Osvobození Osvětimi versus „Osvobození Gazy“

Myslím si, že jestli nás tahle doba něco učí, pak to, že politický názor není poslední (jak by řekla dnešní mladá generace: „ultimátní“) hodnota. Pochopil jsem to, když jsem se díky aktivitě jiného svého kolegy z Krajských listů, Ondřeje Suchého, se svým příspěvkem na jeho stránce pro Arménii ocitl přímo mezi jeho bratrem Jiřím a mezi ředitelem společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem. Prostě nás najednou všechny spojil někdo, kdo nám připomněl, že nám všem jde o jedinou věc. O bezprizorné Armény, prchající ze země, která den ze dne přestala existovat, protože od ní téměř den ze dne dali všichni ruce pryč.

Pět proměnných, které definují naši budoucnost

Straussovští neocons, kteří drží opratě americké zahraniční politiky, by nikdy nepřijali čínsko-ruské směrování vývoje k multipolárnímu světu. Prozatím tu máme věčný expanzionismus NATO jakožto strategii k vyvolávání úpadku Ruska a Tchaj-wan jako jejich strategii k oslabování Číny.

Avšak během posledních dvou let vede zlovolná válka na Ukrajině jen k urychlování přechodu k multipolárnímu světu, tj. k Eurasií taženému světovému řádu.

Dotazník pro Marka Pavku – Postdemokracie / Debatní klub

Co je to postdemokracie? Předpona Post znamená následnost, tedy, že potom co něco skončilo, v návaznosti vznikl pokračující proces s proměněnou (posunutou) ideovou základnou s výchozím bodem pro hodnocení předchozího období jako pozitivního nebo negativního. V případě pozitivního hodnocení je postproces zaměřený na obhajobu předchozího období, na to co z něj zbylo a v momentu negativního odsudek a vymezení se. Co je nebo čím je – pro vás postdemokracie?

Jak je možné, že lidé řešící problematiku politického vývoje, strategické zájmy, ideové platformy a soulad řečeného s realitou nejsou schopní nebo snad ochotní zabránit vývoji, který je označovaných jako úpadek. Proč se dospělo k postdemokracii?

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Necenzurujeme, pouze omezujeme dosah

V únoru 2022 nechala česká vláda v obavě z šíření dezinformací o ruské invazi na Ukrajinu zablokovat bezmála 30 webů. Stalo se tak bez jakéhokoli zákonného podkladu na pokyn vlády správcem národní domény CZ.NIC a komerčními poskytovateli internetu. Tento příběh není pouhou minulostí, ještě neskončil. Některé strany vládní koalice stále usilují o to, aby vznikla legislativa, která by podobné pokusy v budoucnu právně posvětila, a vláda mohla nechat vypínat weby bez obav ze soudního  postihu.

Bulletin: Jaderné odstrašení

– Zachary Kallenborn: Proč by zákaz jaderných zbraní lidstvo ohrozil, nikoli zachránil?
– Ward Hayes Wilson: Reakce na Kallenborna: Proč realismus vyžaduje zrušení jaderných zbraní?
– Ivana Nikolić Hughes, Xanthe Hall, Ira Helfand, Mays Smithwick: Existenční hrozbou je jaderné odstrašení, nikoliv smlouva o zákazu jaderných zbraní
– Alexander Kostjuk: Výzva k jadernému odstrašení v Evropě
– Doomsday Clock / Hodiny soudného dne

Za vyzvánění zvonů

Opět se jako lidstvo dostáváme do situace, kdy se tážeme, jaký ideál,  by nás měl vést do budoucnosti? Není to tak, že se podstata smyslu života zaměňuje za politiku, ekonomiku, přestože ony by měly jen sloužit životu v moudrosti, porozumění a lásce? Není to spíše duchovní „Platónský ideál“, který se může stát dobrým základem smysluplného života a budoucnosti, protože se v něm objevuje úsilí o pochopení tří základních věčných principů Bytí – Pravdy, Krásy a Dobra, které v důsledku vedou lidstvo k lásce?