.

Organizace spojených národů hraje při předcházení válkám tři velké role.

Za prvé: poskytuje možnost vyjednávání a řešení sporů mezi národy mírovými prostředky.

Za druhé: poskytuje způsob, jak využít kolektivní sílu členských států v souladu s Chartou k zabránění agresi.

Za třetí: poskytuje způsob, jak po snížení nebezpečí agrese zbavit národy břemene zbrojení.“

Domnívám se, že je nejen odpovědností, ale i svatou povinností Rady bezpečnosti, aby se ujala vedení při řešení otázky Severního proudu mírovými prostředky. Nebudu přezkoumávat horu důkazů, které z tohoto válečného aktu proti Ruské federaci a Spolkové republice Německo usvědčují mou vlastní zemi, Spojené státy. Neexistoval žádný přesvědčivý zájem národní bezpečnosti, který by ospravedlnil zničení plynovodu Nord Stream, jenž způsobil obyvatelům Německa značnou hospodářskou bolest. Tímto útokem nebylo dosaženo ničeho, co by pomohlo ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a ukrajinskými prostředníky NATO. Situaci ještě zhoršil.

Během svého působení v CIA jsem získal přehled o tom, jak se plánují a provádějí tajné akce na tak rozdílných místech, jako je Afghánistán a Střední Amerika. Takové operace se neprovádějí narychlo. Jsou financovány, plánovány a nacvičovány, než jsou provedeny. Popis tajné akce Spojených států proti plynovodu Nord Stream, který Seymour Hersh napsal, se shoduje s poznatky, které jsem získal během svého působení v agentuře na konci 80. let.

Když jsem na podzim roku 1989 začal pracovat pro velvyslance Morrise Busbyho v Úřadu koordinátora pro boj s terorismem na americkém ministerstvu zahraničí, jedním z mých prvních úkolů bylo získat prověrky pro FBI, která vyšetřovala bombový útok na letadlo Pan Am 103, jež se zřítilo v prosinci 1988 ve skotském Lockerbie. Jedním z nejdůležitějších poznatků, které jsem si z této zkušenosti odnesl, byl rozdíl mezi kriminálním vyšetřováním a zpravodajskou činností. Velmi pečlivě se dbalo na to, aby důkazy shromážděné FBI nebyly znehodnoceny ani zničeny zpravodajskou činností. Byla to tenká hranice, ale velvyslanec Busby dbal na to, aby FBI a CIA zůstaly ve svých vlastních kolejích.

To je možná to nejdůležitější ponaučení ze všech. Profesionální a vyspělé vedení je nezbytné pro úspěšné vyšetřování složitých mezinárodních operací, jejichž výsledkem jsou útoky jako Pan Am 103 nebo plynovod Nord Stream. Ačkoli trestní obvinění proti dvěma mužům zapleteným do provedení bombového útoku přišlo až v listopadu 1991, důkazy, které případ rozsekly, byly k dispozici již v březnu 1990 – 15 měsíců po pádu Pan Am 103 z oblohy a 20 měsíců před trestním obviněním.

Srovnejte toto vyšetřování s lhostejností a nezájmem, které projevily země NATO v souvislosti s projektem Nord Stream. Od zničení plynovodu uplynulo 19 měsíců a zdá se, že země NATO zaujaly postoj tří moudrých opic – nevidět zlo, neslyšet zlo, nemluvit zlo.

Mám určitý vhled do logistiky a provedení útoku na Nord Stream díky práci, kterou jsem vykonával jménem speciálních operačních sil americké armády, která začala na jaře 1994 a skončila v roce 2016. Během těchto 22 let jsem byl součástí týmu, který vypracoval scénář několika protiteroristických cvičení. Vytvářeli jsme scénáře, jako například skupina hrozící použitím biologické zbraně v severoafrické zemi, a poté jsme replikovali diplomatický a zpravodajský provoz, který o této hrozbě informoval, abychom podnítili reakci konkrétní vojenské/diplomatické síly, která měla za úkol tuto hrozbu analyzovat, zadržet a porazit. V průběhu této práce jsme museli také uvažovat jako sabotéři nebo teroristé. Pochopit jejich motivy. Pochopit schopnosti potřebné k provedení takového útoku a určit druhy zdrojů a výcviku, které by byly základem takové teroristické operace.

Čtyři roky poté, co jsem začal poskytovat konzultace americké armádě, jsem spolu s dalšími čtyřmi lidmi založil společnost BERG Associates. Dva z mých společníků dříve pracovali u Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami alias DEA – jeden z nich ukončil kariéru jako šéf mezinárodních operací a druhý vedl tajné operace na praní špinavých peněz v New Yorku. Jednou z našich prvních zakázek bylo vyšetřování případu, který je všeobecně známý jako praní špinavých peněz v newyorské bance.

Organizovali jsme také vyšetřování a shromažďování důkazů, které byly použity k podání občanskoprávní žaloby v rámci zákona RICO (Racketeer Influenced and Corrupt Organizations Act) proti velkým tabákovým společnostem, které praly peníze pro drogové kartely. Jménem žalobců – Evropské unie a guvernérů Kolumbie – byly podány dvě samostatné žaloby.

Tuto historii uvádím proto, abych zdůraznil, že i v případě složitých mezinárodních vyšetřování jsme bez přístupu k utajovaným materiálům dokázali shromáždit obrovské množství důkazů, které by byly přípustné v americkém trestním řízení.

Při těchto vyšetřováních jsem zjistil, že Disneyland má pravdu – Svět je přece jen malý. Propojení mezi určitými zločineckými organizacemi, velkými mezinárodními korporacemi, finančními institucemi a zpravodajskými organizacemi není fantazie. Je skutečné a týká se stovek miliard dolarů.

Moje zkušenost mě přesvědčuje, že řádně financované vyšetřování vedené profesionály odhalí dokumenty, informátory a očité svědky, kteří mohou nade vší pochybnost prokázat, kdo provedl bombový útok na plynovod Nord Stream.

Národy, které se zde sešly, mají při vyšetřování jednu výhodu, kterou jsme my, soukromí vyšetřovatelé, neměli – máte k dispozici zpravodajské systémy a satelity. Máte například uložená data, která mohou poskytnout zpravodajské informace od pohybu lodí až po pohyb peněz. Když tyto údaje zkombinujete s běžnými důkazy, máte k dispozici mocný prostředek pro identifikaci toho, kdo nařídil a provedl bombový útok na plynovod Nord Stream.

Tolik mohu o této operaci říci s jistotou. Byla provedena s finanční a materiální podporou nejméně jednoho národního státu. Existují písemné záznamy, téměř jistě přísně utajované a uložené s velmi omezeným přístupem. Mohou však existovat dostupné důkazy mimo tyto utajované záznamy, které mohou tento čin významně osvětlit, ne-li záhadu vyřešit.

Můj dnešní vzkaz je jednoduchý – sledujte peníze. Ptejte se také, cui bono, kdo z toho má prospěch. Domnívám se, že odmítnutí provést důkladné vyšetřování této záležitosti vrhá na Radu bezpečnosti stíny pochybností.

Na závěr bych chtěl zopakovat vizi prezidenta Trumana, kterou vyslovil před 74 lety: „Je ve vaší moci zajistit způsob vyjednávání a urovnávání sporů mezi národy mírovými prostředky“. Taková jednání však musí vycházet z pevného a podloženého poznání, kdo čin spáchal, a já věřím, že k tomuto závěru můžete dospět řádným vyšetřováním, které máte v pravomoci provést pouze vy, členové Rady bezpečnosti.

Zpět na obsah

Předsednictví RB na duben 2024. Pracovní program „Mír a bezpečnost“

Vanessa Frazier, zástupce Malty při OSN a předsedkyně Rady bezpečnosti na duben 2024

Z titulní stránky webu Rady bezpečnosti:

Rada bezpečnosti má prvořadou odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Má 15 členů a každý člen má jeden hlas. Podle Charty OSN jsou všechny členské státy povinny dodržovat rozhodnutí Rady.

Rada bezpečnosti má hlavní slovo při určování toho, zda došlo k ohrožení míru nebo k aktu agrese. Vyzývá strany sporu k jeho urovnání mírovými prostředky a doporučuje způsoby úpravy nebo podmínky urovnání. V některých případech může Rada bezpečnosti přistoupit k uvalení sankcí nebo dokonce povolit použití síly k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Program Rady bezpečnosti na duben zahrnuje otevřené rozpravy o Blízkém východě, včetně palestinské otázky, a o sexuálním násilí souvisejícím s konflikty, uvedla dnes na tiskové konferenci v sídle Rady její předsedkyně.

Vanessa Frazierová (Malta), která v dubnu vykonává rotující předsednictví patnáctičlenného orgánu, uvedla, že podpisová akce „Děti a ozbrojené konflikty“, která se bude konat 3. dubna, bude příležitostí k diskusi o důsledcích odepření humanitárního přístupu k dětem.

V Radě proběhne rovněž rozprava o míru a bezpečnosti ve Středomoří – předsedat jí bude maltský ministr zahraničí -, která se zaměří na výzvy v oblasti migrace, terorismu, porušování lidských práv a přírodních rizik. Cílem této rozpravy je podpořit diferencovanější chápání Středomoří tím, že se bude hlouběji zabývat základními příčinami těchto bezpečnostních problémů a zároveň se přesune k pozitivní úloze, kterou mohou mladí lidé při jejich řešení sehrát.

Uskuteční se také dvě setkání na vysoké úrovni: čtvrtletní otevřená debata o situaci na Blízkém východě, včetně palestinské otázky, které bude předsedat maltský ministr zahraničních věcí a o níž bude informovat generální tajemník. V této souvislosti zdůraznila, že Rada musí dostát své odpovědnosti a zajistit příměří a propuštění rukojmích držených Hamásem. Rovněž by mělo být důrazně odmítnuto jakékoli nucené vysídlování Palestinců uvnitř nebo vně Gazy, jakož i jakákoli pozemní ofenzíva do Rafáhu, ujistila.

Druhé zasedání na vysoké úrovni – každoroční otevřená debata o ženách, míru a bezpečnosti, které se bude konat 23. dubna a jemuž bude předsedat maltský místopředseda vlády – se zaměří na řešení sexuálního násilí souvisejícího s konflikty prostřednictvím demilitarizace a kontroly zbrojení s ohledem na rovnost pohlaví. Jejím cílem je rovněž identifikovat příležitosti pro vzájemné ovlivňování kontroly zbrojení.

Kromě toho se Rada sejde k mnoha „mimořádně důležitým“ dokumentům týkajícím se jednotlivých zemí, přičemž poukázala na zasedání týkající se Kolumbie, Jemenu, Libye, Haiti, Velkých jezer, humanitární situace v Gaze a Sýrii, mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) a mise OSN pro prozatímní správu v Kosovu (UNMIK).

Pokud jde o pracovní metody, vyzdvihla klíčovou úlohu občanské společnosti při informování Rady o situaci na místě a upozornila na pozvání mnoha informátorů z řad občanské společnosti.

Odpověděla rovněž na několik otázek položených zpravodaji sdělovacích prostředků.

Jeden z korespondentů – s důrazem na to, že každá rezoluce Rady bezpečnosti je v souladu s článkem 25 Charty OSN závazná – se zeptal, zda nedodržování rezolucí Rady ohrožuje důvěryhodnost OSN a jejího hlavního orgánu. Odpověděla, že Rada se bude muset sejít, aby projednala plnění rezoluce 2728 (2024) o příměří.

K praktickým cílům ve vztahu k situaci v Gaze uvedla, že bez příměří bude náročné provést jakoukoli rezoluci o přístupu humanitární pomoci. Dodala, že i Mezinárodní soudní dvůr upozornil na obtížnost provádění prozatímních opatření bez příměří. Ocenila také Katar, Egypt a Spojené státy za to, že neúnavně pracují na místě a snaží se zajistit dohodu o příměří, propuštění rukojmích a zvýšení humanitární pomoci.

V reakci na obavy, že – v reakci na přijetí rezolucí Rady – Izrael tvrději zasahuje Palestince, uvedla: „Chápu jejich bolest, […] hněv [a] frustraci“. Ohradila se však proti logice, že rezoluce Rady znamenají „další války“. Zdůraznila také, že je třeba se zaměřit na vedlejší účinky konfliktu v Gaze, a upozornila na situaci v Libanonu.

Ke zprávám o izraelském náletu na nemocnici al-Šifa, kde bylo údajně 200 lidí zabito a pohřbeno zaživa, uvedla, že Rada o tom bude jednat, až obdrží první zprávu. V rámci své národní funkce sice uznala právo Izraele chránit své obyvatelstvo, ale vyjádřila politování nad jakýmikoli útoky na humanitární strany a zdůraznila odpovědnost této země podle mezinárodního práva.

Pokud jde o to, zda se Izrael – s pomocí Spojených států a dalších zemí – pokouší o úplné rozpuštění Agentury OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), vyjádřila podporu této agentuře a uvítala opatření přijatá generálním tajemníkem, včetně okamžitého pozastavení činnosti uvedených osob. Pravděpodobně se uskuteční zasedání o UNRWA, uvedla.

Na otázku, jak reaguje na to, že prezident Spojených států Joseph R. Biden poslal Izraeli další várku zbraní a bomb, odpověděla: „To není otázka, na kterou by mohl odpovědět diplomat.“ Zdůraznila však, že je třeba udělat vše pro dosažení příměří a proti všemu opačnému se postavit.

K nedávnému prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že uzavře působení Al-Džazíry ve své zemi, řekla, že je „nepřijatelné, aby hlava vlády činila taková prohlášení“. Novináři nesmějí informovat o Gaze; jsou terčem útoků a utrpěli mnoho obětí, poznamenala a vyslovila se pro právní stát a svobodu tisku.

V odpovědi na otázku týkající se neutěšené situace v Afghánistánu uvedla, že o ní bude jednáno na zasedáních o dětech a ozbrojených konfliktech a o sexuálním násilí v souvislosti s konflikty. „Není možné mít zemi, kde je 50 procent lidí zcela marginalizováno,“ zdůraznila a vyjádřila hluboké znepokojení nad situací tamních žen.

Na otázku týkající se Ukrajiny uvedla, že přestože nemá mandát, je schůzka „nevyhnutelná“, neboť „nesmíme ztratit koncentraci“ na tento probíhající konflikt.

Zpět na obsah

Zpráva z 9619. dopoledního zasedání Rady bezpečnosti

9619. zasedání (dopoledne) SC/15683 26. dubna 2024

Po devatenácti měsících není Organizace spojených národů schopna ověřit tvrzení nebo zprávy týkající se útoků na plynovod Nord Stream v Baltském moři, sdělili dnes dva vysocí představitelé Radě bezpečnosti, neboť mnozí delegáti – ačkoli odsuzují útoky proti civilní infrastruktuře a vyzývají k odpovědnosti – varovali, že jakákoli politizace nebo spekulace v této věci škodí odhalení pravdy.

Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka pro Evropu, Střední Asii a Ameriku, odbory politických a mírových záležitostí a mírových operací, zdůraznil, že OSN nemá žádné další podrobnosti nad rámec veřejně dostupných informací o zničení plynovodů Nord Stream v září 2022 a není schopna ověřit nebo potvrdit tvrzení či zprávy týkající se tohoto incidentu.

Podle vyšetřování provedeného dánskými, německými a švédskými orgány byly úniky v potrubí způsobeny použitím výbušnin. V únoru dánské a švédské orgány informovaly Radu o ukončení svých příslušných vyšetřování. Uvedl, že jakékoli úmyslné poškození kritické civilní infrastruktury by mělo být odsouzeno a vyšetřeno, a zároveň vyzval všechny aktéry, aby zachovali zdrženlivost a vyčkali na závěr zbývajícího vyšetřování.

Dodal: „Důrazně vyzýváme členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci a sdílení informací s cílem zajistit bezpečnost všech mezinárodních vod – včetně Baltského moře, které má zásadní význam pro regionální obchod, bezpečnost a stabilitu.“

Oguljeren Nijazberdijevová, vedoucí kanceláře náměstka generálního tajemníka Úřadu OSN pro boj proti terorismu, ve stejném duchu zdůraznila, že její úřad – „který není pověřen vyšetřováním nebo hodnocením jednání států nebo jiných subjektů“ – nemá k dispozici žádné další podrobnosti týkající se daných událostí a není schopen ověřit tvrzení nebo zprávy týkající se incidentu.

Mezitím Larry C. Johnson, politický komentátor a odborník v oblasti boje proti terorismu, prohlásil: „V této souvislosti bychom rádi uvedli následující: „Je nejen odpovědností, ale i svatou povinností Rady bezpečnosti, aby se ujala vedení a dosáhla vyřešení záležitosti Nord Stream mírovými prostředky.“ Vyzval k řádně financovanému a profesionálnímu vyšetřování bombového útoku na Nord Stream: „O této operaci mohu s jistotou říci toto – byla provedena s finanční a materiální podporou nejméně jednoho národního státu.“

V následné diskusi řada členů Rady odsoudila všechny sabotážní akce zaměřené na kritickou infrastrukturu a upozornila na jejich zhoubné důsledky pro hospodářství, životní prostředí a plavbu. Mnozí rovněž vyjádřili podporu probíhajícímu vyšetřování incidentu ze strany Berlína, několik z nich však vyjádřilo skepsi.

„Je to, jako by byl spáchán zločin – vražda – a po roce vyšetřovací orgány dospěly k závěru, že oběť byla zavražděna,“ prohlásil zástupce Ruské federace. Některé západní státy navíc po celou dobu vyšetřování tvrdily, že je předčasné kvalifikovat výbuch na Nord Streamu jako teroristický čin. To svědčí o tom, že nemají „absolutně žádný zájem zjistit, kdo je za útok odpovědný“, tvrdil.

Podobně čínský delegát poukázal na to, že švédské a dánské vyšetřování nezjistilo žádnou pravdu ohledně této závažné události, která narušila nadnárodní energetickou infrastrukturu, a nabídlo pouze kusé informace. „Nelze se ubránit podezření, že za odporem proti mezinárodnímu vyšetřování je skrytý záměr,“ dodal.

Zástupce Spojených států – zdůrazňující, že tvrzení Ruské federace jsou „stejně prázdná jako neupřímná“ – však uvedl, že Moskva vyjadřuje znepokojení nad sabotáží kritické infrastruktury a zároveň působí spoušť proti těmto zařízením na Ukrajině. Podobně zástupce Spojeného království vyzval Ruskou federaci, aby „proměnila své proklamované obavy o ochranu kritické infrastruktury v činy“ tím, že okamžitě zastaví takové útoky a ukončí svou nezákonnou agresivní válku proti Ukrajině.

Řečník za Francii k tomu připomněl, že nedávné údery Moskvy zničily nebo poškodily sedm tepelných elektráren, tři teplárny, dvě vodní elektrárny a 17 transformátorů. „Je zřejmé, že Rusko se snaží odvést pozornost této Rady a pozornost mezinárodního společenství,“ zdůraznil.

Slovinský delegát zase zdůraznil, že je třeba chránit kritickou civilní infrastrukturu bez ohledu na to, zda se jedná o nemocnici v Gaze, elektrárnu na Ukrajině nebo potrubí v Baltském moři. Odsoudil sabotáž plynovodů Nord Stream a upozornil na nedávné incidenty zaměřené na podvodní infrastrukturu – včetně březnového přeříznutí podmořských komunikačních kabelů v Rudém moři a poškození plynovodu „Balticconnector“ v říjnu 2023.

Rada musí mít k dispozici fakta, aby mohla plnit svou odpovědnost, uvedl zástupce Japonska a vyjádřil naději, že vyšetřování Německa bude dokončeno co nejdříve. Zástupce Mosambiku mezitím poznamenal, že dánské a švédské vyšetřování neshledalo dostatečné důvody pro vedení trestního řízení. Nicméně „beztrestnost by v případě tak zjevného porušení mezinárodního práva neměla připadat v úvahu,“ zdůraznil a prohlásil: „Nalezení odpovědí na otázku, kdo stojí za tímto závažným sabotážním činem, je prvořadé.“

HROZBY PRO MEZINÁRODNÍ MÍR A BEZPEČNOST

Briefingy

Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka pro Evropu, Střední Asii a Ameriku, odbory politických a mírových záležitostí a mírových operací, uvedl, že zničení plynovodu Nord Stream v září 2022 vyvolalo rozsáhlé spekulace, které hrozí dalším zvýšením napětí mezi členskými státy. Poznamenal, že jeho brífink vychází „výhradně z veřejně dostupných informací“, a zdůraznil, že OSN nemá k dispozici žádné další podrobnosti týkající se těchto událostí a není schopna ověřit nebo potvrdit tvrzení či zprávy týkající se tohoto incidentu. Dodal, že plný rozsah jeho dopadu na životní prostředí, včetně dopadu na mořskou a místní faunu a flóru, ještě není znám.

Připomněl, že po oznámení úniku z potrubí dánské, německé a švédské orgány oznámily zahájení samostatných vnitrostátních vyšetřování, a poukázal na jejich společný dopis předsedovi Rady z 10. července 2023 (dokument S/2023/517), v němž uvedly, že únik byl způsoben použitím výbušnin. Ruská federace však vyjádřila nad těmito vnitrostátními vyšetřováními znepokojení a vyzvala ke „komplexnímu a objektivnímu řízení“. V únoru 2024 informovaly dánské a švédské orgány Radu o ukončení svých vyšetřování. V březnu 2024 Moskva své obavy zopakovala a vyzvala k vytvoření mezinárodní komise, která by incidenty na Severním proudu dále vyšetřila.

Uvedl, že jakékoli úmyslné poškození kritické civilní infrastruktury by mělo být odsouzeno a vyšetřeno, a zároveň vyzval všechny aktéry ke zdrženlivosti a vyčkání na ukončení zbývajícího vyšetřování. Dodal: „Důrazně vyzýváme členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci a sdílení informací s cílem zajistit bezpečnost všech mezinárodních vod – včetně Baltského moře, které má zásadní význam pro regionální obchod, bezpečnost a stabilitu.“

Oguljeren Niyazberdiyeva, vedoucí kanceláře náměstka generálního tajemníka Úřadu OSN pro boj proti terorismu, uvedla, že územní porážka Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL/Dá’iš), snížení přítomnosti Al-Káidy a pokles počtu obětí souvisejících s terorismem v posledním desetiletí „svědčí“ o kolektivním protiteroristickém úsilí mezinárodního společenství. Neochvějné vedení Rady bezpečnosti v tomto úsilí bylo klíčové, zdůraznila a poznamenala, že úřad – zřízený v roce 2017 – pomáhá členským státům při provádění globální strategie boje proti terorismu a jejích následných revizních rezolucí.

Úřad však „není vybaven mandátem k vyšetřování nebo posuzování jednání států nebo jiných aktérů“, uvedla s tím, že sekretariát OSN nemá k dispozici žádné další podrobnosti o daných událostech a není schopen ověřit tvrzení nebo zprávy týkající se tohoto incidentu. Dodala, že úřad je i nadále odhodlán oživit multilateralismus a podporovat členské státy při budování světa bez terorismu, přičemž se řídí Chartou OSN a mezinárodním právem.

Larry C. Johnson, politický komentátor a odborník v oblasti boje proti terorismu, vyjádřil podporu přání Ruské federace, aby Rada provedla otevřené a komplexní vyšetřování sabotáže plynovodu Nord Stream ze září 2022. „Je nejen odpovědností, ale i svatou povinností Rady bezpečnosti, aby se ujala vedení a dosáhla vyřešení záležitosti Nord Stream mírovými prostředky,“ řekl a dodal, že nebude přezkoumávat horu důkazů, které usvědčují Spojené státy z tohoto válečného aktu proti Ruské federaci a Německu.

Zničení plynovodu Nord Stream způsobilo obyvatelům Německa značnou ekonomickou bolest, uvedl a zdůraznil, že rovněž nepomohlo ukončit konflikt mezi Ruskou federací, Ukrajinou a ukrajinskými prostředníky ze Severoatlantické aliance (NATO). Spíše situaci ještě zhoršila. „Od zničení plynovodu uplynulo 19 měsíců a zdá se, že země NATO zaujaly postoj tří moudrých opic – nevidět zlo, neslyšet zlo, nemluvit zlo,“ řekl a dodal, že řádně financované a profesionální vyšetřování by odhalilo dokumenty, informátory a očité svědky, kteří by mohli nade vší pochybnost prokázat, kdo provedl bombový útok na Nord Stream.

„O této operaci mohu s jistotou říci tolik – byla provedena s finanční a materiální podporou nejméně jednoho národního státu,“ řekl a zdůraznil, že odmítnutí provést důkladné vyšetřování vrhá na Radu stín.

Prohlášení

Zástupce Ruské federace uvedl, že zničení plynovodů Nord Stream – odsouzené všemi členy Rady – představuje přímé ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti. Použití výbušných zařízení, jejichž cílem bylo zasáhnout potrubí na dně moře – v hodnotě 17 miliard dolarů – mělo za následek jak kritické poškození plynovodu Nord Stream, tak vážné ekologické a plavební důsledky. K národním vyšetřováním, která vedly Německo, Dánsko a Švédsko, uvedl, že – vzhledem k jejich odmítnutí spolupracovat s Moskvou – „jsme byli skeptičtí“. Místo aby podpořili iniciativu Moskvy na zřízení nezávislé mezinárodní komise, která by incident vyšetřila pod záštitou OSN, šířili členové Západní rady prázdné dopisy. Přestože uznali, že potrubí bylo úmyslně zničeno výbušninami, trvali na tom, že neexistují důvody pro pokračování vyšetřování.

„Je to, jako kdyby byl spáchán zločin – vražda – a po roce by vyšetřovací orgány dospěly k závěru, že oběť byla zavražděna,“ prohlásil. Navíc poznamenal, že po celou dobu vyšetřování některé západní státy tvrdily, že je předčasné kvalifikovat výbuch na Nord Streamu jako teroristický čin. To svědčí o tom, že nemají „absolutně žádný zájem zjistit, kdo je za útok odpovědný“, a „brání se všem snahám o nalezení viníka“, dodal. Poukázal také na to, že ještě před spácháním činu západní politici vyzývali k jeho spáchání. Západní země budou tvrdit, že vedení mezinárodního vyšetřování nemá žádnou přidanou hodnotu, a doufat, že mezinárodní společenství na něj zapomene. On však tvrdil: „Mezinárodní společenství nezapomene a my rozhodně nezapomeneme.“ Ruská federace bude i nadále využívat všechny dostupné prostředky k nápravě situace, uvedl a vyzval státy, aby toto úsilí podpořily.

Zástupce Mosambiku uvítal zprávy Dánska a Švédska a poznamenal, že ačkoli tyto zprávy naznačují, že došlo k úmyslné sabotáži, neshledaly dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání. „Beztrestnost by u tak zjevného porušení mezinárodního práva neměla připadat v úvahu,“ zdůraznil a varoval, že by to pachatelům dodalo odvahu a oslabilo základy mezinárodní spolupráce. Ochrana civilní infrastruktury je jedním ze základních pilířů mezinárodního práva, uvedl a ujistil: „Nalezení odpovědí na otázku, kdo stojí za tímto závažným sabotážním činem, je nesmírně důležité.“

Zástupce Alžírska uvedl, že jeho zemi a Evropu spojují tři plynovody pro dodávky energie, a upozornil rovněž na záměr vybudovat transsaharský plynovod mezi jeho zemí a Nigérií. Vyjádřil podporu jak probíhajícímu německému vyšetřování, tak „jakémukoli budoucímu mezinárodnímu úsilí“ – zejména pod záštitou OSN – které by mohlo útoky objasnit. Zdůraznil potřebu zjistit fakta a chránit přeshraniční, vzájemně závislou energetickou infrastrukturu a poukázal na to, že strategický význam těchto zařízení je vystavuje rostoucím hrozbám, což zase vyvolává nové bezpečnostní obavy. Proto je posílení regionální a mezinárodní spolupráce zásadní, zdůraznil.

Zástupce Guyany odsoudil útoky a ocenil aktivní reakci sousedních pobaltských států na vyšetřování incidentu. Uvítala, že informovaly OSN o pokroku ve svých vyšetřováních, a poznamenala, že vyšetřování bylo přerušeno. Uvedla, že její země očekává závěry probíhajícího německého vyšetřování, a vyjádřila naději, že pachatelé tohoto nezákonného činu budou brzy nalezeni a pohnáni k odpovědnosti.

Zástupkyně Slovinska zdůraznila, že je třeba chránit kritickou civilní infrastrukturu, ať už se jedná o nemocnici v Gaze, elektrárnu na Ukrajině nebo potrubí v Baltském moři. Vyjádřil znepokojení nad nedávnými škodami způsobenými na podmořské infrastruktuře – včetně březnového přeříznutí podmořských komunikačních kabelů v Rudém moři a poškození plynovodu „Balticconnector“ v říjnu 2023 – odsoudil sabotáž plynovodu Nord Stream v září 2022 a vyjádřil zvláštní znepokojení nad jejím dopadem na životní prostředí. Rovněž vzal na vědomí závěr dánského a švédského vyšetřování a uvítal jejich transparentnost. „Věříme, že Německo a jeho vyšetřovatelé budou i nadále investovat veškeré úsilí do komplexního a nestranného vyšetřování,“ dodal.

Zástupce Japonska uvedl, že akce ohrožující klíčovou infrastrukturu představují značné riziko, a zopakoval znepokojení nad incidentem s plynovodem Nord Stream a jeho dlouhodobým poškozením mořského prostředí. Je odpovědností Rady zabývat se otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, a aby mohla tyto povinnosti plnit, musí mít k dispozici fakta. V této souvislosti vzala na vědomí závěry dánského a švédského vyšetřování. „Neměli bychom se pouštět do spekulací bez jakýchkoli objektivních informací,“ dodala a vyjádřila naději, že německé vyšetřování bude ukončeno co nejdříve.

Zástupce Francie poznamenal, že od poslední konzultace konané dne 14. března nedošlo k žádnému vývoji, a pozastavil se nad horlivostí Ruské federace v této věci. „Rusko pokračuje v systematickém zaměřování se na ukrajinskou infrastrukturu a způsobuje jí strašlivé škody,“ uvedl a připomněl, že nedávné údery Ruské federace zničily nebo poškodily sedm tepelných elektráren, tři teplárny, dvě vodní elektrárny a 17 transformátorů. „Je zřejmé, že Rusko se snaží odvést pozornost této Rady a pozornost mezinárodního společenství,“ zdůraznil.

Zástupce Korejské republiky se ohradil proti jakýmkoli sabotážím nebo nevybíravým útokům na kritickou infrastrukturu, které by mohly narušit řetězce dodávek energie, a zdůraznil, že pachatelé takových činů musí být pohnáni k odpovědnosti. V tomto ohledu podpořil vnitrostátní vyšetřování Dánska, Švédska a Německa. Poznamenal, že „jakákoli politizace nebo spekulace o tomto případu škodí odhalení pravdy“, a vyjádřil znepokojení nad obviněními vznesenými bez konkrétních důkazů.

Zástupce Spojených států uvedl, že dnešní zasedání není o odpovědnosti. Ruská federace opakovaně svolává schůzky na toto téma s cílem šířit dezinformace a diskreditovat probíhající vnitrostátní vyšetřování, kterému by mělo být umožněno dokončit svou práci. Tvrzení Moskvy o jejích ušlechtilých záměrech usilovat o spravedlnost a chránit kritickou infrastrukturu jsou „stejně prázdná jako neupřímná“, zdůraznil a poukázal na to, že Kreml vyjadřuje znepokojení nad sabotážemi kritické infrastruktury, zatímco na Ukrajině proti těmto zařízením působí spoušť. Dále uvádí, že zatímco Ruská federace má zřejmě zájem o zjišťovací mise a nezávislá vyšetřování, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) běžně odpírá přístup k vyšetřování na dočasně okupovaném území Ukrajiny. Rovněž vetuje obnovení mandátu nezávislých vyšetřovacích mechanismů OSN, jako je například mandát panelu expertů pro sankce proti Korejské lidově demokratické republice, poznamenal.

Zástupce Číny vyjádřil politování nad tím, že již více než 18 měsíců nebylo dosaženo žádného závěru. Výbuch plynovodu Nord Stream byl závažnou událostí, která narušila nadnárodní energetickou infrastrukturu, uvedl a připomněl, že Čína a další země vyzvaly k objektivnímu, nestrannému a profesionálnímu vyšetřování, aby se co nejdříve zjistila pravda a pachatelé byli postaveni před soud. Pokud jde o švédské a dánské vyšetřování, poznamenal, že nebyla zjištěna žádná pravda a byly poskytnuty pouze kusé informace. „Nelze se ubránit podezření, že za odporem proti mezinárodnímu vyšetřování je skrytá agenda,“ dodal.

Zástupce Ekvádoru uvedl, že výbuch plynovodu Nord Stream byl důsledkem úmyslné sabotáže: „Výzva k maximální opatrnosti nestačí.“ Neexistuje žádné ospravedlnění pro útoky na základní civilní infrastrukturu, zdůraznil a dodal, že tento incident ohrožuje hospodářskou a energetickou bezpečnost Evropy, ohrožuje bezpečnost námořní a letecké plavby a představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí. Vyjádřil naději, že německé vyšetřování incidentu dospěje k rychlému závěru.

Zástupce Sierry Leone odsoudil sabotáž infrastruktury a vzal na vědomí závěry dánského a švédského vyšetřování, které nepřisoudily odpovědnost. Vyjádřila znepokojení nad stupňujícími se útoky na kritickou infrastrukturu na celém světě a vyzvala ke zdrženlivosti, dodržování mezinárodního práva a nezávislému, nestrannému a transparentnímu vyšetřování. „Vyzýváme k urychlenému uzavření probíhajících vnitrostátních vyšetřování týkajících se plynovodu Nord Stream způsobem, který dále posílí důvěru,“ dodala.

Zástupkyně Švýcarska vyjádřila znepokojení nad údajnými sabotážemi proti plynovodům Nord Stream v září 2022, které vedly ke značným únikům plynu. Odsoudila všechny akty sabotáže zaměřené na kritickou infrastrukturu, poznamenala: „Takové činy mohou mít zhoubné důsledky pro dodávky plynu obyvatelstvu, pro hospodářství a životní prostředí.“ Uvítala rovněž pravidelné poskytování informací o vyšetřováních prováděných Dánskem, Švédskem a Německem a dodala, že její země očekává závěr posledně jmenovaného vyšetřování.

Zástupce Spojeného království uvedl, že nejlepším způsobem, jak zjistit, co se stalo, je, aby členové Rady podpořili probíhající vnitrostátní vyšetřování Německa. „Nedomníváme se, že je dobré využít náš čas k tomu, aby se Rada bezpečnosti snažila předjímat výsledek probíhajícího vyšetřování, diktovat, jak má vyšetřování probíhat, nebo se snažila tuto záležitost politizovat,“ uvedl. Ruská federace soustavně svolává zasedání Rady k tomuto tématu a hlasitě odsuzuje útoky na kritickou národní infrastrukturu, ale tato země se současně, záměrně a systematicky zaměřuje na ukrajinský energetický systém a útočí na jeho kritickou infrastrukturu, uvedl. Moskva musí „přetavit svůj proklamovaný zájem o ochranu kritické infrastruktury v činy“ tím, že okamžitě zastaví tyto útoky a ukončí svou nezákonnou agresivní válku proti Ukrajině, zdůraznil.

Zástupce Malty, dubnového předsedy Rady, vystoupil v rámci své národní funkce, aby trval na tom, že vzhledem k absenci nových relevantních informací není třeba k tomuto tématu pořádat další zasedání Rady. Vnitrostátní vyšetřování Německa stále probíhá a je zapotřebí čas na zpracování všech informací předaných švédskými a dánskými orgány. Rada by se měla zdržet jakýchkoli kroků, které by ukládaly lhůty, podkopávaly vnitrostátní řízení nebo předjímaly jeho výsledky. Za tímto účelem by „zavádění dalších vyšetřování v této době mohlo být kontraproduktivní,“ uvedl a zdůraznil, že jakákoli iniciativa Rady musí být založena na plném respektování probíhajícího vnitrostátního vyšetřování, aby nehrozilo jeho delegitimizace.

Zástupce Ruské federace, který se ujal slova podruhé, uvedl, že narativ, který dnes prosazují západní země, není překvapivý. Poznamenal, že řada jejich prohlášení spojuje konflikt na Ukrajině s výbuchem plynovodu Nord Stream, a uvedl, že toto spojení „nám pomáhá lépe pochopit, co se s Nord Streamem stalo“.

Zástupce Spojeného království oponoval, že jeho delegace nespojuje útok na Nord Stream s konfliktem na Ukrajině. Místo toho pouze poukázal na to, že je od Moskvy pokrytecké, když věnuje tolik času tomu, aby upozornila Radu na jeden akt sabotáže na národní infrastruktuře, zatímco na tu ukrajinskou záměrně a systematicky útočí.

Zástupce Ruské federace – v zájmu důslednosti – zopakoval, že Nord Stream je mezinárodní infrastruktura a platí pro ni Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických útoků.

Zpět na obsah